Dejme pozor na komín!


Dokud si k takové události člověk nepřiblíží, ani by tomu nechtěl věřit. Ale je to tak. Problém s komínem je jednou z nejčastějších příčin požárů chat a chalup.

Může se zdát, že i po velké rekonstrukci domu už žádné nebezpečí nehrozí...

Představte si, že po víkendu jedete z chalupy domů, těšíte se na klidný večer u dobrého jídla a u televize nebo knížky, když vám nečekaně volá soused z chalupy a má vyděšený hlas: „Prosím tě, hoří ti chalupa. Už jsem volal hasiče, jestli můžeš, tak se vrať…“ Obrátíte svoje vozidlo do protisměru a uháníte, co to dá. Když se blížíte k cíli, hned vidíte, že něco je jinak. Temnou oblohu na obzoru prosvětluje oranžové světlo a modré blikání majáků. Ne, tohle nevypadá dobře…

Právě jsme si popsali jeden ze špatných snů nejednoho tuzemského chataře a chalupáře. Jenže ještě horší je, že skoro se železnou pravidelností se podobné situace a výjevy naplňují a opakují napříč celou republikou. Požáry chat a chalup totiž patří k běžným, dá se říci, skoro rutinním činnostem hasičů.

V domě ale bez povšimnutí zůstane starý komín a neštěstí je hotovo

Pokud budeme zjišťovat příčiny tohoto stavu, s největší jistotou se dobereme k jednomu zásadnímu a nejčastějšímu zdroji těchto smutných událostí. „Z praxe a dlouhodobých statistik plyne, že suverénně nejčastějším zdrojem požárů chat, chalup a starších domů bývá komín či kouřovod,“ říká Radek Kislinger, vyšetřovatel požárů z Generálního ředitelství hasičského záchranného sboru ČR.

Jenže je jasné, že žádný komín nechytí sám od sebe. Takže, v čem spočívá hlavní problém? V podstatě se nepříjemnosti, které mohou s komínem nastat, dají rozdělit do dvou skupin. V první jsou ty, které plynou z konstrukce komínů, a v druhé bývá příčinou požáru špatná obsluha kamen a nedostatečná údržba komína.

Pozor na neznámé stavby

V prvním okruhu postižených se ocitají ti, kteří ke své chalupě či chatě přišli až po její výstavbě, a proto neznají pořádně konstrukční řešení komína. Dříve totiž bylo vcelku běžné to, co je v současnosti samozřejmě již přísně zakázáno a co by dnešního stavebníka snad ani nenapadlo. Tedy, že v komíně, skrz něj, či v jeho těsné blízkosti, vedou stavební konstrukce, což samozřejmě u starších staveb byly takřka vždy dřevěné trámy. Leckdy je trám ukryt pod tenkou omítkou, jindy je jako nosný prvek zakončen přímo v komínovém zdivu, aniž by byl dostatečně izolován.

Dřevěné stěny, případně stěny s dřevěným obložením, v těsné blízkosti kamen jsou rizikovým faktorem. V kombinaci se starým prohořívajícím komínem, jde doslova o „výbušnou směs“

„Horký vzduch v komíně postupem času způsobuje tepelnou degradaci dřeva. To mění svoji strukturu, sesychá se, uhelnatí a vytvářejí se v něm štěrbiny. A pak, nejen že v průběhu celého procesu dochází ke snižování teploty vznícení klidně až k osmdesáti stupňům, ale navíc mikroštěrbinami v okolních materiálech proniká vzduch a uvnitř trámu se postupně vytvoří vlastně taková mikrokamínka,“ popisuje Kislinger jednu z nejčastějších příčin požárů starších budov.

„Tento proces přitom může trvat celé měsíce a roky. Materiál se zahřeje a může nepatrně podoutnávat velice dlouho. Když kamna zhasnou, dřevo se také může postupně ochladit. Ale degradace již započala… Jednoho dne, a opravdu to může být po letech, narušený materiál v okamžiku vzplane a způsobí požár,“ vysvětluje vyšetřovatel situaci, se kterou se on a jeho kolegové setkávají více než často.

Nebezpečí, které přitom čeká zejména na majitele starých domů, popřípadě na ty, kteří se podobného stavebního omylu dopustí sami z neznalosti, je přitom podle něj zákeřné právě svým zdlouhavým načasováním. Materiál může prohořívat roky a malé množství zplodin z jeho hoření se může rozptylovat tak nenápadně, že nikdo nic nevidí a necítí.

„Nebo se stává, že zplodiny hoření se zdržují kolem komína na půdě, kam nikdo celé měsíce nechodí a hrozící zdroj problému tak zůstává neodhalen,“ doplňuje Martin Podjukl, další zkušený vyšetřovatel požárů.

I když je dohašeno, škody nekončí

Výše popsaná příčina požáru navíc pro majitele nemovitosti představuje nejen reálné škody, ale často i psychické utrpení. Uhašením plamenů to totiž zdaleka nekončí. Aby hasiči odhalili případná další latentní ložiska ohně, musí v rámci dohašování pomocí motorové pily rozřezat i ty trámy, které se nacházejí v nejbližším okolí místa ohně, přestože vypadají jako zdravé a nedotčené. Je jasné, jak takovou situaci vnímá postižený. To si asi každý, kdo v dnešní době kvalitní, vysušené, silné nosné trámy sháněl, platil a usazoval na místo, umí představit.

Pohled na spoušť po uhašení požáru je vždy depresivní

Co je na této příčině vzniku požáru zřejmě nejhorší, je skutečnost, že si ji nepřipouštějí i ti nejzodpovědnější majitelé nemovitostí – do již hotové, navíc mnohaleté stavby totiž nikdo nevidí. Nejen majitel, ale i kominík na kontrole.

„I ten totiž může komín prohlédnout a vydat potvrzení, že všechno je v pořádku, aniž by tušil, a tedy i odhalil, že někde pár centimetrů pod omítkou končí některý trám,“ vysvětluje Martin Podjukl. Potom vznikají velmi nepříjemné a zdlouhavé právní spory s pojišťovnami,“ říká hasič, který v podobných situacích nachází jen jedno bezpečné řešení.

„Pokud majitel objektu má byť jen sebemenší nejistotu ohledně bezpečnosti komína, měl by okamžitě začít s prevencí. Naprostým minimem je kvalitní vyvložkování komína. Navíc v dnešní době existují i poměrně rychlé technické postupy, proto není nutné tento zásah oddalovat,“ upozorňuje vyšetřovatel požárů.

Když bouchnou saze

Do druhé skupiny příčin požárů patří nezodpovědné chování při topení a také zanedbání údržby topidel. „Kromě komína je dalším rizikovým místem v domě sopouch,“ říká Martin Podjukl a vysvětluje: „V podstatě jde o to, že buď špatnou údržbou, či spalováním nevhodného, sazotvorného materiálu dochází k usazování časteček sazí a po určité době k jejich nahromadění. Saze jsou, trochu zjednodušeně, nedostatečně spálené palivo. A s jejich zvyšujícím se množstvím hrozí riziko, že dojde k jejich vzplanutí. Lidově se tomu říká, že bouchnou saze,“ vysvětluje hasičský vyšetřovatel.

Pod pojmem nekvalitní topivo pro spalování se nerozumí jen například plasty a jiné vysloveně nevhodné materiály, ale například i špatně vysušené, či dokonce mokré dřevo. „Samozřejmě i to je sazotvorné. Částečky sazí se lepí na vnitřní stěny sopouchu a kouřovodu, čímž se zvyšuje riziko jejich prošlehnutí a následného požáru,“ dodává hasič s tím, že spalování mokrého dřeva má negativní vliv i na životnost třeba i nových kovových částí komína. Jeho spalováním se totiž uvolňují nejen vodní páry, ale i další agresivní složky, které mají v důsledku destruktivní a korozivní účinek.


Jak se bránit?

S komínem a používáním nevhodného paliva souvisí třetí, dosud nezmiňovaná, ale také poměrně častá příčina vzniku požárů, kterou nelze podceňovat. Leckdo totiž používá ke spalování a hlavně k rozdělávání ohně materiály, které vytvářejí velké polétavé saze. A ty, ještě hořící, putují komínem ven. Odtud doletí a zapadnou na místa, která by nás ani nenapadla. Shodou okolností pak dokážou způsobit požár a značné škody.

„Klasickým a ukázkovým případem nebezpečného zdroje velkých polétavých sazí jsou pizzerie. Na rychlé rozdělání ohně jejich zaměstnanci natrhají kartony z krabic. Zapálí je a neuvědomují si, že celé hořící kousky vyletují komínem ven a ani klobouček na komíně leckdy k jejich zastavení nepomůže.

Raději si dopřejme pohled na fakturu za nový komín než pohled do plamenů na střeše

Stejný mechanismus platí samozřejmě všude tam, kde se topí pevným palivem. Chalupy a chaty jsou v seznamu mezi prvními. Majitel si tak zapálí svoji vlastní střechu nad hlavou, případně střechu jiného blízkého objektu,“ líčí svoje zkušenosti Radek Kislinger.

Je jasné, že pro takové nešťastné události, jako je požár, je vždy potřeba jisté souhry okolností. Okolností, které jsou tím zákeřnější a nečekanější, čím méně jsme schopni a ochotni uvěřit, že mohou nastat. Jenže statistiky, které si hasiči vedou, jsou neúprosné. Za každým jednotlivým číslem, které v ní figuruje, jsou zničené stavby, statisícové i milionové škody, zmařené roky práce a co nejhůř, leckdy i zmařené lidské životy či poškozené zdraví.

Je třeba mít proto na paměti, že základem ochrany před požárem je prevence a zdravý rozum. Případná rizika je nutné vnímat a eliminovat dříve, než na sebe upozorní. Je totiž máloco tak depresivní, jako pohled na vlastní dům přes hasičské cisterny, natažené hadice a blikot modrých majáků.

TEXT: DUŠAN STUCHLÍK
FOTO: ARCHIV GŘ HZS


Komentáře

Napsat komentář