5x přírodní antibotika

Rubrika: Zahrada, Zdraví

V přírodě je několik tisíc druhů rostlin, které vykazují antibakteriální, antivirová nebo protiplísňové působení a k tomu jako bonus posilují imunitní systém. Účinná přírodní antibiotika působí na organismus komplexně, na rozdíl od syntetických antibiotik, které mají sice rychlý nástup, ale účinkují obvykle jen na bakterie a proti virům a plísním účinné nejsou a daří se jim ničit i bakterie, které jsou tělu prospěšné, což potom vede ke zdravotním komplikacím.

Příliš časté opakované využívání syntetických antibiotik se nedoporučuje. Proto jednou z cest je cílená prevence, kdy průběžně do své každodenní stravy zařazujeme rostliny produkty, které působí proti virům, bakteriím, plísním a parazitům. Protože přemnožování těchto mikroorganismům v těle vede až k chronickým zánětům a potom poškozování jednotlivých orgánů. Velkým pozitivem přírodních antibiotik je, že posilují imunitu, tělo je zpracuje beze zbytku, neničí střevní floru a tělo je zpracuje beze zbytku, nemají tedy nepříznivé vedlejší účinky.

Přírodní antibiotické rostliny a přípravky z nich připravené, slouží především k posílení imunitního systému a k mobilizace vlastních obranných sil těla.

Časté užívání chemických tedy synteticky vyrobených antibiotik vede nakonec ke vzniku antibiotické rezistence, zatížení vnitřních orgánů, alergiím a přemnožení kvasinek a plísní v těle.

Kalísie vonná patří na parapet

Účinky jsou soustředěny především v horizontálních výhonech a nejúčinnější jsou, když má oddenek /horizontální výhon/ přibližně osm kolének. V listech je účinných látek méně. Rostlina se dá jednoduše pěstovat doma.“Kalísii je připisována řada účinků, od léčby alergií, revmatismu, kardiovaskulárních, očních a infekčních onemocnění až po tonizující, protizánětlivé a protisklerotické působení, říká lékař Josef Jonáš. Pro své antibiotické účinky se kalísie osvědčila při zánětech močového měchýře a hojení ran a popálenin. Harmonizuje i plíce a žaludek – je účinná při jejich zánětech. Má i zajímavé účinky při zevním použití šťávy z kalísie. Listy se dají použít i do salátů k přímé přiměřené konzumaci. Z výhonků se také připravuje tinktura.

Medové dny nám dají protilátky

Med svým vysokým obsahem cukrů se využívá jako přírodní posilující prostředek a také vykazuje antibakteriální vlastnosti, protože ničí bakterie procesem zvaným osmolýza, kdy dojde k prasknutí nežádoucí buňky destrukcí buněčné membrány. Sám med díky svému nízkému obsahu vody /čím méně vody obsahuje, tím rychleji krystalizuje/, se dokáže úspěšně bránit proti kvasinkám. Zlepšuje naši krvetvorbu a posiluje naši imunitu, tím jsme odolnější proti nemoci. „Éterické oleje v medu působí proti onemocnění dýchacích orgánů, podporují odhleňování a uvolnění průdušek. Zároveň med celkově tonizuje a uklidňuje nervovou soustavu,“ říká lékař Josef Jonáš. Je důležité vědět, že by se med při slazení nápojů, neměl dostat do prostředí o teplotě nad 50 C. Pokud projde vyššími teplotami, například bodem varu, výrazně ztrácí cenné látky.

Skořicový čaj zahřeje a ochrání

Skořice má široké spektrum antibiotických účinků. Doporučuje se při nachlazení, rozpouští hleny, využívá se fe formě obkladů a koupelí, ale i jako čaj. Čaj můžeme připravit buď z jedné čajové lžičky mleté skořicové kůry, která se zalije čtvrt litrem vody a nechá se louhovat přibližně deset minut nebo si můžeme připravit výluh z celého jedno svitku skořice. Vhodné vnitřní užívání je i formou vína / je jedno jestli bílé nebo červené/ , kdo do lahve vložíme dva větší svitky skořicové kůry a necháme louhovat přibližně týden. Popíjíme půl deci dvakrát denně před jídlem. Zvýšíme si obranyschopnost a odplavíme hleny v těle.

Třapatkovka zvyšuje imunitu

Třapatkovka nebo také Echinacea purpurea (třapatka nachová) silně posiluje obranyschopnost organismu, odstraňuje lymfatické potíže, má protinádorové a silné antibiotické účinky. „Výkum třapatkovky nachové je doménou řady pracovišť ve Spojených státech. V poslední době se objevily zprávy o její úspěšné aplikaci proti viru HIV. Pozoruhodná je její antibakteriální aktivita, protože působí nejen proti bakterii Streptococcus pyogenes, ale i proti legionářské nemoci /Legionella pneumophila/. Velice zajímavé jsou i její účinky proti kvasinkám rodu Candida,“ uvádí kniha Svět přírodních antibiotik. Extrakt z jejího kořene, je velmi dobrá prevence před nachlazením a posílením imunity. Vývar se připravuje jednoduše. Vezme se jedna čajová lžička sušeného kořene třapatky, zalije se čtvrt litrem studené vody, vše povaříme přibližně pět minut, potom necháme čtvrt hodiny vyluhovat, následně scedíme. Toto množství užíváme maximálně třikrát denně po dobu dvou týdnů.

Osvědčeným antibiotika patří i pochutiny, jako je česnek, cibule, zázvor, křen, chilli papričky, kurkuma. Velmi dobrý účinek jako prevence proti virózám a chřipkám je koktejl paličkového česneku a medvědího /listového. Česnek má třeba rychlejší nástup než cibule, ale ta je specifická tím že uvolňuje hleny a výborně účinkuje při zánětech dutin, kašli a astmatu a celkově zklidňuje organismus. Zázvor stimuluje krevní oběh, prokrvuje a zahřívá, působí komplexně na viry, bakterie i plísně a ještě k tomu zvyšuje imunitu.

Lichořeřišnice i na stafylokoka

Užívání lichořeřišnice se doporučuje v případě jakékoli bakteriální infekce, využívá se při léčbě angín, zánětů močových cest. Když máme opakující se záněty močového měchýře, je lichořeřišnice správná volba. Chutná podobně jako ředkvička, můžeme ji přidávat do salátu, nebo obdobně jako pažitku na chleba. Vypěstovat si ji můžeme i v truhlíku za oknem, má krásné žluto-oranžové květy a jejich poupátka můžeme naložit obdobně jako kapary – do oleje, soli nebo sladkokyselého nálevu.

V létě si můžeme tinkturu z lichořeřišnice jednoduše připravit, protože všechny části rostliny jsou jedlé. Stačí naložit 50 gramů rostliny do půl litru 60 % lihu. Můžeme naložit i rozmačkaná semena lichořeřišnice. Necháme macerovat tři týdny, nejlépe na slunci, občas obsah protřepeme. Nakonec scedíme, stačí filtr do kávovarů, a užíváme jako prevenci, nebo na doléčení zánětů močového měchýře.

Další řadu bylin působících jako antibiotika nalezneme v knize „Svět přírodních antibiotik“ od Josefa Jonáše.