Znáte svůj biologický věk?

Stáří našeho organismu nezávisí pouze na datu narození. Kromě fyzického věku, jenž odborníci označují také jako chronologický, existuje ještě věk biologický, který můžeme svou životosprávou značně ovlivnit.

Minimálně jednou za rok, když slavíme narozeniny, si připomínáme chronologický věk. Jeho počátek je daný zápisem v rodném listě a nic s ním neuděláme, leda to, že od určité chvíle ho začneme ignorovat a přestaneme den příchodu na svět oslavovat. Vždyť je to jen orientační číslo, které nám sděluje, jak dlouho už tady pobýváme.
Mnohem důležitější je ten druhý, biologický věk, o němž řada z nás ani neví, že existuje a že se dá také spočítat. Přitom právě on určuje to, jak vypadáme, jak se cítíme, a v neposlední řadě i to, jakého chronologického věku a v jaké kondici se dožijeme.

Jak zastavit čas

Anti-aging je nový medicínský směr 21. století, který spojuje poznatky a výhody klasické západní medicíny se zkušenostmi medicíny východní. Obor vznikl jako odezva na stárnutí světové populace. Od všeobecného lékařství se anti-aging liší jednou podstatnou věcí – neléčí nemoci a jejich následky, ale snaží se jim předcházet. Jednoduše by se dalo říci, že smyslem této vědecké disciplíny je omlazování organismu nejen navenek, ale zejména zevnitř.
S hodnotami chronologického a biologického věku se v medicíně proti stárnutí pracuje poměrně dlouho. Už před více než deseti lety byly používány testy, jimiž se měřil biologický věk jednotlivých orgánů, například svalů, plic, střev, jater nebo mozku. Na základě výsledků pak byla pacientům doporučována různá režimová opatření typu diet a doporučení pro fyzickou i duševní aktivitu, jejichž smyslem bylo povzbudit jednotlivé orgány, zlepšit jejich stav a funkci.

Není věk jako věk

Porovnání biologického věku s tím fyzickým pak často přináší zajímavé, i když ne právě veselé poznatky. Nezřídka byl u čtyřicetiletého člověka definován mozek padesátníka a plíce šedesátníka, ale samozřejmě se objevují i opačné a mnohem povzbudivější výsledky. Rozdíl mezi chronologickým a biologickým věkem může být až dvacet let, a to i u jednotlivých orgánů, protože i v tomto případě všechno souvisí se vším. Vzhled odráží zdraví a zdraví koresponduje s tím, jak se o sebe člověk stará. Tato myšlenka samozřejmě není ničím nová; to, co nové je, jsou metody umožňující ovlivnit vzhled, zdraví i to, kolika let se dožijeme v dobré kondici.

Telomery chrání DNA

Za biologickým věkem prý stojí takzvané telomery a jejich délka. A co jsou ty telomery vlastně zač? Jsou to jakési čepičky, které se nacházejí na konci našich chromozomů. Starají se o stabilitu během procesu buněčného dělení a chrání naši DNA. V každém organismu probíhá dělení buněk, během něhož se kopírují informace, jež jsou v naší DNA zakódované. Jak se buňky dělí, dochází ke zkracování telomer, což v určité míře koresponduje s naším zdravím i s tím, jak náš organismus stárne. Telomery neukazují, jak rychle nám ubíhá čas nebo kolik nám ho zbývá, ale upozorňují na rizika onemocnění orgánů, což se následně promítá do našeho biologického věku.

Lze je prodloužit?

To není tak jednoduché, ale probíhající výzkumy přinášejí stále nové poznatky, jak telomery před poškozením cíleně chránit, a tak moderní medicína představuje telomerázu.
Telomeráza je enzym, který chrání telomery a jejich délku před poškozením a zkracováním a opravuje chyby vzniklé během dělení i náhodné mutace. Problém je v tom, že tento enzym není stále aktivní. Ukázalo se, že aktivaci telomerázy dokáže spustit výtažek z rostlin čeledi astragalus, které jsou známé pod českým názvem kozinec a mají velké léčivé a regenerační schopnosti.

Stačí čtyři hodiny

Biologický věk se měří na základě několika testů, které mapují stravovací návyky, fyzickou aktivitu a schopnost regenerace organismu. Nutný je také odběr krve a laboratorní změření délky telomer. Celý proces, jehož součástí je i vyšetření na potravinovou intoleranci, měření oxidativního stresu a testování mozkových neurotransmiterů, trvá zhruba čtyři hodiny. Na základě výsledků všech vyšetření pak zájemce dostane individuální stravovací plán, doporučení na množství fyzické i duševní aktivity a podobně. Zatímco fyzický věk ovlivnit nemůžeme, ten biologický ano.

Jak snížit svůj biologický věk?

Významný vliv má strava. Měli bychom konzumovat více zeleniny, ovoce, bílkovin s nízkým obsahem tuku a potraviny bohaté na antioxidanty, které neutralizují volné radikály v těle. V jídelníčku by se měl častěji objevovat rybí tuk, olivový olej a cereálie, naopak z něj úplně vyškrtněte bílou mouku a rafinovaný cukr. Podceňovat bychom neměli ani pitný režim. Důležité je také dopřávat si dostatek spánku, pohybu, vyhýbat se stresu a udržovat si pozitivní mysl.

Text: Gabriela Zelinková
Foto: Shutterstock

Znáte svůj biologický věk?