Zahrada s magnoliemi

Zahrada paní Kateřiny nezapře profesi výtvarnice, ale i odvahu vysázet na zahradě četné vzrostlé okrasné listnáče. Její láskou jsou magnolie a sakury.

Majitelka miluje pestrost, kontrasty a zajímavé tvary, zkrátka překvapení. Možná největším z nich je to, že dominantu přední části zahrady tvoří statný platan, dřevina na venkově nevídaná. Zjara upoutají kvetoucí sakury a magnolie, později vistárie a růže. Harmonii doplňují ovocné stromy.

Na celém pozemku je jen jedna dlážděná cestička – vede od vrátek k domu. Foto: Zdeněk Roller

Tam, kde byly králíkárny

Místa pro novou výsadbu bylo na pozemku dost, jen to chtělo spoustu dřiny – bourání starých králíkáren, klučení náletů a uschlých ovocných stromů, vyvážení suti.
„Přední část zahrady byla mimo několika jiřin pustá, v zadní části pozemku rostly staré ovocné stromy. Zachovali jsme většinu z nich,“ říká majitelka, „jen jsme je nechali revitalizovat a každoročně sadaři provedou udržovací řez. Staré višni díky tomu vyrazily nové větve a opět plodí.“

Ovocné stromy jsou naroubované tak, aby hojně a chutně plodily. Foto: Zdeněk Roller

Zahrada se představuje

Jsme na samém okraji Kokořínska, nedaleko Labe. Čerstvě zakoupenou zahradu s pobořeným domkem, ale o příjemné velikosti 1 000 m2, se Kateřina v roce 2001 rozhodla po poradě se zahradníkem proměnit v celoročně kvetoucí ráj s akcentem na listnáče – sakury a magnolie. A neodpustila si ani další exoty. Na konci vznikla zahrada plná okrasných listnáčů i ovocných stromů, které doplnily keře: šeříky, růže, kdoulovce, komule a stálezelené bobkovišně.

Obyčejný orsej v kombinaci s pomněnkami. Foto: Zdeněk Roller

Nezanedbatelnou roli tu hraje podrost drobotiny – od jarniček až po podzimní květy. My jsme se mohli kochat spoustou tulipánů a narcisů, které doplňovaly modřence, řebčíky a mnoho dalších kvítků.

Zahrada v sobě sdružuje „obyčejnost“ venkova s rafinovaným výběrem dřevin a květin. Foto: Zdeněk Roller

Dvě tváře pozemku

V přední části zahrady se proplétají větve sakur a magnolií, nezanedbatelný prostor zabírá koruna platanu. Prostředí připomíná listnatý háj. Rozměrný stůl naznačuje, že se tu dobře snídá, ale majitelka pod platanem i ráda pracuje a poslouchá zpěv ptáků.

Posezení u kvetoucího zátiší – neokázalé, příjemné, stylové. Foto: Zdeněk Roller

Když přejdeme do zadní části zahrady, vstoupíme do prosluněného travnatého sadu. Přesněji vzato bychom měli spíše říci arboreta. Roste tu i liliovník, pavlovnie, jinan nebo katalpa… Kromě několika původních ovocných stromů přibyly dvě meruňky, jabloň, třešeň, slíva a švestka. Tato část nabízí relaxaci na zahradních lehátkách, příjemný pohled na stará kamenná ptačí pítka a užitkovou výsadbu z rybízů, maliníků a kříženců maliníku s ostružiníkem. U plotu se našlo místo pro dva komposty. Z okolí k nim přicestovaly orseje a majitelé je orámovali pomněnkami a tulipány.

Podmagnoliínajdouptácipítka z kamenných koryt. Foto: Zdeněk Roller

Kouzlo magnolií a sakur

Na zahradě roste šest magnolií, které svými květy „otvírají“ jaro. Přední část zahrady rozsvěcuje žlutě kvetoucí kultivar, který je dosti vzácný. Pýchou majitelky je dvacetiletý šácholan Soulangeův vítající návštěvníky u vchodu na pozemek. Opodál mu konkuruje bílá magnolie hvězdovitá vrhající jemný stín na posezení u oblíbeného stolu. Jeho bílý bratříček se podílí na poetické atmosféře u sezení v zadní části zahrady. Krátkou sezónu kvetení magnolií prodlužuje téměř fialový kříženec Susan.

Vidět někde žlutý kultivar magnolie je opravdová rarita. Foto: Zdeněk Roller

Symbol celé zahrady: dva druhy magnolií a nad nimi nakvétající sakura. Foto: Zdeněk Roller

Barevnost přední části zahrady doplňují dvě plnokvěté sakury kvetoucí současně s magnoliemi. Pohled z kuchyňského okna je tedy pohledem do záplavy květů. V době, kdy sakurové květy opadávají, se tmavá cestička s kameny promění na růžovou stuhu, po které je téměř škoda chodit…

Plot společný se sousedním pozemkem se prosazuje až moc, ale přes léto zmizí v zeleni. Foto: Zdeněk Roller

Na slovíčko se sousedy

Co by to bylo za ves, kdyby se sousedi neznali a nezdravili přes plot? Majitelé této zahrady si jej proto ponechali nízký, jen místo bledězeleného nátěru dostal kabátek z tmavě šedé kovářské barvy.

„Chtěli jsme, aby se plot jakoby ztrácel v zeleni. Proto jsme na jeho horní hranu dali navařit nízké oblouky pro pnoucí růže, hrachory a plaménky,“ vysvětluje Kateřina. „Hned za plotem jsme vysázeli trvalky, ale i cibuloviny a také četné popínavé i půdopokryvné růže, šeřík, ibišky a komule. Z růží nám dělá největší radost velkokvětý kultivar Papagena nebo čajohybrid Nostalgie. Funguje to. Každou chvíli se před plotem někdo ze známých zastaví na kus řeči a může přitom inhalovat vůni růží.“

Květiny tu nejsou svazované okraji záhonů. Foto: Zdeněk Roller

Neposedné trvalky

Rabátka pod stromy osázela majitelka směsí trvalek, každé v jiném stylu. „Myslím, že je v pořádku, když některé květiny vycestují ze záhonů na trávník nebo na cestičku,“ tvrdí paní Kateřina. A zdejší modřence a snědky jí dávají za pravdu.

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Zahrada s magnoliemi