Zahrada s cihlovou zídkou

Rubrika: rss-feed, Zahrada, Zahradní realizace

Nevelký obdélník mírně svažité zahrady majitelé rozdělili cihlovou zídkou. Vznikly dvě výškově rozdílné zahrady, propojené schodištěm uprostřed. S okrasnou výsadbou v horní části pozemku kontrastuje dolní část s krátce střiženým trávníkem přiléhající k domu.


Líbí se nám jednoduchost

Zahrada manželů Schuchových je situovaná v příměstské zástavbě nedaleko Prahy. Kompozice i koncepce zahrady nezapře, že jejím majitelem je profesionál. Pavel Schuch je školkař a zahradník již v páté generaci, manželka je zahradní architektka. Oba společně navrhují zahrady. Času nemají nazbyt, proto si navrhli zahradu, která nebude příliš náročná na údržbu.


„Po postavení domu, altánu a bazénu zbylo na zahradu jen třistapadesát metrů,“ říká majitel. „Větší část lze obhlédnout přímo z obýváku. Problémem byl svah. Rozhodli jsme se přetnout ho zhruba v polovině linií zídky vystavěné z cihel Klinker se schodištěm uprostřed.“

Zahrada tak získala dynamiku i barevný akcent. Z nízké zídky se stalo jedno z nejoblíbenějších posezení a zároveň stanoviště pro hrnkové kytky. A symetrie, stejně tak jako sytě zelená plocha trávníku, působí blahodárně. Trocha neklidu však neuškodí. Proto majitelé na horní části zahrady nad zídkou vybudovali dekorativní jezírko. Barvy obstarávají celé zahradě kvetoucí ostrovy.

 

Symetrické jezírko

Cihly použili Schuchovi i na orámování jezírka. Je řešené hodně netypicky: pravoúhlé, dvoustupňové a s přepadem. Horní nádrž má hloubku metr dvacet a měří 3,5 m x 5 m, dolní o rozměrech 4 m x 5 m má hloubku zhruba poloviční. Aby běžná údržba zabrala co nejméně času, je jezírko vybavené filtračním zařízením.

„Přepad z horního bazénku do dolního je z litého betonu, zepředu jsme přizdili pohledové cihly a horní hranu kryjí pískovcové desky utěsněné fólií a nerezovými pásky, aby pod ně nezatékala voda.“

Působivě komponované jezírko však původně nebylo v koncepci zahrady. Dnes u jeho břehů roste i klasický orobinec, vachta, šípatka, kosatce a máta. U vody rostou i trávy, proso, sbírka ostřic a sítin.

„Traviny jsou velmi vděčné podrostové rostliny, tvarem trsů, barvou a velikostí listů poskytují možnosti zajímavých kombinací, a přitom bývají poměrně nenáročné,“ libuje si majitel.

 

Aby pořád něco kvetlo

„Našim cílem bylo, aby se na náš nevelký pozemek vešlo co nejvíc zajímavých rostlin a pořád tu něco kvetlo,“ říká majitel. „Proto jsme vybírali ty nejmenší odrůdy. Nevyhnuli jsme se přesazování – cedr v zadní části zahrady je už na třetím místě, v závislosti na tom, jak dorůstají další dřeviny. Teď je na řadě jeden z cypřišů, který začal stínit zakrslou jedli.“
Vrcholným obdobím je tu prý jaro, kdy vykvetou všechny vřesovištní rostliny, azalky a rododendrony. Přes léto postupně vykvétají trvalky a kvetoucí keře.

Po obvodu zahrady jsou dřeviny vysazené tak, aby do trávníku vybíhaly v meandrech, na volné ploše je prostor pro jehličnaté i listnaté solitéry i pro skupinky z host, lomikamenů, pivoněk a denivek.

 


Specialita zahrady

Javory a omorika

Bonbónkem zahrady jsou javory Acer palmatum. Majitelé dali záležet, aby kolekce byla opravdu zajímavá. „Náš Acer palmatum „Butterfly“ je asi největší exemplář v Čechách, radost máme i z odrůdy „Tailor“. Opadavou kalinu Viburnum plicatum majitelé zvolili proto, že narůstá jen do šířky a drží se u země. U smrku omoriky, který může narůst do velké výšky a zdařile imituje středomořskou atmosféru, majitelé opatrně zvolili nízkou odrůdu.


 

Dbáme na detaily

Aby zahrada vypadala upraveně, je nutné dbát na detaily – patří k nim i údržba okrajů trávníku „jak když střihne“. Schuchovi tenhle problém vyřešili plastem, který se prodává v deskách určených například na výrobu jímek na odpady.

„Desky nastříháme na pruhy, které pak zarazíme podél trávníků. Ohrazení dřevem nebo kameny nám připadá složité a plast určený speciálně pro ohrazení trávníků, zase tolik nevydrží a praská.“

 

Preferujeme rozmanitost

„Nebudovali jsme monotématickou zahradu, vysvětlují hostitelé.
„Máme tu sice cedr a borovici, které tvarujeme, ale nemá to ony estetické důvody jako v Japonsku. Bez našich zásahů by stromy totiž vyrostly do nějakých patnácti metrů, kdežto zastřiháváním je udržíme v třímetrové velikosti třeba i padesát let.“

Výsadba zkomponovaná ze stálezelených dřevin je i kolem jezírka. „To abychom měli i v zimě hezký výhled z obývacího pokoje,“ usmívá se hostitel. „Vidíte, rostu tu i jedna zajímavost: modřín „Blue Dwarf“. Je zajímavý tím, že čím je starší, tím je kompaktnější, okouzluje i barvou jehličí a velikostí.“

 

Osvědčil se habrový plot

Z boku kryje zahradu habrový plot, který je společný se sousedy. Měří na šířku poctivý metr, takže skrz něj není vidět ani bez listí. Obě sousedící rodiny ho udržují v rozumné výšce.

„Dohodli jsme se na výsadbě metr a půl vysokých stromků s roztečí třiceti centimetrů. Už během pěti let nám krásně zhoustl.“

Na opadavý habr nedá majitel dopustit. „Habrový plot má jednu obrovskou výhodu, totiž odolnost. Když ho počůrá pes, nic se neděje. Habry sice na zimu opadají, ale není problém listy při posledním stříhání trávníku vysát. To když kousek zrezaví u tisového plotu, trvá i tři roky, než zase obroste.“

 

Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller

Zahrada s cihlovou zídkou