Zahrada s balvanem
Voda vnáší na zahradu pohyb, zeleň bují v rytmu ročních dob. Kameny představují dotyk věčnosti – zamrzlý čas. Ohlazené valouny sugerují pocit klidu, hruběji odlámaný kámen simuluje dynamiku.
Nejpůsobivější jsou solitérní balvany s patinou lišejníku umístěné u jezírka nebo ložené na větší trávníkové ploše. Velikostí i zapuštěním do terénu by měl kámen souznít s okolím. Však také kameni umístěnému do nepřirozené polohy říkají Japonci – mrtvý kámen.
Před zapuštěním do země (zhruba 1/3) je třeba objevit tvář kamene – tu nejpůsobivější stranu. Přesné umístění a natočení si raději nasimulujte papírovou maketou nebo v počítači. Půltunový kámen už těžko po půl roce přemístíte jinam.
Rámeček
Umístění větších kusů se neobejde bez jeřábu. Dobré je poradit se se zkušeným zakladatelem zahrad, který kamenům rozumí. Zajímavé jsou např. kamenné kompozice od Miroslava Pacnera nebo Stanislava Špouly, který nejraději pracuje s obřími čedičovými bloky a koulemi.
Pískovec nebo žula?
Ne každá hornina se hodí do každé oblasti. Čedičový menhir v okolí Pálavy bude působit velmi nepřirozeně. I další tmavé vyvřeliny: tefrit nebo gabro, jsou velmi specifické. Problém může být i s vyzněním bílého vápence nebo mramoru.
Zato pískovec zapadne do většiny zahrad, stejně jako neutrálně zabarvená žula, syenit nebo porfyr, stejně jako přeměněné ruly a usazené slepence, též.
Kde ho vzít?
Jednoznačně ve specializované prodejně. Velké balvany v přírodě znamenají významný krajinotvorný prvek, nelze si je jen tak přisvojit. Firma vám mnohdy nabídne i dovoz a usazení na zahradě.
Text: Radka Borovičková
Foto: Zdeněk Roller