Skleník, nebo fóliovník?
Klasický skleník s výplněmi z tabulového skla má sedlovou střechu. Foto: Shutterstock
Než v e-shopu kliknete na tlačítko koupit, zvažte nejprve výhody a nevýhody jednotlivých materiálů, z nichž jsou skleníky a fóliovníky vyrobeny, s ohledem na vaše konkrétní potřeby.
Jak už to bývá, každý má něco do sebe a zároveň má i jisté limity. Zatímco polykarbonát je vhodný na všechny typy skleníků, protože desky lze ohnout, v případě skla můžete volit pouze mezi variantou s áčkovou střechou, tedy klasickým tvarem, a jeho poloviční verzí, pokud máte v úmyslu skleník přistavět ke zdi. Při použití fólie nejste limitováni vůbec. Dále už při rozhodování hraje roli hlavně odolnost materiálu z hlediska povětrnostních vlivů a vlastností prospěšných pro pěstované rostliny.
Klasický skleník
Konstrukce vyplněná skleněnými tabulemi byla po staletí jedinou dostupnou možností. Kdo si potrpí na klasiku, pak jistě nebude s pořízením skleníku váhat, zejména když se zlepšily vlastnosti skleněných výplní. S větší tloušťkou (min. 4 mm) a kalením skla se zvyšuje odolnost proti poškození kroupami nebo nárazem předmětů, a to až pětinásobně. Rozptylové sklo lépe ochrání rostliny před slunečními paprsky, není potřeba stěny skleníku bílit vápnem nebo zastiňovat rohožemi. Přetrvávajícími nevýhodami jsou vyšší pořizovací cena a nemožnost snadno přemístit stavbu v případě potřeby.
Pružnost polykarbonátových desek umožňuje použití na obloukové skleníky. Foto: Shutterstock
Polykarbonátový skleník
Kromě malých balkónových či interiérových skleníčků, do nichž se vsazují plné průhledné desky, se na zahradní typy skleníků používá komůrkový polykarbonát nejčastěji o tloušťce 4 nebo 6 mm. V druhém případě se izolační schopnost zvyšuje zhruba o 20 až 30 %. Komůrková konstrukce zvyšuje pevnost desek při nízkých i vysokých teplotách (od –40 °C až do 135 °C) a jejich tepelněizolační vlastnosti při zachování dobré propustnosti světla. I přes nízkou hmotnost, kterou oceníte při montáži, jsou desky odolné proti povětrnostním vlivům. Pro potřeby skleníků jsou desky ještě opatřeny jednostranným UV filtrem. Jistým minusem je náchylnost k poškrabání. Otevřené okraje komůrek je vhodné uzavřít, aby do nich nepronikal prach, nečistoty a vlhkost, a to buď ventilační páskou, která propouští vlhkost směrem ven z komůrek, nebo silikonem na plasty.
Komůrkový polykarbonát nabízí velice dobré tepelněizolační vlastnosti. Foto: Shutterstock
Fóliovníky
Pro fóliovníky mluví nízká hmotnost, snadné přemisťování, u některých modelů i možnost prodloužení délky a také nižší pořizovací cena v případě výběru standardní fólie. Je však potřeba počítat s tím, že ji budete měnit každou třetí čtvrtou sezónu. Pro životnost je důležitá tedy gramáž a skladba materiálu a také vyvarování se chemických postřiků.
Běžnou fólii lehce roztrhá vítr, rovněž k destrukci přispívá mráz i sluneční záření. Polyetylenová fólie vyztužená textilní mřížkou je pevnější a tvarově stálá, odolá krupobití a chrání rostliny před UV zářením. Pokud ji však chcete používat více let, je lepší ji z konstrukce na zimu sundat a uložit na chráněném místě.
Pro přenosné skleníčky se používá kašírovaná fólie se zpevňující mřížkou. Foto: Shutterstock
Vícevrstvé typy vykazují vysokou pevnost, plastičnost a nekřehnou. Jejich horní vrstva je opatřena UV stabilizátory bránícími předčasnému rozpadu polyetylénových řetězců. Prostřední vrstva je tvořena směsí etylvinylacetátu a vylepšuje tepelný režim v noci a především v ranních hodinách, kdy hrozí přízemní mrazíky. Teplota uvnitř fóliovníku může být až o 4 °C vyšší než venkovní. Dalším plusem je, že dojde-li k protržení fólií, netrhají se dál. Třetí vrstva směřující do vnitřku skleníku je tzv. protizakapávací, to znamená, že nedochází ke srážení vody do kapek, které by padaly na rostliny, čímž se snižuje riziko houbových chorob. Vysrážená vlhkost stéká po fólii jako po skle. Ověřená životnost fólie je 8 až 10 let, ale může být i více.
Modrý fóliovník
- Stejnými vlastnostmi jako čirá třívrstvá fólie a ještě něčím navíc se vyznačuje modrá fólie. Při průchodu světla se část spektra posune do modrého, které je mnohem více využitelné k fotosyntéze. Současně se posunutím spektra na opačnou stranu, než je infračervená část, docílí toho, že se neprojeví v takové míře skleníkový efekt jako pod čirou fólií.
- Modrá barva rovněž dezorientuje hmyz, proto fólie najde širší uplatnění zejména u šlechtitelů, neboť i opylovači mohou ohrozit výsledky křížení. Včely do těchto fóliovníků nechtějí létat, pokud se tak stane, snaží se ihned vyletět ven. Čmeláci s ní problém nemají.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock
Skleník, nebo fóliovník?
