U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
ZAHRADA NA SEVERNÍM SVAHU
Kategorie: Zahrada | Autor: Jan Hladík
STYL
Extrémní podmínky jižních svahů ve vyšších letních teplotách a suchu byly popsány v č. 8 našeho časopisu. Dnes se však budeme věnovat opačnému extrému, a to podmínkám na vytvoření zahrady na svahu severním, kde převládá stín a všeobecně větší vlhkost. Z hlediska pěstitelského a hospodářského využití je severní strana velmi nevýhodná. Slunečních paprsků je zde málo, nestačí zem prohřát a rosa nebo déšť těžko vysychají. To se silně projeví zejména pod většími stromy. Půda na takovém svahu později rozmrzá a rostliny se zpožďují ve vegetaci. Ale i přesto stinné partie na zahradě mohou mít svůj půvab, a ani údržba nás nebude stát tolik námahy, pokud na ně vysadíme vhodné druhy rostlin. Trvalek lze vybrat dostatečné množství od výrazně stínomilných až po takové, kterým spíše vyhovuje polostín.
Zatravnění
Jednoduchým řešením je svah zatravnit. Předtím však musíme zvážit, zda pro nás nebude sekání v těchto podmínkách příliš namáhavé. Na mírných svazích lze zakládat trávník výsevem bez zvláštních potíží. Strmější svahy se osévají trávou obtížněji a přijde-li déšť před vzejitím travního semene, může dojít k jeho splavení. Prudké svahy se mohou zatravňovat drnováním. Při větším sklonu, zvláště pod stromy nebo keři tráva roste velmi řídce, a proto ji nahrazujeme jinými vhodnějšími rostlinami. Použít můžeme například břečťan (Hedera helix) , brslen (Euonymus fortunei) , libavku (Gaultheria procumbens) , tlustonitník (Pachysandra terminalis) , mikrobiotu (Microbiota decussata) , zběhovec plazivý (Ajuga reptans) , kopytník evropský (Asarum europeum) , hluchavku (Lamium maculatum) či vrbinu penízkovou (Lysimachia nummularia) . Náhrady za trávník jsou výhodné tím, že přes sníženou potřebu údržby jsou stále krásné.
Lesní partie
Na svahu i při větším sklonu se dá vytvořit porost dřevin připomínajících les. Lesní zahrada je vhodná na klidném, tichém místě a měla by být tvořena přirozeným seskupením stromů, vhodnou podsadbou keřů a bylinným patrem s příměsí okrasných cibulovin. Pro běžné lesní stromy je zahrada u domku spíše malá, proto lesní porost založíme z menších okrasných stromů. Vysazované druhy by neměly být větší než jeřáb (Sorbus) či muchovník (Amelanchier) . Vhodné jsou břízy, nižší javory (Acer) , štědřenec (Laburnum), okrasné jabloně (Malus) , okrasné třešně a višně ( Prunus) . Příkladem pěkného seskupení může být stromové patro tvořené domácí břízou bělokorou a v jejím mírném polostínu by mohl být vysazen druh javoru (Acer) nebo svída (Cornus) jako keřové patro. Pod těmito dřevinami mohou růst bohyšky (Hosta) ozdobené zelenými, modrozelenými i pestře zbarvenými listy, kapradiny, případně časné jarní cibuloviny, například sněženky a bledule. V neposlední řadě jsou to bramboříky, kokořík (Polygonum) a konvalinky. V půdě s kyselejší půdní reakcí tzn. bez vápníku se daří pod stromy pěnišníkům (Rhododendron) , hortenziím (Hydrangea) , skimiím (Skimmia) a dalším dřevinám s podobnými nároky.
Hajní partie
Na rozdíl od lesní partie může být i na menším prostoru, kde několik keřů vytvoří vhodné prostředí pro hajní rostliny. Keřové patro i zde mohou tvořit nižší javory a zajímavou dřevinou je i klokoč zpeřený (Staphylea pinnata) , který je ale vhodnější do teplejších oblastí. V chladnějších polohách se dobře vyjímá bez červený (Sambucus racemosa) ozdobený červenými plody. Z dalších keřů je to nenáročný brslen evropský (Euonymus europeus) a nízký až poléhavý brslen nízký (Euonymus nanus) s růžovými plody a v neposlední řadě růžově kvetoucí kolkvície krásná (Kolkwitzia amabilis) . Z trvalek a dalších bylin jsou do těchto partií vhodné sasanky a jaterník, z drobných jarních cibulovin a hlíznatých květin sněženky, bledule, dymnivka, talovín, medvědí česnek a další.
Partie s kapradinami a travinami
Stinná místa lákají k vyplnění kapraďovitými rostlinami společně s okrasnými travinami. Kapradiny svými nápadnými vějířovitými listy vytvářejí tajuplnou atmosféru připomínající hluboké lesy. Různými odstíny zeleně jsou krásné a působivé v místech, kde jiné trvalky hůře rostou. Můžeme je také použít na zpestření porostu stínomilných trvalek. Kapradiny a traviny mohou v malých skupinkách nebo jako solitery vyrůstat z nízkého kobercovitého porostu a tím oživit celý záhon. Vhodné kapradiny do stínu a vlhka jsou například žebrovice (Blechnum spicant) , kapraď (Dryopteris erythrosora) , jazyk jelení (Phyllitis scolopendurium) , osladič (Polypodium vulgare) a z travin jsou to především ostřice (Carex morrowii, C. pendula) a bika (Lazula nivea, L. sylvatica) .
Skalka ve stínu
I skalka může být v místech, kam téměř nedopadají sluneční paprsky. Vhodnými trvalkami jsou druhy, kterým vyhovuje prostředí lesa, popřípadě jeho okraj. Vyžadují humózní a kyprou půdu. Druhová skladba je podobná jako pro hajní partie. Mimo již uvedené rostliny lze zde dále vysadit škornici (Epimedium) , čemeřici (Helleborus) , plicník (Pulmonaria) nebo jirnici (Polemonium).
