Výsadba živého plotu
Plot z šeříků na jaře rozkvete a nádherně voní. Foto: Shutterstock
K vytvoření krásné a účinné přírodní bariéry je potřeba vybrat vhodné dřeviny, správně je vysadit a poté se obrnit jistou dávkou trpělivosti anebo pořídit předpěstovaný plot.
Vždy, když chceme něco nového vytvořit, musíme si položit pár základních otázek. V případě živého plotu je třeba si ujasnit, co od něj očekáváme. Jednak zda nás má ochránit před nezvanými návštěvami stejně spolehlivě jako klasický plot, tlumit hluk z ulice, bránit zvědavým pohledům, případně být pouhým naznačením hranic pozemku. Druhá otázka bude směřovat k tomu, jestli chceme celoročně zelený, nebo nám mimo hlavní sezónu nebude vadit, když shodí listy. Zamyslet se můžeme také nad tím, zda by ho měly ozdobit květy. Třetí otázkou budou pěstební podmínky, tzn. podnebí, orientace ke světovým stranám, druh půdy apod. Čtyřlístek otázek uzavře jedna na tělo, a to jak moc se chceme nebo můžeme údržbě plotu věnovat.
Živé ploty různých výšek působí v zahradě dekorativně. Foto: Shutterstock
Výška a nepropustnost plotu
Živé ploty se podle výšky dělí na nízké, se vzrůstem kolem jednoho metru, středně vysoké, jež mají maximálně 2,5 metru, a vysoké, které tuto výšku překračují. Podle toho, jak vysoký a nepropustný plot chceme mít, vybíráme vhodné druhy dřevin. Na nízké ploty mající buď symbolický charakter, nebo jimi chceme vizuálně rozčlenit zahradu, či chceme vytvořit bezpečnostní zábranu pro děti (například kolem bazénu), můžeme použít jak nízké a pomalu rostoucí druhy, tak i vyšší druhy, které udržujeme v požadované výšce sestřihem. Vhodný je ptačí zob, zimostráz, tis, mochnovec, muchovník, cesmína či mahonie.
Na nízký plot je vhodný zimolez. Foto: Shutterstock
Pro nejčastěji volené středně vysoké živé ploty je typický opět ptačí zob, dále dřišťál, syrský ibišek, blýskavka či různé druhy jehličnanů, zejména túje, jalovce, zeravce, ale i neopadavý bambus.
Na vysoké živé ploty využíváme zejména rychle rostoucí dřeviny, ať už je to obyčejný smrček, nejtypičtější túje, odolné druhy cypřišů, stálezelená bobkovišeň nebo listnáče jako buk, habr, javor babyka či méně známý jilm sibiřský.
Habrový plot je robustní, ale snadný na údržbu. Foto: Shutterstock
Pokud má plot bránit neoprávněnému vstupu, musí být nepropustný. Propletenými větvemi habru nebo buku se na zahradu dostane nezvaná návštěva těžko, ještě vyšší ochranu zajistí trnité rostliny, například růže, skalník, dřišťál, hlohyně, rakytník, trnka.
Tvarovaný nebo volně rostoucí živý plot
Úlohu pohledové clony, která současně brání pronikání hluku, prachu i exhalací z ulice, nejlépe zastanou již zmiňované túje, zeravce, cypřišovce, ptačí zoby a obecně dřeviny, které mají velké přírůstky a lze je tvarovat střihem nebo řezem napomáhajícím k zahuštění větví a udržení kompaktnosti plotu. Pro volně rostoucí ploty vybíráme dřeviny se zajímavým habitem, jako je temnoplodec čili aronie, jehož listy se s podzimem nádherně zbarví, tavolník s vodopády bílých či růžových květů, zlatice zahalující se do žlutozlatého květového hávu, šeřík a pustoryl neboli nepravý jasmín, oba s omamně vonícími květy, dále kalina, zákula, odrůda rakytníku leikora, již zdobí oranžové plody, anebo dřín se žlutavými květy a červenými plody. Zajímavou možností je neopadavý bambus.
Tavolník na jaře potěší vodopády drobných květů. Foto: Shutterstock
Pěstební podmínky pro živý plot
Jak poznat, kterému keři či stromu bude místo v plánovaném živém plotu vyhovovat? Vyžaduje-li dřevina slunce, pak bude prosperovat na stanovišti, kam slunce svítí více jak šest hodin včetně poledne. Pro dřeviny vyžadující polostín je vhodné místo s tří- až šestihodinovým osvitem. Stínomilné druhy vysazujeme tam, kam dopadají sluneční paprsky méně než tři hodiny denně či vůbec. Dalším důležitým vodítkem je druh půdy.
Kdy sázet živý plot
Doba založení plotu se odvíjí od typu sadby, tzn. zda je sazenice prostokořenná, či krytokořenná, a od druhu keřů nebo stromů. Opadavé dřeviny s obnaženými kořeny se doporučuje sázet po opadu listí až do zámrazu nebo na jaře do začátku rašení, se zemním balem od března do května a od září do zámrazu. Sazenice v kontejneru lze vysazovat během celého vegetačního období, tedy od konce března do začátku listopadu. Pro jehličnaté a stálezelené druhy dřevin je nejlepší čas na jaře, nejpozději do začátku května, anebo od konce srpna do poloviny října.
Průchod živým plotem zajistí branka. Foto: Shutterstock
Příprava místa a výsadba živého plotu
Dřeviny můžeme sázet buď do předem vyhloubených jam nebo do rýhy, která vymezuje celou délku budoucího živého plotu. Její šířka se pohybuje mezi 40 až 70 cm a hloubka okolo 50 cm. Hloubka a šířka jam se odvíjí od velikosti kořenového systému, nejméně však 50 cm do šířky i hloubky. Vzdálenost mezi rostlinami závisí na zamýšlené výšce plotu i druhu rostlin. Rozhodně neplatí, že čím blíž je k sobě vysadíme, tím hustší plot vyroste. Budou si totiž navzájem ubírat světlo a živiny. Proto čím má být plot vyšší, tím větší by měly být rozestupy.
Dno nakypříme rycími vidlemi. Vložíme sazenice, prostokořenné před výsadbou ještě namočíme na několik hodin do vody. Vyhloubenou zeminu smícháme s kompostem nebo substrátem pro dřeviny a zasypeme jí do poloviny rýhu nebo jámu. Důkladně zalijeme a poté zasypeme po okraj. Zeminu kolem dřevin opatrně ušlapeme a ještě jednou zalijeme. Dále pravidelně zaléváme.
Zelenou hmotu živého plotu lze využít jako pozadí pro kvetoucí rostliny. Foto: Shutterstock
Předpěstovaný živý plot
Ne vždy si můžeme dovolit čekat několik let, až dřeviny narostou do požadovaných rozměrů. Nabízí se řešení v podobě předpěstovaných rostlin, které jsou dostatečně vysoké i husté a po vysazení vytvoří zelenou bariéru. Sázejí se zpravidla od února do listopadu. Cena je samozřejmě vyšší, promítá se do ní několikaletá péče.
Přirozeně vypadající plot
Volně rostoucí plot vypadá přirozeněji, ale stále může působit jako přílišná masa zeleně. Přírodě se přiblíží více, bude-li ho tvořit smíšená výsadba. Můžeme zkombinovat druhy zajímavé květem, plodem i stálezelené.
Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock
Výsadba živého plotu
