Co si žádají rajčata

Pro pěstování balkonových rajčat postačí květináč. Foto: Shutterstock

Oblíbená zelenina patří ke stálicím užitkové zahrady, přesto se ne vždy daří ji pěstovat k naší plné spokojenosti. Úspěch začíná správnou výsadbou a pokračuje prevencí proti chorobám.

Ať jsme si sazenice vypěstovali doma ze semínek, nebo je koupili, s jejich výsadbou na venkovní stanoviště musíme počkat po ledových mužích, tedy do poloviny května. Máme-li dobře izolovaný skleník, případně fóliovník, můžeme ušetřit čas a vysadit je už během dubna, není-li počasí příliš mrazivé.

Tyčková rajčata potřebují větší rozestupy a uchycení k opoře. Foto: Shutterstock

Slunce a prostor

Rajčata vyžadují umístění na slunci a teplo, protože rostliny při 0˚C odumírají. Další důležitou věcí je dostatek prostoru, aby se mohly rozrůstat a světlo se dostalo ke spodním patrům, na což je třeba myslet už při výsadbě sazenic. Malé balkónové odrůdy můžeme bez problémů pěstovat v květináči či truhlíku, v němž jim postačí mít mezi sebou odstup 30 cm. Keříčková rajčata potřebují mezi sebou vzdálenost nejméně 60 cm a 20 cm ve sponu, tyčková alespoň 70 cm, ve sponu 50 cm. Také tyto druhy lze pěstovat v nádobách, ale musí mít dostatečný objem i hloubku. Vzhledem ke svému vysokému vzrůstu vyžadují tyčková rajčata oporu. Vhodná je například bambusová tyčka nebo rovný klacek, pořídit můžeme přímo pro rajčata určenou kovovou spirálovou tyč. Délka tyče by měla být alespoň 150 cm. Tyč zapíchneme do zeminy dostatečně hluboko, aby se pod vahou rostliny nevyvrátila. Těsně vedle ní vyhloubíme jamku pro sazenici.

Spirálová tyčka s háčkem drží rostlinu vzpřímenou (Foto: Hornbach)

Příprava záhonu a výsadba

Nejvhodnější pro pěstování rajčat je propustná humózní půda s neutrálním pH. Dostatek živin zajistíme tím, že zhruba dva týdny před výsadbou záhon prokypříme a do hloubky 30 cm zapravíme rozleželý kompost. Mimo základní prvky, jako je dusík, draslík a fosfor, potřebují rajčata ještě bor. Jeho nedostatek se projeví světláním a stáčením listů. K nápravě pomůže hnojivo s boraxem.

Výsadbu provádíme tak, že do vyhloubené jamky kolmo vložíme sazenici. Zahrneme ji substrátem přibližně do výšky 5 cm nad kořenovým balem. Zalijeme a povrch můžeme zakrýt mulčem z posekané trávy nebo slámy. Zabráníme tak rychlému odpařování vláhy, a tím vysychání kořenů. Dále pravidelně zaléváme, ale vyvarujeme se přílišnému zamokření zeminy, které může vést k hnití kořenů a později samotné rostliny a praskání plodů. Plody mohou praskat i z opačného důvodu, tedy z nedostatku vláhy. Ten může zbrzdit rovněž jejich růst. Nepravidelné zavlažování snižuje množství i jakost plodů.

Postranní výhony vylamujeme, při střihání hrozí přenos chorob. Foto: Shutterstock

U tyčkových rajčat je třeba průběžně rostlinu přichycovat k opoře. Pravidelně musíme vylamovat boční výhony vyrůstající z paždí listů. Aby rostlina nevydávala většinu živin do růstu, přistoupíme po dosažení výšky 180 až 200 cm k zaštipování horních výhonů. Zbytečnému vysilování rostliny lze bránit rovněž tím, že po sklizení rajčat z celé stopky odstraníme listy rostoucí pod ní.

Jak vyzrát na choroby u rajčat

Rostliny v kondici vždy lépe odolávají škůdcům, tu jim zajistí hnojivo. Osvědčené je podomácku vyrobené ze zkvašených slepičinců, které ještě naředíme vodou v poměru 1 díl slepičinců na 10 dílů vody. Také hnojivo z droždí opět vykvašeného a naředěného je přijatelné. Na 5 litrů hnojiva postačí 100 g čerstvého droždí.

Plíseň bramborová napadá celou rostlinu. Foto: Shutterstock

Největším strašákem je pro rajčata plíseň bramborová. Snížit riziko napadení můžeme několika způsoby. Předně rajčata nesázíme blízko brambor nebo tam, kde rostly v předchozím roce. Spory plísně bramborové mohou způsobit infekci teprve po vyklíčení, ke kterému dochází po osmi až dvanácti hodinách ve vlhkém prostředí. Tomu lze zamezit jednoduše tím, že rostliny udržujeme v suchu. V praxi to znamená výsadbu na dobře prosluněném stanovišti. Zálivku vedeme přímo ke kořenům, nejlépe ráno či v průběhu slunného dne, aby rychle oschly.

Zálivku vedeme vždy přímo ke kořenům. Foto: Shutterstock

Před deštěm rajčata ochráníme pěstováním ve skleníku, což má i další benefity. Pomůže i umístění pod přesahem střechy na jižní straně domu nebo vystavění průsvitných stříšek nad záhony. Částečnou ochranu představuje pěstování u opory, aby rostlina nebyla v kontaktu s vlhkou zemí. Napadené části rostlin nikdy nedáváme do kompostu, ale spálíme je.

Suchá plíseň špiček plodů je důsledkem nedostatku vápníku. Foto: Shutterstock

Nedostatek vápníku může odstartovat suchou hnilobu konců plodů. Pomůže postřik hnojivem s vysokým obsahem vápníku na listy, kterými ho rostlina nejrychleji vstřebá.

Pozor na měď

• Při nákupu ekologických fungicidů se vyvarujte těch, které obsahují měď. Jejich dlouhodobým užíváním se měď kumuluje v půdě a postupně se stává toxickou.
• Měď je smrtelná pro mnohé organismy, například žížaly, potlačuje aktivitu půdních mikrobů, což se negativně odrazí na úrodnosti půdy.
• Kontaktní fungicidy na bázi mědi ničí v ošetřených rostlinách chloroplasty, v nichž probíhá fotosyntéza. Následkem bývá zpomalení růstu rostlin a menší úroda.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a se svolením firmy Hornbach

Co si žádají rajčata