Vyrážíte na pěší výlet ve skupině?

Chůze patří mezi nejvhodnější pohybové aktivity, a tak není divu, že na pěší túry a výlety vyráží celá řada menších i větších skupin chodců. Ty se přitom nepohybují jen po chodnících a stezkách pro chodce, ale čas od času musejí vyrazit i na silnice.

Podle pravidel silničního provozu je chodcem každý, kdo vstoupil na chodník nebo na silnici. A je jedno, zda tam stojí, anebo jde. Chodec se kromě jiného může pohybovat také na lyžích, na kolečkových bruslích, na vozíku pro invalidy, může vést jízdní kolo, motocykl o objemu válců do 50 cm³ apod.

Při pěších výletech je vhodné volit stezky pro chodce, silnice III. třídy a místní komunikace. Foto: Shutterstock

Bezpečnost na prvním místě

Pravidla platí pro všechny účastníky silničního provozu, tedy i pro chodce. Ti se tak musí chovat navzájem ohleduplně a ukázněně, řídit se pravidly silničního provozu, světelnými signály, dopravními značkami a třeba i pokyny policisty.

Chodcům pravidla například stanovují, že musí jít po chodníku a tam, kde chodník není nebo je neschůdný, mohou k chůzi využít silnici. Pokud jde chodec po silnici, musí jít po levé krajnici, a nemá-li silnice krajnici, pak při levém okraji vozovky. Takto mohou jít maximálně dva chodci vedle sebe. Je‐li blíže než 50 m křižovatka s řízeným provozem, přechod pro chodce, místo pro přecházení vozovky, nadchod nebo podchod, musí chodec přecházet jen na těchto místech.

Před vstupem na vozovku se musí chodec přesvědčit, zdali může vozovku přejít, aniž by ohrozil sebe nebo ostatní účastníky provozu na pozemních komunikacích. Přecházet vozovku pak smí, jen pokud s ohledem na vzdálenost a rychlost jízdy přijíždějících vozidel nedonutí jejich řidiče k náhlé změně směru nebo rychlosti jízdy.

Organizovaný útvar chodců

Vyrážíme-li na výlet ve větší skupině, měli bychom kromě výše uvedených obecných pravidel dodržovat i ta, která se týkají organizovaného útvaru chodců. Jestliže plánujeme výlet ve větší skupině, tak je doporučováno zvolit si vedoucího skupiny, který bude při cestě sledovat pohyb skupiny a bude se snažit vše korigovat pro co největší bezpečnost všech účastníků. Domluvit je potřeba rovněž nejrůznější gesta a pokyny, které budou zajišťovat komunikaci ve skupině, a to i v okamžiku zvýšené hlučnosti prostředí, ve kterém se budeme pohybovat.

Trasu bychom si měli dobře nastudovat předem a vyhnout se frekventovaným úsekům silnic. Foto: Shutterstock

Jdeme po chodníku

Když půjdeme po chodníku, tak je nutné jít nejvýše ve dvojstupu a nejlépe při pravém okraji. Jestliže šíře chodníku neumožňuje chůzi ve dvojicích, je nezbytné jít za sebou. V okamžiku, kdy situace na chodníku umožní opět chůzi ve dvojicích, pokračujeme tímto způsobem, přitom je nutné pamatovat na to, že nesmíme ostatním chodcům nijak překážet.

Tam, kde není chodník, se organizovaný útvar chodců pohybuje po pravé straně vozovky a při okraji vozovky a jde tak, aby netvořil zbytečně překážku pro vozidla, která jedou stejným směrem. Chůze po pozemní komunikaci vedle jedoucích vozidel, která jedou vyšší rychlostí, než je rychlost chůze, je náročná především kvůli zajištění bezpečnosti. Půjdeme tedy ve dvojicích s minimálními mezerami tak, aby naše skupina tvořila kompaktní celek, který je dobře identifikovatelný zejména pro řidiče.

Za snížené viditelnosti musí být organizovaný útvar chodců označen vpředu po obou stranách neoslňujícím bílým světlem a vzadu po obou stranách neoslňujícím červeným světlem. Označení světly může být nahrazeno oděvními doplňky z retroreflexního materiálu. Pro toho, kdo jde v čele skupiny i na jejím konci, je pak doporučováno obléci si reflexní vestu i za nesnížené viditelnosti. Díky tomu se sníží nebezpečí, že by skupina chodců mohla být některým z řidičů přehlédnuta.

Vhodné je také čas od času zastavit a celou skupinu sjednotit. Rychlost chůze zvolíme tak, aby i ti, kteří nejsou zrovna zdatnými chodci, byli schopni udržet nastavené tempo.

Zákon nestanoví ostrá kritéria, za jakých podmínek má být skupina chodců považována za organizovanou. Foto: Shutterstock

Pro chodce nejsou všechny komunikace

V zákoně o silničním provozu jsou vyjmenovány typy komunikací, po kterých se nesmí útvar chodců nikdy pohybovat – jedná se především o dálnice a silnice pro motorová vozidla. Ale i komunikace zařazené do I. nebo II. třídy nejsou z důvodu vysoké intenzity dopravy vhodné pro chůzi. Je doporučeno vybírat raději silnice III. třídy nebo místní komunikace (mimo vybraných lokalit jsou komunikace IV. třídy převážně určeny pro pěší).

Nejvhodnější pro pohyb skupiny je stezka pro chodce, eventuálně stezka pro cyklisty a chodce, kde se větší počet pochodujících lidí nesetká se silniční motorovou dopravou. Stejně tak vhodné jsou turistické stezky nebo účelové komunikace. Při plánování výletu je vhodné seznámit se s intenzitami nákladní dopravy na úseku, kde se budeme pohybovat. Pokud by v úseku byla vysoká intenzita nákladní dopravy, je vhodnější zvolit jinou trasu. Nákladní vozidlo, resp. vzdušný vír, který se vytvoří při jízdě, může způsobit pád osob pod kola vozidla nebo odhození na silnici.

Respektujte dopravní značení

Útvar chodců musí rovněž plně respektovat veškeré dopravní značení a podle toho se na pozemních komunikacích chovat. Jedná se především o zákazovou dopravní značku „Zákaz vstupu chodců“, která zakazuje chodcům vstoupit na pozemní komunikaci nacházející se v prostoru za značkou. Chodci obecně, ať jsou již sami, nebo ve skupině, také nesmějí přelézat nebo podlézat zábrany, které se vyskytují na chodníku.

Dobrá rada

Pro předcházení kritickým situacím při chůzi po pozemní komunikaci ve skupině je vhodné si cestu dobře naplánovat. Vhodné je si trasu prohlédnout například online prostřednictvím internetových mapových aplikací. Předejde se tak nepříjemnostem přímo v terénu. Na výletě pak nepřekvapí například úsek, kde je zúžení, nebo úsek se zatáčkami a dalšími krizovými místy.

Text: Jiří Svoboda
Foto: Shutterstock