Voštinové izolační panely
Voštinové izolace nejsou v Česku dosud příliš známé. Jde při tom o zajímavý materiál. Zkušenosti ze zahraničí dokládají jeho úspěšné využití například při zateplení fasád či podlah.
Připomeňme si, že slovo voština je odvozeno od slova vosk a označuje tvar včelí plástve složené s typických šestiúhelníkových buněk. Voštinou se pak označuje jakýkoli materiál či výrobek v tomto tvaru. Využití různých typů voštinových desek může znít poněkud nepravděpodobně zvláště u nás, kde je tradice zateplování homogenními izolanty typu minerální vaty, polystyrenů či konopí, ale tento systém funguje a stojí za úvahu.
Podlahy i fasády
Na trhu stavebnin se můžete setkat s voštinovými panely pro izolace podlah. K tomu slouží lepenková voština, která je z jedné strany potažená papírovou krycí vrstvou a z druhé je otevřená jako forma pro rovnoměrné rozložení izolačního granulátu v podlaze. Tento typ izolační desky zastupuje na českém trhu například podlahová voština Fermacell (na ilustraci) o rozměrech 1 500 × 1 000 × 30 mm.
Na zcela jiném principu však fungují izolační panely na stěnách. Liší se i od způsobu zateplení, kterého docílíte použitím kontaktních izolací (polystyren, kamenná vlna atd.) či bezkontaktních řešení (provětrávané fasády). Ne zcela přesně je lze přirovnat třeba k solárním panelům.
Síla slunce
Voštinový panel funguje jako poměrně účinná izolace, protože vzduch v malých dutinách panelu prakticky nemůže proudit a přenášet teplo ven. Materiál voštin je rovněž málo tepelně vodivý.
Podstatou fungování je vrstva průhledných trubiček (voštin), které jsou orientovány kolmo ke stěně nebo ještě lépe kolmo ke slunečnímu záření. Tyto obvykle skleněné bloky jsou nalepeny na černě natřený povrch stěny. Sluneční záření jimi prochází až na povrch stěny, kde se přemění v teplo. Únik tepla směrem ven je však omezen, protože v tenkých trubičkách prakticky neprobíhá přenos tepla.
„Když na fasádu zasvítí nízké zimní slunce, pronikají jeho paprsky do hloubky voštinové struktury,“ vysvětluje na spotřebitelském portálu Nazeleno.cz energetický poradce Karel Murtinger. „Protože tok tepla z domu je úměrný rozdílu teplot uvnitř a venku, každé zvýšení teploty ve vnější vrstvě izolace znamená snížení tepelných ztrát. Při přímém slunečním svitu v zimním období dochází dokonce k takovému vzestupu teploty, že tepelný tok naopak směřuje dovnitř,“ dodává poradce.
Transparentní izolace
Nejčastěji používané způsoby zateplení patří mezi izolace netransparentní, tedy nepropustné pro sluneční záření. Tyto materiály udržují teplo uvnitř objektů, ale nelze u nich počítat s tzv. solárními zisky. Voštinové izolace ale náleží mezi izolace transparentní, které kromě udržení tepla dokážou využít i sluneční svit. Tak lze vytvořit stěnu, která za topnou sezonu více tepla z venku získá, než kolik ho směrem ven ztratí. I u běžných staveb však lze vytvořit určité procento solárního zisku alespoň skrze okna orientovaná jižním směrem.
Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem
Voštinové izolační panely
