Péče o venkovní dřevo má svá pravidla. Znáte je dobře?

Transparentnost (průhlednost) nátěrových hmot, které nezakryjí strukturu a barvu dřeva, je pro mnoho lidí důležitá, foto: Shutterstock
Dřevo v exteriéru je třeba chránit před působením povětrnostních podmínek včetně slunečního svitu nebo deště a zabránit tak jeho příliš rychlému stárnutí a trouchnivění. Poradíme vám, jaké nátěry zvolit.
Venku je dřevo vystaveno působení mnoha vlivů, které snižují jeho trvanlivost. Kvalitu ošetření dřevěného povrchu ovlivní nejen volba vhodného druhu nátěru (barvy, lazury, laku, oleje), ale i jeho správné nanášení. Vše se dělá v zájmu co nejdelší trvanlivosti natíraného dřeva a proto, aby nebylo nutné obnovovat vrstvu laku, barvy či oleje příliš často.
Lazury a lazurovací laky
Mezi jejich základní vlastnosti patří transparentnost (průhlednost), díky které tento typ nátěru nezakryje podklad, pouze ho částečně zabarví a nechá prosvítat původní barevnost i kresbu dřeva. Proto se lazury nejlépe hodí k povrchovému ošetření nového dřeva. Barvy na rozdíl od lazur obsahují vysoký podíl pigmentu, kryjí a potlačují přirozenou strukturu dřeva, zároveň však poskytují vyšší a trvalejší ochranu před UV zářením.

Obrousit dřevo před i mezi jednotlivými vrstvami nátěrů je důležité a mnohdy je k tomu ideální jednoduchá brusná houbička, foto: Shutterstock
Tenkovrstvé nebo silnovrstvé
Jako lazurovací laky se zpravidla označují tenkovrstvé a silnovrstvé lazury s minimálním podílem pigmentu v některém z odstínů dřeva. Výsledným efektem nátěru lazurovacím lakem je ochrana dřeva a zároveň pouze jemné a nenápadné barevné tónování jeho povrchu podle zvoleného „dřevěného“ odstínu laku.
Tenkovrstvé lazury pronikají hluboko do podkladu a neodlupují se, ale postupně zvětrávají po vrstvách. Silnovrstvé lazury vytvářejí vysoce vodoodpudivou povrchovou ochrannou vrstvu. Doporučují se proto především pro nátěry rozměrově stabilních stavebních dílů, například oken a dveří. S tenkovrstvou lazurou dosáhnete efektu ochranné povrchové vrstvy nanesením několika nátěrů po sobě.
Lazury mohou být syntetické (s obsahem rozpouštědel) nebo vodou ředitelné. Výrobky s obsahem rozpouštědel se vyznačují vysokou pronikavostí, vodou ředitelné lazury splňují ekologické požadavky, a umožňují tak zcela zdravotně nezávadnou ochranu dřeva (ověřte si u každého typu nátěru). Pro venkovní použití lze doporučit oba typy.

Obvykle se barvy a laky nanášejí štětcem, ale váleček vám často urychlí práci a zvládne lépe i rovnoměrnost nátěru, foto: Shutterstock
Oleje na dřevo
K méně obvyklým prostředkům k ošetření dřeva (mezi příznivci ekologicky šetrných dřevěných staveb ale stále oblíbenějším) patří přírodní oleje. Například tungový olej ochrání dřevo proti vodě i otěru a použít ho můžete uvnitř i venku. Má schopnost vytvrzovat napuštěnou vrstvu dřeva. Rychle vysychá a hodí se i na zatěžované plochy kuchyňských pracovních desek či stolových desek, ale i na podlahy.
Chcete-li dosáhnout ochrany dřeva a co nejvíce zachovat jeho přírodní odstín, použijte světlicový olej (ze semen světlice barvířské). Dřevo tmavne jen minimálně při použití kaméliového oleje (ze semen stromu kamélie), který navíc pomalu vysychá. Osvědčený je i lněný olej, s nímž se dostanete na nejpříznivější ceny.
Přírodní oleje povrch dřeva zcela neuzavřou, takže může dýchat. Navíc zvýrazní jeho kresbu. Musíte však počítat s tím, že dřevo do jisté míry zbarví, takže při požadavku na maximální zachování přírodního odstínu je jistější volbou některý ze speciálních zcela bezbarvých laků.

Krycí barva může dát dřevu zajímavý barevný akcent a netradiční vzhled, mnohdy je i praktičtější, foto: Shutterstock
Práce s oleji
U všech olejů či olejových směsí použijte pro natírání štětec, houbu nebo hadr. Obvykle po 10 až 20 minutách pak setřete přebytečný olej savou tkaninou nebo papírovým ubrouskem. Před nanášením další vrstvy nechte uplynout alespoň den, nátěry by měly být minimálně dva. Delšími časovými rozestupy mezi nátěry dosáhnete lepší ochrany dřeva. A ředěním docílíte hlubšího proniknutí do dřeva. Ředí se hlavně první nátěr.







