U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Unikátní kostelíky v Beskydech
Kategorie: Venkov | Autor: Bořivoj Teichmann
REGION
Dávno jsou pryč doby udřených beskydských dřevorubců a chudých tkadlen, dokonce ihavířů, dojíždějících za živobytím do ostravských dolů. Ale nádhera našich zadumaných hor ihlubokých údolí, stříbrných studánek, potůčků a říček tu zůstala. Ještě se bohudík můžeme obdivovat řemeslné kráse našich dřevěnic, roubených kostelíků, kaplí a zvoniček. Jsou ze dřeva stejně jako kolébka, hračky, stůl a postel, plot i rakev. Nejstarší a přitom nejkrásnější materiál pro naše potřeby nám dává pořád les.
A tak se v čase, kdy se opět přiblížil čas vánoční, vydejme do Beskyd za některými z nejstarších chráněných kulturních památek tohoto kraje, dřevěnými kostely. Je jich dobrá dvacítka.
K nejstarší dřevěné modlitebně
První trasa začíná v obci Guty nedaleko Třince. V roce 1563 tu byl postaven uprostřed hřbitova obklopeného lípami roubený jednolodní kostel Božího těla. Jde o stavbu karpatského typu z mimořádně masivních až 60 cm silných jedlových klád. Vysoká strmá střecha lodi a odsazené presbytáře jsou kryty šindelem. Mohutná zvonice stávala původně skoro samostatně a měla tři zvony, z nichž se zachoval pouze ten nejstarší. Právě rozsáhlou podsíní pod zvonicí se do kostela vstupuje. Unikátem interiéru je kruchta ve tvaru L s podprsní zdobenou na výplních arabeskami z roku 1642. Cenný oltářní obraz, malovaný na dřevě, je datovaný rokem 1591. Jeho fragment je v rohu kněžiště, rokokový hlavní oltář je nový. V cestě můžeme dále pokračovat do Bystřice nad Olší a Nýdku, kde najdeme gotickou kapli sv. Mikuláše. Byla postavena v roce 1576 z podnětu fojta Walka Rykaly a jeho bratra Tomáše pro věřící, kteří chodili daleko pěšky do kostela ve Vedryni. Rozsah stavby se v průběhu staletí v podstatě nezměnil. Na kamenné podezdívce je obdélníková loď s nízkým odsazeným presbytářem a malou hranolovou zvoničkou z roku 1798, která vystupuje v průčelí ze střechy pobité šindelem. Zvon je ovšem starší, z roku 1581.
Bez jediného hřebíku
Zajímavá trasa začíná též ve Velkých Karlovicích, známém rekreačním středisku, a pokračuje směrem do údolí Velké Lhoty, do Valašského Meziříčí ke kostelíku Nejsvětější Trojice a odtud na vrchol Radhoště. Ale vraťme se do Velkých Karlovic, k roubenému baroknímu kostelu P. Marie Sněžné. Nechal jej postavit v letech 1752 – 1754 ze stromů, které rostly na tom místě, kníže Karel Jindřich ze Žerotína. Má celkem 24 úhlů a na stavbu nebylo použito jediného hřebíku, nýbrž jen dřevěných klínců. Roubená stavba půdorysu řeckého kříže má úhlopříčně zakončená ramena, z nichž jedno tvoří kruchta a další sakristie. Kostel má tři vchody a před hlavním vstupem je malé zádveří – žebračka. Celá linie střech krytých šindelem je vedena v jedné přímce. Nad středem kostela je polygonální věžička se dvěma zvony. Před rokem 1900 byl celý interiér vymalován na bílo a po 28 letech opět upraven do dnešní podoby, aby bylo vidět dřevo stavby. Původní barokní oltář byl v roce 1894 nahrazen nynějším, avšak jeho podobu známe ze stěny vedle bočního oltáře sv. Jana Nepomuckého. Okolo kostela je hřbitov a boží muka z roku 1780 se sochou P. Marie, “postavené na paměť” úmrtí císařovny Marie Terezie. V sousedství je ve starém kupeckém domě s dvěma ozdobnými štíty muzeum.
Na vrchol Radhoště
Dřevěný jednolodní kostel sv. Anny z let 1938 – 1942 dominuje rožnovskému skanzenu. Byl postaven podle upravených plánů lidově barokního kostela sv. Václava ve Větřkovicích u Kopřivnice, který roku 1887 do základů v pravé poledne vyhořel. Jeho plán se však zachoval v kroměřížském arcibiskupském archivu a podle něj architekt Pazovský vystavěl kopii. Vysoká sedlová střecha, ochoz kolem lodi nesený sloupky i korpus věže se stříškou, dvojitou cibulí a makovicí jsou pokryty šindelem, stěny bedněny, z toho zvonice a průčelí ozdobně. Zděnou kapli sv. Cyrila a Metoděje v byzantském stylu vystavěla v roce 1898 podle projektu kroměřížského stavitele Skibiňského Radhošťská matice. Je ve výšce 1129 metrů n. m. a protože má klamný ráz dřevěné stavby, byla v roce 1926 kvůli prochlazování obložena šindelem. V té době byly přistavěny i ochozy a zvonice. Celkem osm oken kopule je zdobeno výjevy ze života věrozvěstů a postavami patronů české země.
Až uhodil blesk
V rekreačním středisku na Bílé, u dřevěného kostela sv. Bedřicha, můžeme začít další trasu Beskydami. Bude pokračovat ke kostelíku v Gruni, ke kapličce u pramene Cyrilky na Čeladné a k podkarpatskému kostelíku v Kunčicích nad Ondřejníkem. Začneme-li své putování ve Frýdku Místku, potkáme roubené skvosty v obcích Sedliště, Řepiště a Hrabová u Ostravy a nakonec navštívíme i osamělý kostelík na hoře Prašivé. Ale my si dáme ještě jeden navíc, s přáním, aby takhle šťastně pro dřevěné stavby dopadly všechny pohromy. Jde o dřevěný kostelík sv. Petra a Pavla v Albrechticích u Českého Těšína. Byl postaven v roce 1766 jako orientovaná jednolodní podélná roubená stavba se čtyřbokou kónickou věží s cibulí, makovicí a křížkem. Sedlové střechy a věž jsou kryty šindelem a kolem kostela je rozsáhlý hřbitov. V barokním oltáři je zasazen obraz sv. Jana Nepomuckého, rozdávajícího almužnu. Sedmirejstříkové varhany značky Rieger byly pořízeny v roce 1910 a téhož roku uhodil ho kostela blesk. Nezpůsobil však požár, ale jen hmotnou škodu. Kostel byl proto opatřen hromosvodem a dnes je kulturní památkou. Bohoslužbám však už neslouží.
