Úbislavice
Cestou od Jičína směrem k Nové Pace odbočte před obcí Rumchalpa doleva. Objevíte Úbislavice a jejich osady a můžete obdivovat roubené podkrkonošské chalupy, některé s bohatě vyřezávanými štíty.
Obec Úbislavice leží 5 km jihozápadně od Nové Paky. Rozkládá se v průměrné nadmořské výšce 400 metrů na více než 1 200 hektarech, kde je rozmístěno i pět jejích osad – Stav, Zboží, Chloumek, Česká Proseč a Štěpanice.
Kapličku na cestě k České Proseči chrání košaté lípy. Foto: Marie Rubešová
Samotné Úbislavice se vinou podél potoka Ořeška (říká se mu také Úlibický potok, neboť míří k Úlibicím), který pramení kousek od osady Zboží, pod zříceninou gotického hradu Kumburk (642 m n. m.). Ten však již patří do katastru Syřenova. V roce 2007, u příležitosti 650 let od založení Úbislavic, byly obci přiděleny znak a vlajka. Objevuje se na nich třešeň, protože dříve zdobily katastr bohaté třešňové aleje. Zelenočernožlutá barevnost znaku připomíná erb Vartenberků, původních majitelů Kumburku.
Parádní zděný statek s roubeným středním křídlem jsme objevili cestou do Zboží. Foto: Marie Rubešová
Na renovované chalupě vidíme kleštiny zpevňující trámy roubení a ve štítě proříznutou pavláčku, která je typická spíš pro šumavské stavby. Foto: Marie Rubešová
Úbislav byl z Jičína
Vesnici patrně založil na kumburském panství jičínský měšťan Úbislav, který si v polovině 14. století od hradního pána koupil dva lány pozemků (tj. 30 hektarů) a stal se tzv. lokátorem, tudíž mohl prodávat půdu i další zájemcům. Majiteli vsi i osad v okolí se později staly zakladatelovy čtyři děti. Nejstarší syn zdědil Úbislavice, pro druhorozeného, Štěpána, vykoupil otec pozemky dnešních Štěpanic, dceři dal polnosti na území Zboží a poslední syn, Radslav, získal průsek lesa, kde je dnešní Česká Proseč.
V době vzniku vsi byla uprostřed na mírné vyvýšenině postavena dřevěná kaplička Narození Panny Marie, která byla v roce 1350 nahrazena dřevěným kostelem s vedle stojící zvonicí. Kamenný kostel stejného zasvěcení jej nahradil až v letech 1712–1720.
Zvonička v České Proseči, rekonstruovaná skupinou místních dobrovolníků, stojí v sousedství sousoší sv. Trojice. Foto: Marie Rubešová
Okénka ve štítu rekonstruované usedlosti ve Štěpanicích svědčí o tom, že se půda využívá k bydlení. Foto: Marie Rubešová
To už bylo po třicetileté válce, která postihla Úbislavice velmi krutě. Obec byla vypálena a posléze i s okolím sloučena s Novou Pakou. Noví obyvatelé, kolonisté ze severních oblastí, ji téměř poněmčili. V té době prosazované pojmenování Auslauf se však příliš neujalo. Bylo nahrazeno variantou původního názvu – Oubislavice, která se používala až do začátku 20. století.
V roce 1847 byla obci navrácena samostatnost. Právě v té době se v osadě Zboží usídlil bývalý zahradník z kláštera ve Valdicích a převezl odtamtud mnoho ovocných stromů. V roce 1898 bylo v Úbislavicích a jejich okolí 15 595 stromů, nejvíce z celého okresu. Ale to už je dávná minulost, jejich počet se od té doby výrazně snížil. A klesá i počet obyvatel, který se ustálil na 400. Stejně jako v celém Podkrkonoší jejich řady doplňují chalupáři.
Majitelé této chaloupky zvolili červenou barvu pro bednění štítu a krycí laťky „pocukrovali“ bílou. Foto: Marie Rubešová
Chalupa s lomenicí členěnou na více částí zaujme hlavně vyřezávanými barevnými lištami. Foto: Marie Rubešová
Roubenky tmavé i barevné
V celé oblasti Podkrkonoší se tradičně stavěly široké přízemní roubené chalupy s vysokými štíty. V Úbislavicích a okolí jsou štíty nejčastěji svisle pobité prkny se spárami krytými lištami. Další jsou děleny uprostřed svisle, po stranách vstřícně a nahoře klasovitě, což je styl obvyklý v celém Českém ráji. Můžeme tu však obdivovat i lomenice zdobně členěné do více pater.
Dalším specifickým rysem roubených staveb této oblasti jsou kleštiny, svislé fošny, které pomáhají držet trámy tak, aby se stěna neprohýbala.
K nejhezčím stavbám obce patří Jiráňův mlýn, který tu stál možná už začátkem 15. století. Foto: Marie Rubešová
Geopark Český ráj
V říjnu 2005 se Úbislavice staly součástí evropského geoparku Český ráj pod záštitou UNESCO. Jde o obecně prospěšnou společnost snažící se mj. podněcovat zájem lidí o uchování přírodního a historického dědictví. Jako příklad lze uvést rekonstrukci více než 200 let staré zvoničky v České Proseči, z níž zbyl jen kousek kopule stříšky, ostatní části byly v roce 2012 znovu vyrobeny
Zvoniček podobné konstrukce je v katastru víc, stejně jako kapliček a sousoší s postavami svatých, zejména Jana Nepomuckého. Jednu z nich objevíte i nedaleko osady Stav, v gotickém kostele sv. Petra a Pavla, kde stojí spolu se sv. Václavem po bocích oltáře jako stráž u obrazu patronů kostela. Krásna kaplička obklopená lípami stojí též u cesty do České Proseče. Stáří lip i kapličky se odhaduje na 350 let.
Centru Úbislavic vévodí už zmiňovaný barokní kostel Narození Panny Marie. Oltářní obraz patronky je připisován Karlu Škrétovi. Hovoříme-li o zajímavostech obce pod Kumburkem, zmiňme se ještě jednou i o zřícenině tohoto hradu. Jedním z jeho nejznámějších návštěvníků byl Karel Hynek Mácha, který se zde často kochal dalekými výhledy.
Až půjdete od kostela v Úbislavicích přes osadu Zboží ke Kumburku, narazíte cestou na sousoší zvané „Spolu“, které tu v roce 2015 vytvořili studenti VŠUP a AVU z Prahy. Začalo se mu úsměvně říkat Úbislavický stonehenge.
Foto: Marie Rubešová
Lomenice jako šachovnice
Kdo si myslí, že slovo lomenice vzniklo od názvu města Lomnice, je na omylu. Dřevěným štítům chalup se tak říká zřejmě proto, že se prkna a lišty různě lomí. V okolí Nové Paky najdeme štíty jednoduše bedněné, ale i krásně skládané. Tesaři je členili do více pater, která šachovnicově dělili do menších polí a jejich rámečky zdobili řezbou. Středy polí pak ještě pobili různě kladenými latěmi.
Text a foto: Marie Rubešová
Úbislavice
