Tráva, hodně trávy

Rubrika: Zahrada

Máte pořádnou zahradu a zdá se vám, že sekáním trávíte zbytečně moc času? Možná nemáte pro údržbu svého travnatého pozemku vhodnou techniku.

První starostí čerstvého majitele rozlehlých travnatých ploch je pořízení sekačky na trávu. Jakou ale zvolit, když výměra přesahuje 2 000 m2? Jedna z pouček říká, že správně dimenzovaná sekačka by danou plochu měla posekat zhruba za jednu hodinu. Samozřejmě rozlehlý trávník nakonec posekáme i malou sekačkou, ale příliš se nachodíme, při sběru trávy budeme neustále vysypávat koš a strávíme tím spoustu času.
V zásadě máte dvě možnosti, jak svépomocí vyřešit sekání trávy na velkém pozemku – pořídit buď vedenou či řízenou sekačku s odpovídající šíří záběru, nebo sekačku robotickou. S tím také souvisí způsoby sečení. Buď posekanou trávu sbíráme (rotační a vřetenové sekačky), mulčujeme (rotační sekačky a mulčovače včetně cepových), nebo necháváme v řádcích pro pozdější sběr (bubnové a lištové sekačky).

Vedené sekačky

Nejrozšířenějšími stroji na sekání trávy na našich zahradách jsou rotační sekačky s benzinovým motorem. Za hodinu zvládnou posekat plochu až 2 500 m2. Nejvíc záleží na šířce záběru a rychlosti pojezdu. Důležitý je také výkon motoru. Sekačka s dostatečným záběrem (51 nebo 53 cm), ale s méně výkonným motorem, bude mít pomalejší pojezd. Doba sekání se tím prodlužuje.
Vedle sekaček s obligátním tvarem a funkcemi existují také modely, které jsou přizpůsobeny ještě větší efektivitě sekání. Příkladem jsou jednoúčelové mulčovací rotační sekačky nebo stroje výhradně s bočním výhozem, které nemají sběrný koš. Ušetří nám vysypávání koše, mívají také větší šířku záběru.
Alternativou pro občasnou údržbu louky nebo kultivaci zanedbaného pozemku jsou cepovací mulčovače, které místo rotujícího žacího nože využívají válec s kovovými cepy. Pokud ale sekáme louku na píci, potřebujeme stébla celá, nikoli rozemletá na padrť, pak musíme použít bubnovou nebo lištovou sekačku.
Pro milovníky kvalitnějšího a kratšího trávníku jsou určeny vřetenové sekačky. Na velké pozemky jsou vhodné stroje s benzinovým motorem a se šířkou záběru 55 a více centimetrů. Čím kratší chceme trávník udržovat, tím častěji musíme sekat a věnovat mu další péči, jako je zavlažování, hnojení, vyčesávání a vertikutace. Všechny výše uvedené stroje vyžadují, abychom při práci za nimi chodili.

Řízené sekačky

Zmíněné způsoby sekání existují také v provedení, které své obsluze nabízejí svezení. Jde o takzvané malotraktory, zahradní traktory, ridery a některé modely velkých vřetenových sekaček. Pohyb těchto strojů po ploše ovládáme volantem (natáčení kol, případně kloubového řízení), pákami (řízení hydrostatické převodovky) nebo řídítky (otáčení pohonné jednotky s koly či s válcem). S výjimkou vřetenových sekaček jde o více či méně univerzální stroje, které dovolují využití různého žacího ústrojí či připojení ostatního příslušenství. Některé vřetenové sekačky umožňují alespoň výměnu žacího vřetena za válce s vyčesávacími drátky nebo prořezávacími noži.
Nejdostupnější řízené stroje pro sekání trávy jsou zahradní traktory. Nejlevnější modely se dají pořídit za 30 000 korun. Mají záběr široký 60–100 cm, sečení zajišťuje jeden nebo dva nože. Traktory, které mají motor v prostoru pod sedačkou obsluhy, se nazývají miniridery, jinak je pohání motor pod přední kapotou. Nejlevnější typy nemají sběrný koš, ale pouze boční výhoz a s příslušenstvím i funkci mulčování. Dražší modely mají spoustu funkcí ulehčujících obsluhu.
Nejuniverzálnější jsou stavebnicové systémy, pro které se u nás vžilo označení malotraktory. Jde o kombinaci pohonné jednotky, převodovky a rozličného příslušenství. Nás zajímají nástavce na sekání trávy, které z malotraktoru udělají bubnovou nebo lištovou sekačku či mulčovač. Takový stroj můžeme buď vést, anebo po připojení takzvané sulky (sedátko s podvozkem) i řídit. Ovládání pomocí řídítek však není příliš komfortní.
Vrcholem nabídky pro sekání rozlehlých travnatých ploch v domácích podmínkách jsou ridery. Spojují komfortní obsluhu traktorů s univerzálností stavebnicových systémů. Systém pohonu mají od traktoru zcela odlišný – motor mají vzadu a žací ústrojí vpředu. Nemají sběrný koš, takže mohou pouze mulčovat, případně posekanou trávu vyhazovat do strany.
Vedle žacího ústrojí se dvěma až třemi rotujícími noži lze k rideru připojit také cepový mulčovač a celá řada dalšího poháněného nebo jen taženého příslušenství pro jiné činnosti, než je sekání trávy. Ridery jsou v našich podmínkách bohužel pro většinu soukromých uživatelů cenově nedostupné.

Robotické sekačky

Nejmladší segment zahradní techniky pro údržbu travnatých ploch působí ve srovnání s konvenčními sekačkami jako UFO. Jak je možné, že třeba model se šířkou záběru pouhých 32 centimetrů zvládne posekat plochu až 6 000 m2? Tajemstvím je to, že robotické sekačky sekají prakticky nepřetržitě, přesto nám to nezabere ani trochu času. Pracují totiž zcela samostatně podle zadaného programu a impulzy pro svůj pohyb po pozemku získávají z různých zdrojů – orientují se podle vodicího drátu, údajů z ultrazvukových čidel a nárazových senzorů, ale také ze satelitní navigace.
Sekají na principu rotujících nožů, ale kvalitou řezu se téměř vyrovnají vřetenovým sekačkám. Robotická sekačka také představuje optimální mulčování, protože každý kus zahrady navštíví několikrát za týden a tudíž odsekává vždy jen malé kousky travního stébla.

 

Text: Tomáš Krásenský
Foto: archiv firem

Tráva, hodně trávy

Tráva, hodně trávy