U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Střecha z rákosu

Kategorie: Stavba speciál | Autor: rab

Při cestách do zahraničí jsem se setkal s neobvyklou střešní krytinou – rákosovými došky. Chtěl bych jimi pokrýt střechu svojí chalupy, ale nikde jsem nenašel návod na zpracování rákosu ani na výrobu došek. Můžete mi poradit?

(Jiří Kovařík, Kostelec n. Orlicí).

Pokrýt střechu pravými došky je dnes problematické, ne však technologicky, nýbrž pro nedostatek dlouhé nepolámané žitné slámy. Současné obilí má krátké stéblo a navíc se sklízí strojně, což jej činí pro výrobu došků nepoužitelným. Došky se však nedělaly jenom ze slámy. Velmi rozšířené byly i došky rákosové, zejména v oblastech při vodních tocích a v krajích rybníků. Trvanlivost rákosových došků není o mnoho kratší než došků slaměných. Dříve to bylo asi 20 až 25 let, dnes je však nutné počítat s vlivy více znečištěného ovzduší. Životnost doškové krytiny může prodloužit strom s košatou korunou vysazený v těsné blízkosti a chránící tak střechu před vlivy povětrnosti. Vhodnou dobou pro sklizeň rákosu jsou podzimní a zimní měsíce. Rákos se kosí buď větším srpem, vždy jen taková část, kterou obsáhne ruka, nebo kosou za pomoci druhé osoby, která jej odebírá, aby při dalším pohybu kosy nedošlo k poškození suroviny. Rákos se pak rovná do snopků silných v průměru asi 30 cm, které se pevně převážou 10 až 20 cm od silnějšího konce silným sisalovým provázkem nebo vázacím drátem. Svázaný snopek se pak v rukou rozdělí na dvě stejné poloviny a ty se otočí proti sobě o 360°, čímž se navzájem ještě pevněji stáhnou. Na 1 m2 střechy je potřeba asi 5 až 10 došků, podle délky rákosu. Došek váží asi 3 kg. Došková krytina může být zatížena na 1 m2 nejvíce okolo 150 kg, proto musí být sklon střechy větší než 45°, aby se na ní nedržela velká vrstva sněhu. Ke střešním latím, vzdáleným od sebe 40 až 80 cm (podle délky rákosu), se došky přivazují opět buď sisalovým provazem nebo drátem, vedeným křížem přes došek. Došky lze k latím také přibíjet hřeby s širokou hlavou. Střecha se došky pokrývá odspodu v pravidelných řadách tak, aby horní došky asi jednou třetinou překrývaly spodní, a to v poloze “hlavou” nahoru. Hřeben střechy se vytvoří buď hlavami došků přesahujícími z obou stran střechy nad hřebenovou lať a pevně staženými k sobě, nebo došky zlomenými přes hřeben v jejich horní třetině a připevněnými na obou koncích přivázáním či přitažením vodorovnými dřevěnými bidly, tzv. lemězy.

Střecha z rákosu