U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Sponkovačky a hřebíkovačky
Kategorie: Dílna | Autor: Josef Černý, FOTO IVAN POLTAVEC A ARCHIV
Pro spojení sololitu či tenké překližky s dřevěnými hranolky a dřevotřískovými deskami lze použít hřebíky nebo lepení – ovšem podstatně rychleji to jde se sponkovačkou. Sponkovačky jsou rovněž nenahraditelné při připevňování textilu na dřevo a podobné materiály, při elektromontážích se sponkovačky hodí i pro upevňování kabelů.
Ruční sponkovačky, které používají zejména čalouníci, připomínají obyčejné kancelářské sešívačky. Pro práce menšího rozsahu stačí “ruční pohon”, ale tam, kde má být spojů velké množství nebo spojované materiály jsou tvrdé či silné, je nutné použít výkonnější sponkovačky. Ty mohou být elektrické, napájené ze sítě či z akumulátoru, nebo pneumatické, poháněné stlačeným vzduchem. Do profesionálních typů lze používat i několik typů sponek (různé rozměry i rozmanitá tloušťka drátu) a rovněž speciální hřebíky, většinou také rozličných velikostí. Spony, hřebíky nebo jiné profily jsou do materiálu “vstřelovány” rychlostí až 50 km/hod. Některé sponkovačky jsou schopny “kulometného” provozu a mohou zatlouci až 30 spon za minutu. Elektrická sponkovačka je konstrukčně podobná ruční, síla stisku je nahrazena přítahem výkonného elektromagnetu. Síťové sponkovačky mají hmotnost 1 – 2 kg, ale při některých činnostech u nich překáží napájecí šňůra; akumulátorové sponkovačky sice nevýhodu “uvázání” ke zdroji nemají, na překážku však bývá hmotnost akumulátoru (u menších typů je akumulátor vestavěn, u větších je nošen na opasku). Sponkovačky jsou vybaveny zásobníkem spon či hřebíků, které lze vzájemně zaměňovat. Pro optimální sílu úderu bývají opatřeny přepínačem, některé elektrické i plynulou regulací. U modernějších typů je speciální konstrukcí snížen zpětný ráz, takže práce s nimi není tak namáhavá. Ve sponkovačkách se používají spony o nejrůznějších šířkách; např. Makita mívá nejčastější šířku spon 10 mm (T 221 DW), Bosch šířku 11,4 mm, v mechanických a pneumatických je od 9 mm. Nejpoužívanější jsou spony s roztečí 6 nebo 11,4 mm (vyrábějí se v délkách 12, 14, 16, 18, 19 a 23 mm, resp. 6, 8, 12, 14, 18 mm); drát mívá průměr 0,56 – 0,9 mm. Pneumatické sponkovačky pracují se silnějším pozinkovaným drátem o průměru 1,2 mm až 1,8 mm. Pro zvýšení pevnosti spoje se vyrábějí spony se sekem pilovým nebo spony pokryté adhezní hmotou. Moderní typy sponkovaček jsou vybaveny ukazatelem počtu sponek v zásobníku.
Hřebíkovačky
Pro některé zejména nábytkářské práce se používají hřebíkovačky, většinou kombinované se sponkovačkami. Hřebíky, které lze těmito strojky zatloukat, mívají délky 14, 16, 19 a 23 mm; v pneumatických hřebíkovačkách se používají i hřebíky bez hlavičky (kolíčky, pinky) z ocelového drátu o průměru 0,7 – 2 mm, popř. z hliníkové slitiny o průměru 2,5 mm. Hřebíky bez hlavičky se používají pro spoje, které nemají být patrné. Hřebíkovačky používají hřebíky páskované i sypané do zásobníku s objemem až několika stovek kusů.
Použití sponkovaček a hřebíkovaček
Kromě zmíněných prací čalounických a nábytkářských je možné sponkovačky použít například pro upevňování dehtovaného papíru (kanadské a bonské šindele) na dřevěné bednění střech, pro obkládání stěn dřevem, upevňování tepelných izolací, dekoračních desek a ozdobných lišt. Kromě běžných mechanických a elektrických sponkovaček určených zejména pro domácí kutily se vyrábějí i speciální dražší typy pro profesionály – například provedení se zvlášť prodlouženým vedením sponek, které umožňuje přišívání textilu v rozích truhlářských výrobků. Jiná speciální provedení jsou opatřena úzkou přední částí, která tak usnadňuje upevňování například okenního těsnění. Jiné konstrukce jsou určeny pro rámování obrazů, zasklívání oken a podobné činnosti pomocí lamelových hřebíků či ocelových klínků, další typy sponkovaček pro instalaci telekomunikačních a datových kabelových rozvodů, kabelových rozvodů pro instalaci zabezpečovací techniky, protipožární ochrany a podobných zařízení. Menší mechanické sponkovačky jsou vhodné k připevňování látek, malířských pláten, kůže, plakátů atd. Pro sešívání krabic, kartonů a pod. se vyrábějí sponkovací kleště.
Použití a bezpečnost práce
Aby nemohlo při práci dojít k úrazu například vstřelením sponky do ruky, jsou všechny typy elektrických sponkovaček opatřeny bezpečnostním spínačem, který umožní “vystřelení” sponky nebo hřebíku jedině tehdy, jestliže je přední část nástroje přitlačena na podklad (podobné řešení je použito u většiny sponkovaček mechanických). Aby nedocházelo k nežádoucímu namáhání rukou, jsou některé moderní sponkovačky vybaveny účinným odpružením a potlačením zpětných rázů. Výhodná je elektronická regulace síly úderu – pak lze nastavit jen tak malou sílu úderu, aby sponka nebo hřebík vnikly do podkladu bez deformace jeho povrchu.
Hřebíkovací kladiva
Hřebíkovací kladiva jsou zatím málo rozšířená. Jsou to vlastně mechanické sponkovačky, u nichž se zaráží spona nebo hřebík úderem jako u kladiva; přitom se natáhne posouvací mechanismus, který posune další sponku do přední části nástroje. Tato kladiva se používají zejména pro připevňování střešních krytin z asfaltové lepenky, tepelných izolací a obkladů.
FOTO 1 – Profesionální sponkovačka s regulovatelnou silou úderu
FOTO 2 – Lehká plastová sponkovačka pro kutily, s jednoduchým ovládáním, pro sponky malých rozměrů a pro slabší materiály
FOTO 3 – Elektrická sponkovačka se zásobníkem na svorky, hřebíky a kolíky, vhodná pro upevňování obkladů stěn, tvrdých dřevovláknitých desek i izolačního a dekoračního materiálu
FOTO 4 – Pneumatické sponkovačky pro profesionální použití pracují se sponami různých velikostí
FOTO 5 – Hřebíkovací kladivo má mnohem větší produktivitu práce než je tomu při přibíjení kladivem a hřebíky
