Spojování zdiva

Základním spojovacím materiálem pro zdění je malta. Při stavbě či rekonstrukci svépomocí volí stavebníci nejčastěji některou z mnoha na trhu dostupných suchých maltových směsí.

Výběr suchých maltových směsí na trhu a dalších materiálů pro spojování zdicích prvků (lepidla, případně PUR pěny) stavebníkům zpravidla umožňuje zvolit již hotový výrobek, vhodný pro ten či onen typ cihel nebo tvárnic. Pro svépomocnou stavbu a nejrůznější opravy lze tedy snadno vybrat připravené suché směsi zdicích malt. Ty jsou výhodné především proto, že se při jejich použití nemusíte zabývat dodržením správných poměrů jednotlivých složek. Pro určité typy prací je však nemožnost ovlivnit tyto poměry zároveň nevýhodou.

Při rekonstrukcích starých domů a chalup je někdy třeba respektovat tradiční materiály, použité při původní stavbě. V takových případech může být lepším řešením příprava vlastní maltové směsi s optimálním poměrem přísad a pojiv.

Druhy malt

Malty se dělí podle způsobu použití na zdicí a omítkové. Dále pak podle složení na vápenné, vápenocementové, cementové a sádrové. Pro tenkovrstvé zdění při stavbě z vápenopískových či pórobetonových tvárnic se používají speciální jemnozrnné tenkovrstvé tmely (lepidla) nebo specíální PUR pěny.

Vápenné malty, doporučované pro použití při rekonstrukcích historických budov, se vyznačují menší pevností a vysokou elasticitou. Jsou směsí písku a vzdušného (hašeného) vápna nebo hydra-ulického vápna. Malty z hydraulického vápna rychleji tuhnou a jsou pevnější. Pro zdění je lze využít v místech, kde se zdi nedotýkají země i na vnitřních omítky.

Vápenocementové malty mají oproti vápenným větší pevnost a hustotu, ale menší elasticitu, horší vlastnosti při zpracování a horší tepelně izolační vlastnosti. Cementová složka dává maltě lepší mechanické vlastnosti (pevnost) a nižší prodyšnost. Hůře tak propouští vodní páry, ale má zároveň nižší stupeň nasákavosti. Proto ji lze vystavit působení povětrnostních podmínek a použít pro zdění i v místech, kde se zdivo dotýká země. Jsou vhodné pro jakékoli typy zdění a používají se i na venkovní a vnitřní omítky.

Cementové malty jsou v podstatě obdobou betonu. Používají se jako mazaniny, v místech s vyšší předpokládanou vlhkostí, například jako podezdívkové (soklové) malty a jako spojovací materiál pro zdění míst s předpokládaným zvýšeným tlakovým zatížením (např. překlady). Jsou mimořádně pevné, obtížně zpracovatelné a velmi špatně izolují teplo. Jsou nevhodné pro omítání.

Příprava malty

Pro přípravu menšího množství malty si vystačíte s ručním mícháním v umělohmotném kbelíku či stavebním kolečku. V tomto případě se do nádoby nejprve nasypou přísady a prášková pojiva a promíchají se. Teprve poté se přidává voda. Další písek se přisypává poté, co směs rozmícháme do husté tekuté konzistence.

Při míchání ve stavební míchačce se nejprve naleje voda a do ní se za chodu přidávají přísady. Při zahušťování malty je nutné dodržet poměr doplňovaných přísad, aby se zachovaly požadované vlastnosti malty.

Malta nesmí být příliš řídká, aby nevytékala ze spár nebo  případně nezatékala do dutin děrovaných cihel. A příliš hustá se pak špatně zpracovává. Při přípravě malty počítejte, že je potřeba ji spotřebovat nejdéle za cca 3 hodiny.

Pro orientaci si pamatujte, že na vyzdění cca 25 běžných plných cihel by mělo stačit  zhruba 10 litrů malty.

V jakém poměru míchat

Optimální poměr jednotlivých složek pro vlastní přípravu zdicí malty býval tajemstvím každého zkušeného zedníka a často vycházel z letité praxe při používání a znalosti vlastností písku a vápna ze zdrojů, dostupných v daném regionu.

Nejčastěji se však doporučuje míchat běžnou vápeno-cementovou maltu v poměru 6 dílů písku k jednomu dílu cementu a jednomu dílu vápenného hydrátu.

Pro cementovou maltu pak 4 díly písku k jednomu dílu cementu.

Pro přípravu vápenné malty doporučují odborníci míchání v poměru 3 díly písku k jednomu dílu vápenného hydrátu nebo hydraulického vápna. Pro nenosné příčky a menší stavby pak 4,5 dílu písku k 1 dílu vysoce hydraulického vápna nebo zdicího pojiva (např. Multibat Plus). Větší množství pojiva zvyšuje pevnost malty a samozřejmě i náklady na její přípravu.

Pro malty se většinou používá tzv. kopaný písek, který může obsahovat i hlinité složky.

Spojování zdiva

Spojování zdiva