Šindelová střecha

Dřevěný šindel je tradiční střešní krytinou lidových staveb. Jeho výroba i montáž na střechu vyžaduje značnou zkušenost.

Střecha ze štípaného šindele ještě svítí novotou, brzy však získá žádoucí patinu

Dřevěnou šindelovou střechu měla až do 19. století převážná většina budov, včetně kostelů a zámků. V souvislosti s požárními předpisy se však starý šindel překrýval břidlicí a později eternitem. Ještě dnes můžete na různých domech najít původní šindel pod novějším krytím.

Šindelářství bylo dříve hodně rozšířeným řemeslem. Dnes se výrobou a údržbou šindelových střech mnoho truhlářů a tesařů nezabývá. Přesto však můžete takové mistry starého řemesla najít a v případě zájmu si u nich výrobu šindele i pokládku střechy touto krytinou objednat.

Proč dřevěný šindel?

Návrat ke dřevěným šindelovým střechám je pro obnovu tradičních hodnot lidové architektury velmi žádoucí. Tato krytina je lehká, a proto vhodná na stavby, u kterých je třeba vzít v potaz právě váhu střechy. Technologie pokládky šindele umožňuje zhotovení rovných i zvlněných ploch včetně nároží, úžlabí, vikýřů a jiných, mnohdy velmi náročných střešních prvků, které jsou s použitím jiných materiálů těžko proveditelné. Nezanedbatelné je i ekologické hledisko. Při výrobě šindelů výrazně převažuje ruční práce. Dřevo je obnovitelným zdrojem a za dobu životnosti střechy vyrostou nové stromy. Navíc využití moderních technologií k ochraně dřeva prodlužuje i životnost této krytiny, která při správné údržbě vydrží minimálně 50 – 70 let.

Typy šindelů

Valašský šindel má na jedné straně vykrojenou drážku a na druhé je zkosen do úzkého břitu, který zapadá do drážky vedlejšího šindele

Šindel dělíme podle způsobu výroby na štípaný a řezaný a podle tvaru na valašský a alpský. Alpský šindel se vyrábí zejména z modřínového dřeva štípáním. Nemá péro a drážku, klade se ve dvou nebo ve třech vrstvách.
Valašský šindel se od alpského liší tím, že má na jedné straně vykrojenou drážku a na druhé je zkosen do úzkého břitu, který zapadá do drážky vedlejšího šindele. Vyrábí se zpravidla ze smrkového, méně často z modřínového nebo jiného dřeva. Výroba je ruční prací, pro představu o podílu ruční práce – od rozřezání špalků po přibití na střechu má řemeslník každý šindel v ruce osmnáctkrát. Valašský šindel je možné použít jak na střechy, tak na stěny.

Štípaný šindel

Tradičním ručním štípáním šindelů nedochází k přerušení dřevních vláken. Dřevo štípané po vláknech má hladký uzavřený povrch. To je základní předpoklad pro to, aby šindel nesál vodu a střecha vydržela co nejdéle.

Řezaný šindel

Při výrobě řezaných šindelů je štípání špalků nahrazeno řezáním. Výroba řezaných šindelů je rychlejší a levnější. Řezáním ale dochází k přerušení dřevních vláken, takže takto vyrobený šindel má mnohem menší životnost než štípaný.

Na konečném vzhledu střechy se projeví i řešení detailů. Jedním z nejdůležitějších jsou podokapní žlaby - okapy. Šindelové krytině nejvíc sluší dlabané dřevěné žlaby, které se vyrábějí z dlouhé kulatiny

Jak poznáte řezaný a hoblovaný šindel? Plocha řezaného je hrubá od přetržených vláken. Takový šindel bývá následně opracován hoblováním nebo frézováním, potom jsou na jeho povrchu patrné stopy (vlnky) po těchto činnostech. Přestože plochy takového výrobku mohou být opracovány do hladka a šindel působí dokonalým dojmem, přerušená dřevní vlákna nasakují vodou a snižují životnost střechy.

Způsoby pokládky

Hotové šindele mají velikost 300 – 600 mm na délku a 70 – 150 mm na šířku a na tloušťku od 15 mm na širší straně. Šindele se přibíjejí na příčné latě dvěma způsoby. Jednoduché krytí je vhodné na hospodářské budovy nebo altány, (kde je přesah pokládky asi 100 mm). Druhým způsobem je dvojité krytí, kterým se pokrývají střechy chalup a domků (šindele jsou pokládány přes sebe dvojitě, a to s přesahem asi 250 mm).

Šindele se na střechu kladou ostrou hranou proti převládajícímu směru větru. Stejně tak se u poslední řady na hřebeni nechává asi 100mm přesah na straně s převládajícím směrem větru. Minimální doporučený sklon střechy je 35 stupňů.

Co budete potřebovat

Když už se jednou rozhodnete pro dřevěný šindel, je dobré jím pokrýt i ostatní stavby a přístřešky, které k chalupě patří

Výrobce šindelů Michal Pořický z Valašska nám řekl, jak postupovat, když se rozhodnete pokrýt střechu dřevěným šindelem. Zákazník by si měl nechat nejdříve zkontrolovat krovy, ty mohou být od sebe až 1,5 m. Latě pod šindel se připravují stejně jako pod tašky, jen rozestupy jsou jiné. Přibíjejí se nekorodujícími hřebíky. Pokládku i objednávku latí by měl dělat výrobce šindelů, už jen proto, že na střeše se používají různé druhy šindelů: na založení střechy šindel dlouhý 30 cm, na ukončení 40 cm, na běžnou pokládku 50 cm a nároží a úžlabí se pokrývá zkoseným šindelem. Zákazník by se měl domluvit se šindelářem již několik měsíců dopředu, aby řemeslník stačil krytinu vyrobit.

V posledních letech zájem o šindel stoupá. Když už si zákazník nechá pokrýt šindelem střechu na domě, tak se obvykle rozhodne jej položit i na různé přístřešky. Dřevo by mělo být s hustými letorosty z horských oblastí, protože takové má větší odolnost.

Kolik zaplatíte?

Každá střecha je jedinečná, a proto není možné při stanovení její ceny vycházet z prostého kalkulačního ceníku. Cenu vám šindeláři spočítají po zjištění velikosti střechy, náročnosti montáže, typu pokládky atd. Cenovou nabídku zpracovávají na základě osobní prohlídky nebo výkresové dokumentace. V průměru můžeme hovořit o ceně 900 až 1800 Kč za metr čtvereční.

www.sindelarstvi.cz, www.srubyservis.cz, www.drevenesindele.com, www.sindelezvalasska.cz, www.alpskysindel.eu, www.beskydskysindel.cz, www.trastyk.cz

TEXT: PETR PETŘÍČEK
FOTO: ALEXANDR JANOVSKÝ, MARTINA LŽIČAŘOVÁ, MICHAL POŘICKÝ

Šindelová střecha