Roubenka jako z pohádky vyrostla v Podkrkonoší. Majitelé ji vybudovali od základů

Rubrika: Chaty a chalupy, rss-feed, Tipy

Přestože se jedná o novostavbu, uchovává si proporce tradiční krkonošské chalupy, foto: Vladimír Hájek

Pořídit si vlastní rekreační bydlení bylo proDarininu rodinu logickým vyústěním let, kdy dovolené trávili po penzionech nebo u přátel v podkrkonošské vesničce, kde nyní stojí i jejich chalupa.

Ke kamarádům sem jezdili Darina s Tomášem už před 20 lety a líbilo se jim tu. „Hledali jsme docela dlouho chaloupku k rekonstrukci, takovou, aby měla patinu, ale v té době téměř v nabídce nebyly, a ty, co jsme našli, byly ve strašném stavu, takže by se je opravovat vůbec nevyplatilo,“ začíná vyprávění Darina a pokračuje: „Úplně náhodou se nedaleko našich kamarádů objevil na prodej tento pozemek a v roce 2017 jsme ho koupili. Můj tatínek je projektant, takže nám udělal stavební projekt podle tradiční krkonošské chalupy, jejíž dispozici samozřejmě přizpůsobil dnešním požadavkům. Pomohl nám vyřídit stavební povolení, což sice trvalo téměř rok, ale bylo to ještě zlaté než teď s digitalizací.“

Zahradní domek si dcera Adriana přeměňuje na ateliér, foto: Vladimír Hájek

Pánská záležitost

Stavba tedy začala růst v následujícím roce, dokončení se však protáhlo, protože nebyl k sehnání materiál, zejména cihly. Ze stejného důvodu ustoupili majitelé i od původní představy roubenky. Přes všechna úskalí si pochvalují, jak jim to vyšlo, že se měli kam uchýlit, když začala covidová omezení. Tehdy zůstali na chalupě dva měsíce.

Podstatnou část stavebních prací zvládnul Tomáš sám. Některé věci jako pokládku dlažby a plovoucí podlahy si nejdřív nastudoval na internetu. Na hrubou stavbu měl ještě dva šikovné zedníky. Střecha je dílem místních řemeslníků, krov dělal tesař specializující se na roubenky. S osazením interiérových dveří a budováním schodiště pomáhal pro změnu tatínek Dariny.

Posuvné stájové dveře na robustní kolejnici jsou efektní a současně šetří místo, foto: Vladimír Hájek

Fasáda za veterána

Vzhledem k tomu, že se nejedná o trvalé bydlení, rozhodli se majitelé stavět s minimem nákladů při zachování standardní kvality a oku ladícího celku. Kupříkladu místo zamýšlených dřevěných oken pořídili plastová, ale ve zdařilém dřevěném dekoru. Levněji a současně s ohledem na odlehčení konstrukce vyšla také výstavba příček v podkroví ze sádrokartonu. Na čem naopak nešetřili, bylo dřevo, jež pro útulnost i docílení chalupářského vzhledu použili ve formě přiznaných trámů a dřevěněného záklopu, a jeho ošetření olejovým voskem Osmo. Obdobně tomu bylo v případě postařených obkladů a dlažby s typickým vintage dekorem pořízených v obchodu Plasteko, který si Darina s Tomášem pochvalují: „Byli velmi ochotní, a dokonce nám na půl roku uskladnili celý materiál, protože stavba ještě nebyla hotová.“ Komfortní je rovněž podlahové vytápění s elektrickým kotlem, kde úspora financí spočívala v tom, že si ho Tomáš instaloval sám. O hřejivou atmosféru se starají krbová kamna, která dokážou i díky dobré tepelné izolaci stavby v přechodném období vytopit celý prostor. Pro zdárné dokončení chalupy bylo třeba přinést i jisté oběti. Tomáš se vzdal embéčka, jež si kompletně zrenovoval, aby byly finanční prostředky na fasádu.

V hlavním obytném prostoru spolu fungují různé styly, foto: Vladimír Hájek

Pár přátel stačí mít

O výstavbu chalupy se nepřímo zasloužili i kamarádi, za což jim patří velký dík: „Velmi pomohlo, že nám Marta s Milošem poskytli zázemí. Manžel u nich v chalupě mohl bydlet a měl to tak na stavbu kousek. K dispozici měl i jejich nářadí a luxus v podobě koupelny s teplou vodou, který po práci náležitě ocenil.“ Marta, která se povídání zúčastnila, přiznala, že jí přišlo líto, když byla stavba hotová a kamarádi se přesunuli do svého, protože prý bylo veselé rekreovat se společně.

Jídelní kout je pojat v rustikálním duchu, foto: Vladimír Hájek

Dotyk ženských rukou

Zatímco exteriérově se chalupa nevymyká z okolní zástavby, interiér chtěli majitelé méně rustikální, vzdušnější, proto se přiklonili k provensálském stylu. Nábytkovému vybavení, které je většinově z masivu, dominuje bílá barva, doplněná přírodním dřevem a neutrálními odstíny šedé. Darina si čekání na dokončení stavby krátila výběrem doplňků, ušila si závěsy, polštářky a místnosti díky tomu hned zabydlela. Okna zdobí křehký porcelán a další jemné dekorace, večer je rozzáří lucerny, svícny a lampičky.

Stěny se proměnily v galerii obrazů maminky majitelky, která se malbě začala věnovat, když odešla do penze, a navštěvuje seniorskou akademii. Talent po ní zdědila vnučka, studuje grafiku na střední škole a její obrázky dělají společnost těm babiččiným. Vyrobila i informativní cedulky nad dveřmi a nyní si zahradní domek proměňuje na ateliér, kde dává nový život starému nábytku.

Kuchyňská linka se ukrývá za příčkou z neomítnutých cihel, foto: Vladimír Hájek

Paličaté hortenzie

Pozemek s mírným svahem nebyl v době koupě nijak kultivovaný, a tak vše, co tu nyní kvete nebo dává plody, vysadili současní majitelé. Stromky a keře současně odstiňují silničku vedoucí nad chalupou. Za stejným účelem podél ní vystavěli nízkou zídku, jejíž růžová omítka dává vyniknout okrasné zeleni. Nedávno Tomáš porovnával fotky původního stavu se současností a žasl nad tím, za jak krátký čas dřeviny vyrostly a působí, jako by tu byly odjakživa. Darina si jen posteskla, že si moc přála hortenzie, ale klasickým se zde příliš nedaří. Rostou, ale nekvetou. Oproti tomu latnaté druhy jsou obsypané květy stejně jako popínavé růže. „Postupně zjišťuji, čemu se tu daří, je to stylem pokus omyl. Kolem domu teď například sázíme levandule. Nejvíc se tu ale daří krtkovi,“ dodává se smíchem. Tomáš si ještě pohrává s nápadem na terasu situovanou směrem do zahrady, kam by umístil venkovní posezení a whirlpool.

Pod snadno udržovatelnou dlažbou je položeno podlahové vytápění, foto: Vladimír Hájek

Sportovní vyžití

Chalupa je hotová, zahrada nepotřebuje složitou údržbu, tudíž mají majitelé dost času na opravdovou rekreaci. Za velké plus považují skutečnost, že přestože jsou v Krkonoších, není zde tolik turistů. „Když napadne sníh, je to tu v zimě perfektní. Před chalupou nazujeme běžky a vydáme se po kopcích.Nedaleko je také sjezdovka.“ Tomáš rád jezdí na kole, takže s příchodem jara zdolává pro změnu místní cesty: „Tady člověk ujede dvacet kiláků a má pocit, že jich bylo sto,“ hodnotí náročný horský terén. Léto je pak časem rodinných výletů do okolí.

V přízemí je připravena ložnice pro hosty, foto: Vladimír Hájek

Text: Zuzana Ottová, foto: Vladimír Hájek, zdroj informací: autorský článek