Štědrovečerní stůl našich předků: Kapra v trojobalu byste na něm nenašli

Slavnostní menu se skládalo až z devíti chodů a ochutnat se podle tradice mělo ze všech plodin, které uplynulý rok přinesl, foto: Shutterstock

Štědrovečerní stůl je po staletí symbolem rodinné sounáležitosti a předávání zvyků dalším generacím. Připravované pokrmy měly symbolický význam a byly spojené s různými rituály, které vybízely k hojnosti, zdraví a štěstí v nadcházejícím roce.

Pro křesťany Vánoce připomínají narození Ježíše Krista, který přinesl do světa poselství lásky, soucitu a obětavosti. Vánoce však mají i širší význam, který přesahuje náboženské tradice. Jsou to svátky, kdy se zaměřujeme na to, co nás spojuje – rodinu, přátelství, radost ze společně stráveného času. Svou roli hraje i udržování tradic, z nichž některé možná mají původ ještě v předkřesťanských oslavách zimního slunovratu. Ačkoliv se v průběhu let mnohé změnilo a proměňuje se i podoba sváteční tabule, duch Vánoc, rodinné sounáležitosti a symbolika zůstávají stále stejné.

Se Štědrým večerem se pojí celá řada zvyků, foto: Shutterstock

Sváteční hojnost

Na štědrovečerním stole bývalo několik symbolických pokrmů, které měly zajišťovat hojnost, zdraví a plodnost. Už několik dní předem se pekla vánočka z bílé mouky, rozinek a mandlí. Od rána pak hospodyňky připravovaly štědrovečerní večeři. Podle zvyklostí měla mít devět chodů, vypadala však úplně jinak než ta dnešní. Jednotlivým pokrmům se přisuzoval symbolický význam.

Hrách a kroupy

Mezi tradiční jídla patřila například hrachová nebo čočková polévka, protože se věřilo, že konzumace luštěnin zajistí rodině bohatství. Hlavním chodem byl často černý kuba, zapečené kroupy s houbami, česnekem a sádlem. Mezi další štědrovečerní pokrmy patřily také třeba pukance s mákem a medem nebo houbový nákyp hubník.

Vrkoč z kynutého těsta a sušeného ovoce měl podle lidových pověr zajišťovat ochranu a štěstí, foto: Shutterstock

Kapr a bramborový salát

Kapr, který se s vánoční večeří pojí i dnes, se dostal na štědrovečerní stůl až na počátku 20. století, kdy se tento zvyk přenesl z Vídně. Nejdříve se připravoval v bohatších městských domácnostech, více se rozšířil až ve 2. polovině 19. století. Tradičním způsobem přípravy byl kapr načerno, ten byl však velmi časově náročný a trval až tři dny, kdy se ryba pekla v omáčce z kořenové zeleniny, cibule, mandlí, rozinek, povidel a piva se švestkami, ořechy a strouhaným perníkem. Později jej nahradil jednodušší smažený kapr s bramborovým salátem, který se v mnoha rodinách připravuje i dnes.

Vánočka byla součástí svátečního stolu po celé období vánočních svátků, foto: Shutterstock

Něco sladkého

Na vánočním stole nesměla chybět vánočka, kterou jako první dostával hospodář, aby se mu urodilo obilí. Dnes k období Vánoc neodmyslitelně patří cukroví, které se peče již během adventu, aby se do Vánoc rozleželo. Nejoblíbenější jsou vanilkové rohlíčky, vosí hnízda, linecké a perníčky. V některých rodinách se na štědrovečerní stůl peče i jablečným závin, tento zvyk se však v české kuchyni objevil až v 19. století.

Muzika na talíři

Sladké pokrmy se připravovaly především ze sušeného ovoce. Takovým typickým sladkým jídlem je muzika – kompot ze sušeného ovoce s kořením, jako je skořice a hřebíček. Pro děti se sušené ovoce formovalo do podoby hraček (např. postavička čerta ze švestek navlečených na špejli). Jinde hospodyňky zdobily vrkoče. Jejich základem byly věnce z kynutého těsta, které se zdobily zabodnutými špejlemi s navléknutými křížalami a dalším ovocem.

I v chudších venkovských domácnostech byly Vánoce časem hojnosti a štědrosti, foto: Shutterstock

Nejen jídlo

Vánoce jsou pro mnoho lidí nejkrásnějším obdobím roku, ale jejich význam sahá daleko za hranice oslav, dárků a slavnostních večeří. Vánoce jsou především časem, kdy se rodiny scházejí, aby oslavily vzájemnou podporu, lásku a to, co je v životě opravdu důležité.

Text: Veronika Cerhová, foto: Shutterstock