Pes a kočka z útulku

Za vysvobození zpoza mříží vám bude zvíře neskonale vděčné. Foto: Shutterstock

Adopce je nejchvályhodnější způsob, jak si najít chlupatého společníka. Dát domov opuštěnému zvířeti však znamená i velkou zodpovědnost a trpělivost.

Jsme národem pejskařů, podle průzkumů je pes členem každé třetí české domácnosti. Přesto nebo právě proto jich končí v útulcích každoročně desetitisíce, nejvíce po Vánocích a letních prázdninách. Bezprizorních koček je mnohonásobně více, neboť se rychle množí. Všichni do jednoho touží po láskyplném domově. Pokud jim ho poskytnete, pomoc je to dvojnásobná, protože se uvolní v útulku místo pro další strádající zvíře.

Vzpomínky si nese zvíře s sebou

Vše, co dosud zvíře prožilo, se podepisuje na jeho psychice, nemusí to ale vést k horšímu chování. Většina adoptovaných zvířat je neskutečně vděčných a užívá si péči a lásku plnými doušky, senioři často pookřejí, hrají si, jako by doháněli ztracená léta. K plachým týraným psům a kočkám, kteří prožili někdy až těžko představitelné peklo, je třeba přistupovat s trpělivostí a individuálně, naladit se na jejich myšlení, být dva kroky před nimi. Spojí-li si totiž vzniklou situaci se špatnou zkušeností, může dojít k neadekvátní reakci, ať už je to zběsilý útěk, nebo strachová agrese. Může se stát i to, že zvíře chovající se v útulku podřízeně, začne v novém domově šéfovat. Je důležité mu hned nastavit mantinely, ale takovým způsobem, aby neztratilo důvěru. Počítat je nutné také s absencí výchovy a hygienických návyků. Při správně zvoleném přístupu zvíře brzy pochopí, co se od něj chce.

Nově příchozí zvíře potřebuje získat pevné místo ve smečce. Foto: Shutterstock

Vybírejte odpovědně

Každé plemeno má své jedinečné vlastnosti a ty by měly co nejvíce korespondovat s vaším životním stylem. Pracovní plemeno potřebuje zaměstnat, chrt vyběhat, naopak krátkolebá plemena (např. buldočci), která se snadno zadýchávají a hrozí jim přehřátí, s vámi nemůžou absolvovat celodenní letní túry, lovečtí psi nemusí mít slitování s drobným domácím zvířectvem. Nemáte-li s chovem psů a koček, případně s konkrétním plemenem, zkušenosti, je vhodnější adoptovat štěně či kotě, jež bývají méně zatížené traumaty, anebo zvíře, jež se dostalo do útulku po úmrtí majitele, s nímž žilo v dobrém vztahu.

Když je u nabízeného zvířete uvedeno, že je nevhodné k dětem, respektujte to. Velký hyperaktivní pes může malé dítě porazit a způsobit mu tak i vážný úraz, jiný má děti spojené s týráním a má z nich panickou hrůzu.

Nespěchejte na zvíře

Ideální je, když vyhlédnutého pejska vezmete v útulku na procházku, pobudete s ním, abyste zjistili míru vzájemných sympatií. Až si psa nebo kočku dovezete domů, dejte jim dostatek času, aby si na vás zvykli. Nečekejte, že k vám okamžitě přilnou a budou poslouchat, v některých případech to trvá i několik měsíců. Opatrně je seznamujte s dětmi, zabraňte při seznamování se zvířecími členy rodiny šarvátce, raději je mějte zprvu na vodítku.

V láskyplné náruči se kotě cítí bezpečně. Foto: Shutterstock

Zvíře nerozmazlujte, nenechávejte ho spát v posteli, nemáte-li v plánu mu to dovolit napořád. Venčení přizpůsobte potřebám psa, berte ho zprvu na klidnější místa. Chcete-li ho cvičit, můžete začít zlehka se základními povely, ale na cvičák jděte až tehdy, když ve vás bude mít důvěru. Doma ho zabavte, nabídněte mu hlavolamy s pamlsky, na zahradě mu házejte míčky apod. Kočce pořiďte hračky, škrabadlo, aby se nenudila.

Bezpečí pocitové i skutečné

Největším problémem útulkových psů bývá separační úzkost. Proto si pro první dny vezměte dovolenou. Během dne zkoušejte několikrát odejít, třeba na nákup, aby si pomalu zvykal na samotu, ale s jistotou, že se mu jeho člověk vrátí. Berte ovšem v úvahu, že se u zvlášť bojácných zvířat separační úzkost nemusí podařit odstranit a na vás bude zařídit si život podle toho. Ne, že to vyřešíte vrácením psa do útulku a touto zradou ho zcela zlomíte.

Pes i kočka potřebují svůj pelíšek, ideálně na méně frekventovaném místě, aby se měli kam schovat a přitom mohli pozorovat chod domácnosti a přivykat si na něj. Kočku přinesenou z útulku rozhodně ven nepouštějte, alespoň do doby, než si na nové doma zvykne. Jedinou ochranou před její ztrátou jsou zasíťovaná okna, případně balkóny. Je-li to možné, vystavte jí z domu přístupnou voliéru. Psovi pořiďte širší měkký polostahovací obojek, z něhož se nevyvlíkne, nebo postroj. U nedůvěřivého či příliš aktivního psa používejte zpočátku dvojí jištění, tzn. obojek i postroj, a ke každému zvlášť připnuté vodítko. Nenechávejte nikdy psa uvázaného u obchodu ani na zahradě bez dozoru. Může utéct nebo ho někdo ukradne, těchto případů přibývá. Plot mějte takový, který nepřeleze, nepřeskočí či nepodhrabe.

Na prvních vycházkách je nutné mít psa bezpečně zajištěného. Foto: Spokojený pes

Zdraví není zadarmo

Útulkové psy trápívají zažívací potíže nebo alergie. Ti, kteří pocházejí z množíren, mívají genetické vady, což vyžaduje doživotní medikaci nebo speciální krmivo. Na každý pád, ať si pořídíte zvíře odkudkoliv, nikdy je nekrmte odpadem v konzervách, které se prodávají v supermarketech. Levná strava může brzy odstartovat drahou léčbu.

Kam pro pejska a kočičku

Než se pro zvíře vypravíte, prověřte si daný útulek.
Zvíře by mělo mít za sebou veterinární prohlídku, být očkované, odčervené, kočky otestované na FIV (kočičí AIDS) a FeLV (virová leukémie), což jsou velmi nebezpečné nemoci, ale přenosné pouze mezi kočkami.
Nejste-li si jisti, že starost o adoptované zvíře budete zvládat, podívejte se na nabídku dočasné péče. Zvíře budete mít doma, útulek bude hradit výlohy s tím spojené. Budete-li si rozumět, můžete ho adoptovat.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock a se svolením firmy Spokojený pes