Oživlá zahrada
Jsou příznivci i odpůrci plastik v zahradě. Přikláním se k těm prvním. Vždy, když vidím nějaký pozoruhodný nebo veselý objekt ve skalce, záhonu nebo zeleni trávníku, zkouším si představit ten prostor bez nich. Jako by ztratil napětí, život…
Kamenný motýl od sochařky Ellen Jilemnické dělá parádu na rozhraní terasy a zeleně půvabné zahrady v Českém krasu. Sedí tu před živým plůtkem z buxusu už dvacet let a odlétnout se nechystá
Každý pozemek vyžaduje jiný styl a úpravu, i když dominující vliv má váš vkus. Kamenná, dřevěná či kovová plastika nebo keramický prvek mohou vytvořit zajímavou kompozici. Nemusí jít o velké umění, ale měly by to být objekty poutavé nebo i veselé. Pokud si člověk není jist, zda nejde o kýč, může se poradit se zahradním architektem, ale v první řadě jde o naši radost ze zahrady.
Nevrlý kamenný vodník obklopený vzdušnými listy leknínů perfektně zapadá do scenérie jezírka s vodopádem, které najdete v zahradě malíře Jaroslava Kříže
Zasněná víla je jako živá včetně zelených vlasů. Jde vlastně o květináč, který majitelka usadila na špalek mezi kapradiny a hortenzie
Hlína a kámen
Hlinění výrobky do zahrady patří – ať už v přírodním terakotovém tónu nebo opatřené glazurami. Svůj půvab mají květináče, pítka, zvonky vyhrávající ve vánku svou jemnou melodii, a samozřejmě plastiky, které mohou ozvláštnit nebo rozveselit zahradní zákoutí či fasádu. Neglazované keramice zimní pobyt venku většinou nevadí, glazovaná musí projít vysokým výpalem, aby vzhledem k rozpínání mrznoucí vody nepopraskala. Jistější je ovšem umístit tyto plastiky na zimu do suchého a bezmrazého prostředí.
Větrného anděla s vlajícími vlasy a křídly, v nichž si větřík skutečně najde okénka, stvořil Jan Bambas
Kámen patří k zahradám a venkovským dvorům od nepaměti. To, co dříve mělo zcela pragmatický účel, posunulo se o příčku výš, do okrasných sfér. Kámen probouzel tvůrčí fantazii, svou tvrdostí představoval výzvu. Ať už zahradu zdobí korýtko či socha renomovaného tvůrce, vždy je s nimi spojena odvaha „poprat“ se s nepoddajným materiálem.
Na keramickém sloupu, který sochařka Alexandra Koláčková sestavila z pěti dílů, se vznášejí andělé. Ale protože jsme na zemi, někteří také padají…
Doklad o tom, že i v mnohých amatérech dříme talent! Simona absolvovala keramický kurz a okolí její chalupy ožilo barevnými plastikami
Ke kameni, který byl definován jako hlava psa ihned při nálezu, doplnili majitelé ještě další dva – a hlídač jejich chalupy byl na světě
Mořská pěna je název dívky z keramické hlíny ostřené šamotem. Autorka, sochařka Květa Makovská, následně patinuje povrch svých plastik kysličníky kovů a vypaluje je tak, aby odolávaly i mrazům. Mohou tedy zdobit zahradu po celý rok
Text: Marie Rubešová, foto: Klára Baxová, Karolina Németh, František Vaňásek, Kamil Varcoller a autorka
Oživlá zahrada
