U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
O původu vína
Kategorie: Volný čas | Autor: ing. Roman Svatoň, Eurotéka Jeruzalémská, Praha, FOTO ARCHIV
Kapitoly o víně I.
Většina odborníků se shoduje, že jako první okusil víno již Noe. Josephus Flavius ve svém spisku O příčinách jevů přírodních vypráví, že si Noe povšiml plodů révy, které se mu však zdály trpké a kyselé. Smíchal tedy čtvero druhů krve ze zvířat s hlínou a vytvořil humus, jenž dal ke kořenům. Réva se mu odvděčila velkými a sladkými plody. Z nich vyrobil víno a opil se, jak se zmiňuje i Bible. Flavius k tomu dodává, že vystřízlivělý pak svým synům vysvětlil, že to byla názorná ukázka toho, co víno dovede. Má totiž vlastnosti zvířat, z jejichž krve vzešlo. Lidé se po jeho požití stávají zuřivými lvy, tupými berany, zhýralými všežravými vepři a obtížnými všetečnými opicemi.
Historie výroby vína
Je zřejmé, že vinná réva provází člověka od počátku jeho existence. Četné archeologické nálezy prokázaly, že už před šesti tisíci lety se pěstovala na území Iránu, Afganistánu a ve východní Číně. Okolo roku 3 500 před naším letopočtem bylo vinařství na vysoké úrovni ve staré Sýrii, Babylónii a Egyptě, kde pěstovali 6 až 8 druhů vinné révy. Ve starém Řecku, na Krétě a v Thrákii se již dá hovořit o vyspělém vinařství. Odtud se rozšířilo do Itálie, na Sicílii, do Španělska a do Černomoří. Další osídlenci Středomoří, Féničané, měli rozsáhlé vinice zase v severní Africe. Když začali zakládat osady v jižní Francii, byly jejich přirozenou součástí i vinice, a tak se i místní Galové naučili pěstovat vinnou révu. Římané pak rozšířili její pěstování po celé své ohromné říši. A tak se dostalo víno k nám. Za vlády císaře Proba bylo nařízeno vysazovat vinice i v římských koloniích za Alpami. Právě na kopci pod Pálavou vybudovala posádka X. legie z Vindobony opěrný bod a vysadila zde první hlavy.
Jak to bylo u nás
V době Velkomoravské říše se vinařství dále zvolna rozvíjelo. Podle pověstí zaslal v roce 892 moravský kníže Svatopluk českému knížeti Bořivojovi a jeho choti Ludmile sud vína na oslavu narození jejich syna Spytihněva. Ti se z vděčnosti zasloužili o první výsadby v Čechách v okolí Mělníka. Karel IV., král český a císař římský, vydal v roce 1358 nařízení o zakládání vinic pro Prahu a pro města královská. Ukládal, aby na kvalitních pozemcích a polohách byly zakládány vinice a také určil, jak má být naloženo s těmi, kteří ve vinicích škodí. S vínem se čile obchodovalo, a tak byly brzy vytvořeny i mantinely pro dovoz a šenkování cizích vín. Velmi aktivní byli v tomto směru brněnští měšťané, kteří se cítili ohroženi dovozem levnějších vín z Rakouska. V době vrcholného rozvoje moravského vinařství se plocha rustikálních vinic odhadovala asi na 17 tis. ha jen v nejintenzivnějších oblastech krajů brněnského, znojemského a uherskohradišťského. Po hrůzách a pustošení pobělohorského období však klesla až o polovinu. Teprve koncem 17. století dochází k postupné obnově. Zkvalitnil se i obchod s vínem – více se prodávala vína vyzrálá. Jejich cena byla však vyšší, dokonce i dvojnásobná. To vedlo ke zkvalitnění sklepního hospodářství, a tak od druhé poloviny 16. století byly zámecké sklepy vybavovány velkoobjemovými sudy. V roce 1784 došlo k rozdělení moravských vín do tří jakostních tříd s ohledem na jejich původ.
Kolem vína je robota
Kdo má vinohrad a ví, kolik času a potu pěstování révy vyžaduje, pochopí, že se zrušením roboty v roce 1848 a také rozpadem šlechtických dominií došlo k poklesu rozloh vinic. Ovlivnila to i řada dalších faktorů – rozvíjející se průmyslová výroba působila na změnu životního stylu a stravovacích zvyklostí, větší oblibě se začalo těšit pivo a kořalky. Zemědělci ztráceli zájem o vinice a preferovali méně náročné plodiny, například cukrovku. Plocha vinic se tak z roku 1837, kdy bylo obděláváno asi 15 tisíc hektarů zmenšila počátkem dvacátého století téměř o polovinu. Na tomto poklesu se jistě podílelo i zavlečení révokazu, oidia a perenospory. První světová válka uspíšila úpadek vinařství na Moravě a tak byla roku 1930 rozloha vinic pouze 3790 ha. Následovala rekonstrukce vinic zaměřená zejména na výsadbu štěpované révy odolné vůči révokazu a zlepšení sortimentu pěstovaných odrůd. V roce 1937 bylo u nás již opět 7 000 hektarů viničních ploch. Dnes je české vinohradnictví v souvislosti se vstupem do EU přísně kontrolováno. Plocha vinic by mohla do 1. 5. 2004 dosáhnout 15 – 17 tis. hektarů.
ZÁKLADNÍ DRUHY VÍN
Přírodní víno suché téměř neobsahuje cukry a po prokvašení moštu a druhém stočení je můžeme dále zpracovávat.
* Přírodní víno sladké se připravuje z přezrálých a zaschlých hroznů, popřípadě přidáním zhuštěného moštu (řepný cukr – sacharóza – se nepřidává). Má vysoký obsah alkoholu, celkového extraktu a zbytkového cukru, který zcela neprokvasil a část zůstává ve víně.
* Perlivé víno je uměle sycené kysličníkem uhličitým.
* Šumivé víno (sekt) se připravuje druhotným kvašením v lahvích nebo ve velkých nádobách (tancích) – tzv. klasickou cestou.
* Dezertní víno přislazované se vyznačuje vysokým obsahem cukru, alkoholu, zvláštní chutí a vůní.
* Dezertní víno likérové se vyrábí z přezrálých hroznů aromatických odrůd, nejčastěji muškátů. Kromě moštu a lihu se přidává extrakt z fíků, svatojánského chleba, pomerančů, popřípadě z jiného jižního ovoce. Má značný obsah alkoholu, poměrně malý obsah cukru a zvláštní vůně. U nás jsou nejznámější dovážená vína Madeira, Malaga, Marsala, Mavrodaphne, Porto (portské), Portvejn, Samos, Sherry aj.
* Dezertní vína kořeněná (vermuty) jsou révová vína s přísadou cukru, lihu a koření nebo z něho vyrobeného macerátu, který dodává vínu charakteristickou vůni a chuť. Vermuty se vyrábějí bílé a červené. Ze zahraničních jsou u nás nejznámější Cinzano, Cora, Gancia, Martini aj.
* Ledové víno je vyrobeno z hroznů sklízených alespoň při -6 °C a nejlépe ještě před svítáním. Je velmi sladké a podává se jako aperitiv.
* Slámové víno vzniká ze suchých bobulí hroznů, které se alespoň 3 měsíce suší na slámě. Je sladké a podává se také jako aperitiv.
Existují ještě další druhy vín, např. Tokajské, Rosé nebo botrytické, vyrobené z hroznů napadnutých ušlechtilou plísní Botrytis cinerea.
