U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
NÍZKOENERGETICKÉ BYDLENÍ – TREND I NUTNOST
Kategorie: Dům a úspory energie | Autor:
Nízkoenergetické bydlení bychom mohli ve stručnosti charakterizovat jako bydlení s velmi nízkou spotřebou energie na vytápění ve srovnání se současnou běžnou výstavbou.
Nízkoenergetické bydlení je jasně definováno požadavkem na spotřebu v rozmezí 15 – 50 KWh/m2/rok. U běžného bydlení i v rámci současné výstavby se pohybujeme zhruba kolem 100 – 150 KWh/m2/rok. Právě nízká spotřeba je důvodem, proč je o nízkoenergetické bydlení stále větší zájem.
Jak jemožné, že nízkoenergetický dům má tak malou spotřebu? Je to tím, že využívá stavební prvky, které teplo ven propouštejí minimálně, ale také dokáže zpracovat až 90 % odpadní energie, které se jinak zbavujeme větráním. Základem je tedy velmi dobrá izolace obvodového pláště, kvalitní okna a využívání alternativních zdrojů energie – solárních panelů a rekuperací tepla.
VELMI NÍZKÉ NÁKLADY NEJSOU UTOPIE
„Nízkoenergetický byt od standardního na první pohled rozeznáte jen velmi těžko. V čem se tedy liší? Především v tom, že spotřeba energie je v něm až 10krát nižší než u toho „obyčejného“. Nízkoenergetický byt splňuje vyšší nároky na tepelnou izolaci a tzv. neprůvzdušnost konstrukce. Využívá i další technické doplňky, například solární kolektory, které výdaje na provoz bytu dále snižují,“ říká Jan Konhefr, majitel společnosti Konhefr, stavby a interiéry, s.r.o. Je to tím, že využívá stavební prvky, které teplo ven propouští minimálně, ale také dokáže zpracovat odpadní energii. Důležitá je tedy izolace obvodového pláště, kvalitní okna a využívání alternativních zdrojů – solárních panelů a rekuperace tepla. Nízkoenergetické bydlení je známo především u rodinných domů. Na jejich stavbu, s dodržením všech požadovaných parametrů, se specializuje řada společností. Zájem o nízkoenergetické bydlení překročil hranice rodinných domů. Nyní se můžeme setkat i s projekty nízkoenergetických bytových domů. Vzhled i požadované vlastnosti získávají zájem například o bytové domy společností JRD nebo Konhefr, jež patří mezi developery, kteří realizují nízkoenergetické bytové domy s použitím teplovzdušného vytápění s rekuperací tepla a dalších úsporných technologií s řadou realizovaných a běžným užíváním prověřených staveb.
ZÁSADY NÍZKOENERGETICKÉHO BYDLENÍ
Smyslem výstavby nízkoenergetických rodinných a bytových domů je především snížení jejich provozní energetické náročnosti a také zkvalitnění vnitřního bytového prostředí. Jaké zásady by tedy nízkoenergetické bydlení mělo splňovat?
Kvalitní architektonický a stavební návrh stavby, orientace domu na správné světové strany, kvalitní dispozice bytů, řešení tepelných mostů a konstrukcí.
Minimalizaci otvorů (oken a dveří) na sever. Tak lze využít pasivních solárních zisků – slunečního svitu.
Kompaktní tvar budovy a optimální rozsah prosklení.
Vyloučení tepelných mostů ve stavebních konstrukcích.
Nízké hodnoty prostupů tepla všech obvodových konstrukcí (obvodové stěny, střecha, okna).
Instalaci řízeného větrání s rekuperací tepla v kombinaci s pružným teplovzdušným vytápěním a s využitím vnitřních tepelných zisků.
Použití energeticky úsporných spotřebičů v domácnosti.
Regulaci topného systému.
ZDRAVÉ PROSTŘEDÍ
Jste alergik a nemůžete se zbavit svých potíží? Bez viny nebývá ani domácí prostředí. V obyčejném bytě je totiž docela problematické dosáhnout vhodné relativní vlhkosti, protože řada hledisek si v tomto případě vzájemně odporuje. Bydlíte-li v suchém prostředí panelákového bytu, měli byste jej zvlhčovat na doporučených 50 – 60 %. Suchý vzduch totiž způsobuje vysychání sliznic a jejich podráždění, které se projevuje kašlem či slzením očí. Pokud se ve standardním prostředí budete snažit dosáhnout ideální vlhkosti, zavdáváte příčinu vzniku nejrůznějších plísní, spórů a bakterií, které způsobují nejen alergie, ale i řadu daleko závažnějších onemocnění. Pokud vlhký byt či dům budete větrat, zvyšujete náklady na jeho vytápění.
Jaká je situace v případě nízkoenergetického domu? Například nízkoenergetický byt JRD je vybaven řízeným automatickým větráním, které neustále přivádí čerstvý vzduch do místností. Navíc prochází skrz prachový filtr, takže snižujete i obsah prachu ve vzduchu, který dýcháte – toto ocení nejen alergici, ale i hospodyňky, které tak mohou snížit frekvenci utírání prachu a luxování. Pokud máte doma alergika, je vhodné doplnit prachový filtr pylovým. Ten zachytí většinu alergenních částic, takže se vašemu alergikovi bude podstatně lépe dýchat. „V nízkoenergetických bytech je téměř ideální vlhkost. U našich bytů je jí dosaženo již po měsíci bydlení, na rozdíl od standardních novostaveb, v nichž musíte často větrat i rok, abyste zamezili vzniku plísní. Hladina vlhkosti je stále udržovaná na stejné úrovni,“ říká jednatel společnosti JRD ing. Jan Řežáb.
TEPLOTA VŽDY PŘIMĚŘENÁ
Ideální je, pokud nízkoenergetické domy a byty využívají rovnotlakého větracího systému vytápění s rekuperací odpadního tepla. Co tento složitý název v praxi znamená? Základem všeho je centrální jednotka a rekuperační výměník. Centrální vzduchotechnická jednotka odsává odpadní vzduch z koupelen, WC a kuchyně, přivádí jej do jednotky s rekuperačním výměníkem a následně ven z objektu. Místo něj je z venkovního prostředí nasáván čerstvý vzduch. Ten je po průchodu rekuperačním výměníkem (kde je předehřán odpadním vzduchem) podle potřeby dohříván a přiveden do jednotlivých místností plochými vzduchovody uloženými v tepelně-izolační vrstvě podlahy. V interiérech nejsou žádné radiátory, pouze v podlaze mřížky s průduchy o velikosti cca 25 x 12 cm. Díky cirkulaci vzduchu je v celém bytě konstantní teplota.
ZA KOLIK?
Vyšší vstupní náklady a diskuze, zda a za jak dlouho můžeme očekávat návratnost v podobě úspor – to je nejčastější námitka, která nízkoenergetické bydlení provází. Na zcela konkrétní čísla a časový horizont jsou odborníci velmi opatrní, protože se tyto údaje vždy velmi přesně vztahují ke konkrétní realizaci v širších souvislostech. Obecně se dá říci, že náklady na výstavbu nízkoenergetického bydlení jsou o cca 7 – 15 % vyšší než u standardních novostaveb. Rozdíl v pořizovací ceně se díky úsporám energie vrátí zhruba za 10 až 12 let.
Spotřeba energie v různých typech staveb:
Současná běžná výstavba: 100 – 150 KWh/m2/rok Nízkoenergetické domy: 15 – 50 KWh/m2/rok Domy realizované společností JRD 30 – 40 KWh/m2/rok Máte-li tedy standardní byt o velikosti 90 m2, ročně zaplatíte za vytápění přibližně 21 600 Kč. Pořídíte-li si například nízkoenergetický byt JRD o stejné rozloze, zaplatíte ročně za energii cca 6 300 Kč, měsíčně 525 Kč.
Zdroj: společnost JRD
ZÁJEM STOUPÁ Podle informací Českého statického úřadu byla v loňském roce zahájena výstavba více než dvaceti tisíc rodinných domů. Meziročně jde o 17% nárůst. Stejný či možná ještě vyšší vzestup je možné čekat i v letošní bilanci. Jen minimum domů však splňuje nároky na nízkoenergetické bydlení. Ostatně i v odborných soutěžích, jako jsou Grand Prix Obce architektů nebo Porotherm, tento typ staveb získává nejvyšší ocenění.
Popisy k obrázkům
Úspory v nákladech na vytápění nám přináší i správná orientace domu vůči světovým stranám a jeho optimální umístění na pozemku.
S nízkoenergetickými projekty se setkáváme již i u bytových domů. Zpravidla jsou dvou až třípodlažní, zhruba do dvaceti bytových jednotek, což zvyšuje komfort bydlení.
Velké prosklené plochy směrem na jih bezplatně proteplují interiér. Příjemný je i blízký kontakt s přírodou.
Nízkoenergetické bydlení své uživatele v ničem neomezuje a při vysokých úsporách spotřeby energií zaručuje vysoký standard bydlení. Vizualizace interiéru nízkoenergetického bytového domu projektu Dolní Měcholupy IV.
Reálnost vysokých úspor ověřila i Vila Štěrboholy 4, patřící k realizacím nízkoenergetických domů společnosti JRD.
Nízkoenergetickým projektům nelze upřít originalitu. Na rozdíl od mnoha jiných staveb, zde však není na úkor hlídané spotřeby energií. Je tomu tak i v domech společnosti Konhefr v Horních Počernicích.
Autor fotografií: Foto Filip Šlapal
