Než si zapálíme ohníček
Projdete-li se v letním podvečeru třeba chatovou osadou, ucítíte odněkud jistě příjemnou vůni dřeva, páleného na ohníčku. Někdy však ta vůně vůbec není libá. A tak si povězme, co se vlastně smí na otevřených ohništích pálit? A je povoleno spalovat suchou trávu a ostatní zahradní odpady?
Než si zapálíme ohníček
Právní předpisy, ve kterých můžeme hledat ustanovení upravující spalování odpadů a ochranu ovzduší, jsou především zákon na ochranu ovzduší č. 86/2002 Sb. a zákon o odpadech č. 185/2001 Sb.
Co na ohniště?
Podle ustanovení § 3 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, lze v otevřených ohništích, zahradních krbech nebo v otevřených grilovacích zařízeních spalovat jen dřevo, dřevěné uhlí, suché rostlinné materiály a plynná paliva určená výrobcem, přičemž uvedená paliva nebo materiály nesmějí být kontaminovány chemickými látkami. Likvidace domovního odpadu spalováním na otevřeném ohništi je tudíž nepřípustná a nezákonná. Nepochybně je to také velmi bezohledné k lidem žijícím v okolí.
Obec může podmínky spalování zpřísnit vlastní vyhláškou. Může například zakázat spalování listí a trávy. V tomto případě však musí zajistit odvoz či likvidaci těchto odpadů a dle svých možností i třídění komunálního odpadu. Podle platného zákona o odpadech (č. 185/2001 Sb.) jsou fyzické osoby povinny nakládat s odpadem podle systému stanoveného obcí.
Pokuty za porušení zákona
Dodržování povinností stanovených § 3 odst. 5 zákona č. 86/2002 Sb., o ovzduší, kontroluje obecní úřad a může za jejich porušení uložit pokutu až do výše 150 tisíc Kč. Pokud jste tedy svědky takového počínání, můžete se obrátit na odbor životního prostředí příslušného městského úřadu, na Policii ČR či na městskou policii.
Rovněž občanský zákoník hovoří o tom, že každý se musí zdržet všeho, čím by nad míru přiměřenou poměrům obtěžoval jiného, a to především hlukem, prachem, popílkem, kouřem, pachy apod. Pokud jsou občané obtěžováni výše popsaným jednáním svých sousedů, měli by to dle mého názoru oznámit městské policii, která může na místě zasáhnout a stav zdokumentovat.
Porušení se může řešit jako přestupek buď podle občanského zákoníku, nebo podle zákona o ochraně ovzduší, který říká, že „nedodržení povinností fyzickou osobou je přestupkem podle zvláštního právního předpisu“. Text zákona o odpadech najdete například na internetových stránkách www.business.center.cz a zákon o ochraně ovzduší na http://www.tzb-info.cz/pravni-predpisy.
Riziko požáru
Pálení biologického odpadu (listí, větví, rostlinného odpadu apod.) a vypalování porostů je samozřejmě spojeno se zvýšeným rizikem vzniku požáru. Vypalování porostů je zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů zakázáno a porušení zákazu je možné trestat u fyzických osob až do výše 25 tisíc korun a u právnických osob postihem do 500 tisíc Kč.
Pálení shrabané trávy, listí či klestu zákonem výslovně zakázáno není. I zde však platí určitá pravidla a omezení. Podnikající fyzické a právnické osoby mají povinnost ohlašovat každé pálení na územně příslušné operační středisko Hasičského záchranného sboru. Je nutné uvést datum a místo pálení, jméno osoby, která je za pálení odpovědná a kontakt na ni.
Povinnost ohlašovat pálení se nevztahuje na fyzické osoby, spalující shrabanou trávu, listí či klest na svém pozemku. Pokud ale fyzická osoba plánuje pálení většího množství biologického odpadu, je vhodné také ohlásit pálení na informační a operační středisko Hasičského záchranného sboru. I na vlastním pozemku musí majitelé dodržovat povinnosti vyplývající ze zákona o ovzduší a platných obecně závazných vyhlášek obcí (požární řád obce, vyhlášky o nakládání s komunálním odpadem apod.)
Je třeba dodržovat bezpečnou vzdálenost ohniště od zástavby, hořlavých předmětů (domy, auta, ploty apod.) i lesního porostu a mít k dispozici jednouché hasební prostředky (lopata, kbelík s vodou, písek apod.). Pálení musí být po celou dobu přítomna osoba starší 18 let.
Oheň by se neměl rozdělávat za pomoci hořlavých kapalin. Při nepříznivých povětrnostních podmínkách, jako jsou silný vítr či inverze, by se pálení mělo přerušit.
Velikost ohniště je třeba volit tak, aby všechen hořící materiál shořel v době, kdy je na místě přítomen dozor. Po ukončení pálení se musí ohniště řádně uhasit a prolít vodou. V období sucha je třeba ohniště kontrolovat i v průběhu následujícího dne, popřípadě opakovaně prolít vodou.
V případě, že se oheň vymkne kontrole a nelze ho uhasit vlastními silami, je třeba okamžitě vzniklý požár ohlásit místně příslušnému operačnímu středisku HZS kraje, případně na tísňové linky 150 nebo 112. Příjezdové cesty vedoucí kmístům pálení musí být průjezdné pro vozy hasičů.
TEXT: BARBORA PEKOVÁ
KRESBA: JIŘÍ NOVÁK
Než si zapálíme ohníček
