U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Není NŮŽ jako NŮŽ
Kategorie: Inspirace | Autor: Iva Tvrzová, FOTO PAVEL VESELÝ, ARCHIV FISKARS, IKEA
Bez čeho bychom se v kuchyni neobešli? Přece bez nože. Nevystačíme také jen s jedním – práce nám půjde lépe od ruky, když budeme používat i některé speciální nože. Určitě i vy máte za sebou nezdařené pokusy nakrájet běžným nožem čerstvý chléb, sýr nebo měkké rajče.
Do základního vybavení kuchyně by měly patřit aspoň tři až čtyři nože: jeden nebo dva (větší a menší) univerzální (na krájení masa, zeleniny i dalších potravin), menší nůž na loupání a vykrajování zeleniny a ovoce (s užší čepelí a zvednutou špičkou)a nůž na pečivo (s delší čepelí vybroušenou do větších zoubků nebo vlnovky), se kterým nakrájíme bez problémů ještě teplý chleba a rozkrojíme housku – a pečivo při tom zůstane stále nadýchané.K tomuto základnímu vybavení můžeme přidat další nože, záleží na našich kuchařských zvyklostech. Jiné nože si vybere ten, kdo často připravuje dobroty z masa, jiné milovník ryb a odlišné “sýrový” labužník.
Nože na maso
Patří sem kuchařský nůž, určený na hrubé opracování a porcování masa (s delší, širší, proti ostatním nožům i silnější čepelí – to kvůli stabilitě při krájení), vykošťovací nůž (se středně dlouhou, úzkou a špičatou čepelí), filetovací nůž na krájení filetů – slabých plátků masa (s dlouhou úzkou a slabou čepelí, kterou lze prsty jemně prohnout). Podobný, ale trochu kratší je plátkovací nůž na krájení řízků z masa a ryb. Ten, kdo připravuje guláše nebo “čínu”, kdy je třeba nakrájet maso na drobné kousky, uvítá nůž na maso s čepelí na konci rozšířenou (dobře se jím dokrojí i malé kousky masa).Dalšími speciálními nástroji jsou špikovací nůž (s kratší úzkou čepelí), nůž na lososa (velmi dlouhý a úzký, s kulatou špičkou) a nůž na šunku (máv čepeli vybroušené “dolíky”, aby se šunka netrhala a plátky se nelepily k sobě).
Nože na zeleninu a ovoce
Vedle jednoho nebo dvou malých nožů na zeleninu (s rovnou nebo zahnutou špičkou) je praktické mít speciální nůž na měkčí ovoce a zeleninu s pevnější slupkou, např. rajčata, kiwi, citrony (středně velký, s jemnou pilkou a ostrou špičkou nebo dvěma “bodci”). Špičkou se protrhne slabá slupka a pak se i měkké plody snadno nakrájejí na slabé plátky. Vhodný je i na pečivo. V kuchyni se hodí i nůž na ozdobné krájení (se zvlněnou čepelí).
Čím krájet sýry
Samostatnou kapitolou jsou nože na sýry. S nožem na tvrdé sýry (má tvarovanou prohnutou čepel) se sýr dobře dokrojí a nevadí při tom klouby prstů,s nožem na ementál a poloměkké sýry (má slabou širší čepel s pilkou a otvory, případně ještě vypouklou “linku” po celé délce čepele) se plátky k sobě nelepí. Dá se s ním dobře krájet i měkká zelenina a ovoce. Dalším typem je nůž na roztírání tavených sýrů (s krátkou širokou a zakulacenou tupou čepelí). Pomocí speciálních plátkovačů a nudličkovačů zas získáme z bloku sýru slabé plátky nebo nudličky.
Kuchařské nůžky a škrabky
Ke kompletnímu kuchyňskému vybavení patří i nůžky na drůbež a ryby, kterými se tyto potraviny porcují lépe než nožem. Nůžkami na zeleninu pohodlně nastříháme petrželku, pažitku i cibulovou nať rovnou na talíř. Nať přitom zůstane hezky “načechraná”. Nůžky se dají dobře použít i na porcování pizzy.Chybět by neměla alespoň škrabka na brambory, případně další “vykrajovátka” (na jablka, pomeranče apod.).
Poznáte kvalitní nůž?
O kvalitě nože rozhodujepoužitý materiál, způsob zpracování a tvarování čepelea střenky. Na výrobu kvalitních nožů se používá ušlechtilá ocel, která je pevná a nerezaví (bývá označena “rostfrei”, “inox” nebo “stainless steel”). Ostří musí být vybroušené z obou stran (méně kvalitní nože mají výbrus jen na jedné straně). Podle způsobu výroby se nože rozdělují na kované a ražené. Kované (patří mezi ty dražší) poznáme podle takzvaného bolsteru, zesíleného zakončení čepele u rukojeti.Kvalitní nůž, ať kovaný nebo ražený, musí být dobře vyvážený – když ho vezmeme do ruky, nesmí “padat” do stran ani dopředu. Platí: čím větší je nůž, tím silnější má čepel. Důležitý je i tvar střenky. Měla by být ergonomicky tvarovaná- při nákupu si vyzkoušíme, zda nám nůž dobře padne do ruky.A jaká střenka je nejlepší? Dřevěná vypadá hezky, ale vadí jí vlhkost, ve spárách mezi kovem a dřevem se může usazovat nečistota, čepel se také může časem uvolnit. Proto dnes převládají střenky z umělého materiálu, nastřikovaného přímo na čepel. Vyrábějí se i celokovové nože, které vypadají velmi elegantně.
Jak pečovat o nože
Zní to paradoxně, ale ostrý nůž je bezpečnější než tupý. Na ten totiž musíme při krájení víc přitlačit, a když se nám sesmekne,… Kvalitní nože stačí jen občas obtáhnout ocílkou (kovovou, keramickou, se safírovým prachem). Některé firmy dodávají ke svým nožům tak zvaný roll-sharp se speciálními keramickými kotoučky, jejichž sklon je těmto nožům přizpůsoben. Obyčejné ostřiče s kovovými kolečky ostří časem spíše ničí.Kvalitní nože nepatří jen tak volně do zásuvky. Ukládáme je do speciálně upravených zásuvek s držáky pro jednotlivé nože, do dřevěných stojánků nebo je zavěsíme na háčky či přichytíme na magnetickou lištu.Rada na závěr: aby nože vydržely dlouho ostré, neměli bychom s nimi krájet přímo na kovovém pekáči.
FOTO 1 – Dřevěný stojan na nože
FOTO 2 – Nahoře zoubkované nože na pečivo, dole nože na sýry – s otvory na poloměkké sýry, se zalomenou čepelí na tvrdé a krátký s kulatou špičkou na roztírání měkkých sýrů
FOTO 3 – Vlevo nože na maso: na krájení kousků, kuchařský, filetovací a vykošťovací, vpravo tři nože na zeleninu
FOTO 4 – Pro milovníky sýrů – plátkovač na měkké sýry, nůž na tvrdé sýry, nudličkovač a plátkovač
na tvrdé sýry (zleva doprava)
FOTO 5 – Držák na nože v zásuvce
