Loukykvět

V pouhých dvaceti letech se Karol pustila do riskantního projektu. Dnes, o pět roků později, sklízí spolu se svým manželem velké úspěchy. Farma Loukykvět je vyhledávanou oázou milovníků tradičních druhů květin.

Jak naložit se svým životem? Tahle zásadní otázka nasměrovala Karol Hábovou k riskantnímu podnikání s velmi nejistým úspěchem. Když se po pěti letech ohlíží zpět, směje se vlastní nerozvážnosti. „Nikdy jsem nebyla nějaká velká obdivovatelka květin. Přestože jsem vyrostla na zahradě, práci na záhoncích jsem vnímala jako povinnost,“ vrací se Karol do svého dětství. Když se pak rozhodovala, jakou profesi zvolit, dlouho tápala. „Byla jsem frustrovaná, že nevím, co přesně chci dělat. Nějakým nedopatřením jsem se ocitla na filozofické fakultě, kde jsem rok studovala španělskou filologii. Tam se moje zklamání ze svého snažení ještě více prohloubilo. Hledala jsem něco, co by mi dávalo hlubší smysl,“ zamýšlí se.

Nádherně rozkvetlé modré zvonky připomínají skutečnou louku. Název farmy tedy nezapřou

Metoda pokus omyl je nejlepší učitel

Pak stačila jediná věta a bylo rozhodnuto. Maminka, toho času pořadatelka farmářských trhů, se Karol svěřila, že by ráda vytvořila speciální květinový trh. Nikdo tenkrát nemohl tušit, že tato věta bude stát za dnešními třinácti hektary plnými stovkami druhů tradičních květin s dalšími stovkami barev, tvarů a kultivarů. „Maminčin nápad mi vrtal hlavou a mezi řečí jsem se s tím svěřila své dnes již tchyni, která tenkrát neměla práci. Jí se myšlenka zalíbila a rozhodly jsme se, že se spolu pustíme do pěstování květin. Pronajaly jsme si pole na okraji Prahy a stylem pokus omyl se vrhly do podnikání.“
Oběma amatérským zahradnicím se překvapivě dařilo. Zájem o jejich produkty rostl a ruku v ruce s tím se projekt rozrůstal. A to až do dnešních třinácti tisíc metrů čtverečních na samém okraji malé obce Lodenice u Nového Strašecí.
„S manželem jsme hledali bydlení a objevili jsme tuto usedlost, která kolem sebe měla nevyužité obří pozemky. Bylo nám jasné, že abychom byli schopni splatit hypotéku, je nutný nějaký podnikatelský záměr. A tak se Loukykvět sem přestěhoval.“

Zdejší jiřinky jsou největší pýchou majitelů

Cínie lákají čmeláky a včelky

Zářivé rudbékie možná znáte spíše pod názvem třapatky

Kdo hledá, najde

Najít farmu bez navigace dá docela zabrat, ale návštěva stojí za to. Už z dálky se na nás směje záplava pestrobarevných jiřin. Přitom původně zde byla pouze pšenice, vojtěška a brambory. Ostatní plochu tvořily louky. „Museli jsme vybudovat cesty, na které padly tuny kameniva. Postavili jsme všechny fóliovníky, kompletní infrastrukturu. V horkých létech, jakou jsou ta poslední, musíme vydatně zalévat. Vše vedeme potrubím, kapkovou závlahou. Díky tomu, že vůbec nezaléváme svrchu, ušetříme až 35 procent vody. Zároveň je celý pozemek poddrenážovaný. To znamená, že přebytečná, rychle se vsakující voda, která by normálně odešla, se recykluje zpátky,“ podotýká Karol s tím, že s novým pozemkem se rozvinul ohromný boom vyžadující další a další investice.
„Ze začátku jsme byli jednou z mála farem, které fungují podobným způsobem. A tak abychom uspokojili poptávku, rozkročili jsme se velmi doširoka, což byla chyba. Dnes se snažíme spíše profilovat a úžeji specializovat. Chceme si určit jeden směr, kterým bychom šli,“ říká Karol.
Začínali převážně s lučními květy, jako jsou chrpy, koukol, krásnoočko a další drobné květiny. Spektrum rozšiřovali a dnes pěstují tradiční druhy dle sezóny. Na jaře zde najdeme tulipány, narcisky, v sezóně také historické růže, ovšem absolutní špičku tvoří již zmíněné jiřiny.
„Jiřiny jsou nyní naším top produktem. V současnosti je v Čechách doslova jiřinový boom. Pěstujeme asi sto padesát druhů a zkoušíme nové druhy, barvy, odstíny, stále rozšiřujeme paletu. Vůbec nejpopulárnější jiřinou je dnes ‘Café au lait’, kterých musíme mít několik záhonů. Vyžadují ji hlavně nevěsty. Píšou si o ni, že chtějí tuto konkrétní,“ říká naše průvodkyně.

Když manželé objevili tuto usedlost, zamilovali se do ní

Vášnivá zahradnice se z Karol stala až časem. O to víc nyní svou práci miluje

Fóliovník dražší než dům

Velkým trendem jsou i sazenice eukalyptu, který se manželům letos poprvé podařilo vypěstovat ze semínek. A to díky dosud největší investici, sadbovému fóliovníku, který spolkl tolik peněz jako menší rodinný dům. „Má v zemi vybudované základy, ocelovou konstrukci, větranou střechu, která se otevírá mechanicky. Zároveň můžeme podle počasí vyrolovat boky. Je zde i dokonalá stínicí technologie pro případ silného slunečního záření. Fóliovník je vytápěný prostorově, ale vytápějí se i stoly. Máme absolutní novinku, secí stroj, který nám velmi usnadnil práci. Dříve jsme museli ručně vkládat jednotlivé semínko do každého sadbovače,“ ukazuje nám majitelka prostor, kde se připravují sazenice ze semen.
Právě zde jejich eukalyptus přezimuje. „Je to jedna z nejoblíbenějších zelení vůbec. Používá se do řezaných kytic, ale zároveň je oblíbený i jako pokojová rostlina. V létě je možné ho letnit na terase a na zimu se stěhuje dovnitř. Od začátku se na něj nevěsty ptaly. Teprve letos se nám ho podařilo vypěstovat. Díky této stavbě,“ pochvaluje si Karol.
Nevěsty se na ně obracejí velmi často. A některé kvůli své oblíbené květině klidně i posunou datum svatby. Mnohým se pak zamlouvá svatební samosběr, kdy si nevěsta sama nasbírá květiny na vlastní svatbu. „Je to pro ně takové uklidnění před bouří,“ usmívá se Karol.

Dříve zde měla být pšenice. Dnes vás uchvátí záplava jiřinek

Sklady vznikly i z bývalé garáže. Bylo ale potřeba zajistit dokonalou vzduchotechniku a chlazení

Svatba na vlastní zahradě

Svatbu na zdejším pozemku zažila i naše hostitelka. A to přímo uprostřed zahradního jezírka. „Od rodičů jsme jako svatební dar dostali velké molo, kde se celý obřad konal.“ Romantický rybníček k podobným akcím doslova vybízí.
Právě zde se za hezkého počasí každé poledne schází celý tým, aby společně poobědval. Ač na první pohled jezírko působí jako dekorativní prvek, má svůj nezastupitelný význam. Je sem svedena veškerá dešťová voda.
Co se týmu týče, i ten se postupně rozrůstá. Na stálo ve firmě pracují čtyři lidé, dalších deset v sezóně vypomáhá brigádně. Mimo jiné i obě maminky. „Moje mamka celému týmu vyvařuje a stará se o všechny. Tady se jí říká panímáma,“ směje se Karol. Manžel František dokonce kvůli farmě opustil lukrativní a dobře placenou pozici IT specialisty. Zpočátku využíval možnosti home office a své ženě pouze vypomáhal, nakonec ale obhospodařování pozemků pohltilo veškerý jeho čas.

Tady práce nikdy nekončí

Sběr začíná hned zrána, aby se vše dostalo včas k zákazníkům

Pracuje se nonstop

Od půl deváté ráno se tady práce nezastaví: připravit seznamy na sběr květin, vyjet s vozíky k záhonům a pak ihned do chladné vazárny, připravovat kytice pro zákazníky, e-shop, svatby či květinové předplatné, což je velmi oblíbený produkt na webových stránkách. Klient si předobjedná čtyři, šest či dvanáct pugétů a je jen na něm, kdy si je nechá přivézt domů.
„Když zaměstnanci odejdou domů, nás čeká administrativa. Kolikrát musíme třeba do noci vyřídit až sto dvacet e-mailů.“ Připočtěme k tomu každý druhý týden workshopy, které bývají vyprodané, sotva na webu vyhlásí termíny, a je jasné, že na nic jiného nezbývá čas, ani na rekonstrukci stavení. „Polovina domu byla rekonstruovaná, takže bydlíme v novém, ale do budoucna bychom ho chtěli přestavět. Nyní však veškerou energii i finance věnujeme firmě.“

Denně zde uvážou mnoho kytic na objednávku

Moderní fóliovník stál téměř tolik peněz jako rodinný dům

Právě peníze mladým manželům přinášejí těžké sny. Kromě vytápěného skleníku spoustu peněz spolkla i velkokapacitní chladicí místnost. Vznikla z původní stodoly, do které byl vestavěn další objekt připomínající garáž. Jak tohle všechno utáhnout, když se jejich květiny prodávají pouze sezónně, tedy od dubna do listopadu? „Musíme si vydělat v produktivní měsíce dvakrát tolik, abychom si je rozložili přes zimu,“ podotýká Karol s tím, že zatímco tok peněz se v zimě zastaví, práce na farmě nikoliv. Tady se jede neustále. Přitom nikdy nemají jistotu, jak to dopadne. Vše závisí na počasí. A když je nejhůř? Vzájemně se podpoří. „Zemědělství je těžko představitelné pro každého, kdo si tím neprošel. Vzájemně se podporujeme. Když má jeden depku, druhý ho podrží.“
Práce a zdejší život jim dává smysl. Po hlavním městě se jim absolutně nestýská. „Do Prahy skoro nejezdíme. Vytvořili jsme si tady ráj. Lidé jezdí za námi. Je to moc příjemná skupina lidí. Jsme spojeni s přírodou a ta je naším pánem, naučili jsme se být pokorní. Čekáte, co vám přinese, a jestli to vyjde.“ Největší radostí jim je nově vypěstovaný kultivar či úsměv člověka obdarovaného jejich kyticí. A jak to dopadlo s těmi květinovými trhy Karoliny maminky? „Nakonec jsme květiny na trhy nedodávali. Kapacitně jsme to už nezvládli,“ směje se pointě příběhu naše milá hostitelka.

Sadbovací stroj je velkým pomocníkem

Oblíbené je i květinové předplatné

Jiřinka ‘café au lait’

Café au lait znamená ve francouzštině totéž co káva s mlékem. Také má barvu mléčné kávy neboli krémově béžovou a k tomu jemně růžový nádech okvětních lístků v první dny kvetení. Květy jsou velké, výrazné, mají i 25 cm v průměru. Rostlina na výšku dosahuje 80 až 110 cm. Kvete celé léto až do zámrazu.

Eukalyptus

U nás se mu říká blahovičník nebo také strom zázraků či strom života. V zahradnictví koupíte mladé rostliny s měkkými šedomodrými až stříbrnozelenými vejčitými lístky, starší rostliny mají kožovité listy, střídavé, podlouhlé. Eukalyptus vypařuje z listů vonné silice, které ničí škodlivé bakterie, osvěžují, částečně dezinfikují a aromatizují vzduch. Výtažky z listí se používají v kosmetice.

Majitelé poprvé dokázali vypěstovat eukalyptus přímo ze semínek

Text: Michala Jendruchová
Foto: Martina Lžičařová

Loukykvět