Lepidla na dřevo

Lepení je šetrný způsob, jak vytvořit pevné spoje dřevěných dílů bez použití vrutů a hřebíků. Odolné a trvanlivé spojení vytvoříte jen s použitím správného typu lepidla.

Existuje celá řada spolehlivých lepidel na dřevo, ale žádné z nich není zcela univerzální. Vybírat lepidlo byste měli podle toho, jakým způsobem se bude výrobek používat, jak bude spoj namáhán a jakým podmínkám bude vystaven.

Kontaktní lepidla

Mezi materiály pro lepení dřeva patří například kontaktní lepidla vhodná na plošné lepení desek, spojování vysokotlakých laminátů HPL (umakart), ale i na dřevotřísku či MDF desky a také na spojování dřeva a dřevitých desek s měkkými materiály, jako je například molitan. Jsou to tedy lepidla jako stvořená i pro domácí výrobu či opravy nábytku.
Zvláště pro lepení látek nebo molitanů na dřevěné podklady, ale i pro vytváření rozměrných plošných spojů najdete v obchodech pro profesionály i praktickou variantu těchto lepidel ve sprejích a prodávají se i v tlakových nádobách, které se připojí ke stříkací (nanášecí) pistoli.
Obecně fungují kontaktní lepidla na principu odpaření rozpouštědla. Obsahují totiž pružný kaučuk, který je v něm rozpuštěn a vytvoří pevný spoj poté, co se rozpouštědlo odpaří.
Snadno lze tento typ lepidla použít v případě, že je alespoň jeden z materiálů porézní (savý). Pak stačí lepidlo nanést na jeden z lepených materiálů, které spolu poté spojíme. Rozpouštědlo se vsákne do dřeva a pevný a zároveň pružný spoj se vytvoří zhruba do 24 hodin.
Totéž platí i pro případ, že jsou savé oba materiály. Naopak spojování dvou nesavých ploch, což ovšem zpravidla není případ dřeva, vyžaduje kontaktní lepení. To spočívá v nanesení lepidla na obě lepené plochy a jejich spojení až poté, co bude mít rozpouštědlo dostatečný čas na odpaření. Takto se vytvoří spoj i bez nutnosti fixace. Kontaktní lepení můžete použít i pro savé dřevo, protože pokud necháte lepidlo odpařit, získáte pevný spoj rovnou a bez nutnosti nechat ho „dozrát“.
Pro práci se dřevem se mohou kontaktní rozpouštědlová lepidla jevit jako zbytečně složitá varianta, ale jejich výhoda spočívá zejména v univerzálnosti. Stejný produkt tak můžete v dílně použít nejen na dřevo, ale třeba i na kůži, sklo či spojování dřeva a neporézních materiálů. A zajímavá je i zmíněná možnost nástřiku lepicí vrstvy na větší plochy.

Podle toho, jak chcete s lepidly pracovat a jaké potřebujete udělat spoje, jsou na výběr výrobky ve sprejích, tubách i v baleních vhodných pro nanášení štětcem.

Disperzní a polyuretanová

K lepení dřeva, dýhy, HPL laminátu (umakartu), spárovky, euro hranolů, kolíků a jiných dřevěných spojů, nábytkových hran z dýhy a koster čalouněného nábytku se velmi často používají disperzní lepidla. Zpravidla jde o známá „bílá“ lepidla, která jsou k dostání v různých typech plastových nádobek s dávkovačem a která lze nanášet buď rovnou z těchto nádob, nebo i pomocí štětečku.
Záleží-li vám na vytvoření skutečně stabilního a trvanlivého spoje, který vydrží namáhání a případné působení povětrnostních vlivů v exteriéru, vybírejte i mezi těmito lepidly podle normovaného značení, které vypovídá o odolnosti těchto lepidel vůči vlhkosti.
Označení D2 (ČSN EN 204 D2) mají interiérová disperzní lepidla, která vůči vodě ani vlhkosti odolná nejsou. Do interiéru s vyšší vlhkostí, tedy například do koupelen či sklepů, jsou určena lepidla s označením D3, která však nemají odolnost proti trvalému působení vody. Obvykle to bývají už zmíněná „bílá“ lepidla, ale pokud nejsou normovaná jako D3, obsahují méně lepicí složky (polyvinylacetát), a proto nejsou vhodná pro vytváření dostatečně pevných spojů dřevěných dílů. Označení D4 mají lepidla odolná vůči trvalému působení vody, tedy taková, která mohou být trvale vystavena i povětrnostním vlivům.
Odborný server lepidla.cz doporučuje vždy používat pro opravy a lepení dřeva či poškozeného dřevěného nábytku vystaveného povětrnostním vlivům lepidla typu D4. Prodávají se buď jako tekutá s medovou konzistencí, která nabývají na objemu zhruba o 10 až 12 % a jsou vhodná na opravy nábytku, nebo jako gelová, která nabydou na objemu asi o 20 až 25 % a jsou určena pro konstrukční lepení. Využijete je tedy při lepení prahů, parapetů nebo při spojování dílů schodišť či zahradních staveb.
Dřevo, ale i jiné materiály včetně nesavých povrchů skla, kovu, keramiky či betonu lze lepit i polyuretanovými lepidly. Právě tato lepidla se také doporučují pro použití ve vlhkém prostředí a na spojování dosud neproschlého dřeva. Polyuretanová lepidla často najdete v sortimentu tzv. „hřebíků v tubě“ či mezi produkty, které výrobci označují jako náhradu šroubů či nýtů.

Pro běžné lepení v dílně jsou praktická balení produktů s dávkovači, které umožní pohodlné nanášení

Dobré rady

• Některé lepené spoje je nutné na několik hodin pevně zafixovat, jiné lze vytvořit i bez fixace.
• Vždy pečlivě čtěte návod k použití lepidla, protože podle jeho složení vyžadují některé produkty odpaření rozpouštědla ještě před spojením obou lepených ploch.

Text: Richard Guryča
Foto: Archiv firem a Shutterstock

Lepidla na dřevo