U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

KREVNÍ SKUPINY A VÝŽIVA

Kategorie: Víkend | Autor: PhDr. Eva Křížová

ZDRAVÍ

Eat right for your type – Jez správně podle svého typu – tak se jmenuje v originále kniha, která se objevila na našem trhu pod titulem Výživa a krevní skupiny. Vyvolala pochopitelnou reakci, neboť se zde čtenáři slibuje: “Individuální řešení diety k uchování zdraví, dlouhověkosti a dosažení ideální hmotnosti”. Knihu napsal Dr. Peter D ‘Adamo, absolvent Bastyrské univerzity v Seattlu v USA, která se orientuje na přírodní medicínu. Problémem krevních skupin a výživy se zabýval již jeho otec a on v jeho práci pokračuje. Autor tvrdí, že podle krevní skupiny se člověk může vy- hnout běžným infekcím, snadněji se zbavovat toxických látek a může se lépe chránit před civilizačními chorobami jako jsou cukrovka, rakovina či srdečněcévní onemocnění. Dá se prý i zpomalit stárnutí. Vzápětí ale upozorňuje, že nejde o všelék, ale o oživení přirozených ochranných funkcí organismu. Jednotlivým krevním skupinám doporučuje:

0 – živočišné bílkoviny a cvičení,

A – vegetariánskou stravu pokud možno v přírodním stavu,

B – vyváženou stravu z živočišné i rostlinné říše,

AB – vyvarovat se potravin, které škodí skupinám A a B.

Jak a proč vlastně vznikly diety?

Zvířatům ve volné přírodě napovídá instinkt, co je užitečné, bezpečné a zdravé. Člověk tento instinkt ztratil a jeho stravovací návyky ovlivňují nejrůznější faktory společenské, geografické či způsob obživy. Také diety nevznikly jen z léčebných důvodů. Svou roli tu hraje zvyk, chuť, náboženské přesvědčení, ale i morální postoje. Vegetariánství vzniklo proto, že lidé odmítli zabíjet zvířata. Dietu jako léčbu už znali ve starém Řecku. Hippokratés, který žil v 5. století před Kristem, uváděl ve svých spisech rozsáhlá dietní doporučení a učil: Nechť vaše léky jsou vaší potravou a vaše potrava je vaším lékem! Regulovat stravu ze zdravotních důvodů je užitečné. Víme, že některé druhy potravin mohou mít souvislost s určitým onemocněním a že přejídání je nezdravé. Víme, že potraviny s vyšším obsahem vitaminů, vlákniny a stopových prvků působí preventivně proti některým chorobám. V názorech a doporučeních se ale vyskytují rozdíly a také cesty, jak dosáhnout co nejlepších výsledků, se různí.

Co říká odborník?

S našimi otázkami jsme se obrátili na internistu – hematologa Ústřední vojenské nemocnice v Praze prof. MUDr. Evžena Skalu, Csc.

“Krev měla od začátku lidství magickou úlohu, protože byla spojována s duší a životem. Když z těla vytekla, lidé zemřeli. Ovšem z hlediska vývoje je to trochu složitější. Krev dnes ztrácí onen magický ráz díky řadě experimentů, z nichž mnohé se osvědčily, některé ne. Představa o tom, že krevní skupiny mají vliv na onemocnění, vyžaduje velkou dávku fantazie. Máme sice čtyři základní krevní skupiny, ale když k nim připočteme všechny krevní skupinové vlastnosti, které se dědí, pak mezi milionem lidí nenajdeme dva, kteří mají stejnou krevní skupinu. Konečně: jak těžce se hledá vhodný dárce pro transplantaci kostní dřeně. Lidé, kteří vymýšlejí tyto vazby, se zřejmě moc nezabývají pokrokem v krevních skupinových vlastnostech a vystačí jen s těmi čtyřmi základními. Ovšem z vědeckého pohledu je to tak na úrovni roku 1940, a co bylo dál, je už asi moc nezajímá.”

* Mají lidé s určitou krevní skupinou sklon k některým chorobám?

“Problém je dvojí. Především krevní skupiny nejsou v populaci všude ve stejné frekvenci. Směrem na západ přibývá 0 a Áčko, směrem na východ Béčko a AB. Víme o jednom indiánském kmeni, kde jsou samé nuly. Existují vědecké práce, které spojují určité onemocnění s krevní skupinou A, ovšem jiný tým stejnou chorobu přičítá skupině B, jiný skupině 0. Z toho nelze dát nic dohromady. Jediné, co vychází, je, že vřed na dvanácterníku se vyskytuje častěji u lidí s krevní skupinou 0. Ale ani z toho se nedají dělat závěry.”

* Co tedy naše výživa a krevní skupiny?

“Je to asi taková logika, jako kdybychom řekli, že kdo má modré oči, nesmí jíst třeba česnek. Jsou to naprosto svévolné věci a dostávají nás na úroveň horoskopů. Astrolog cokoli si vymyslí, najde vždy nějaké zastánce. Murphyho zákon říká: Neexistuje hloupost či blbost, která by nenašla svého stoupence.”

* Dnes se často mluví o pyramidách vyvážené stravy – jsou dobré?

“Pyramidy patří k poslední módě, jsou názorné a dají se dobře využít. Dnes se jich používá několik – středozemská, asijská, vegetariánská, americká – pro nás je zajímavá ta středozemská. Odpovídá tomu, čemu se říkalo francouzský paradox. Francouzi jedí poměrně dost tuků, pijí dost vína a přitom četnost kardiovaskulárních onemocnění je tam nízká. Někde je to logické, olivový olej je nesporně nejlepším rostlinným tukem. Jde o strukturu tuků, polynenasycených olejů, a těch my máme poměrně málo. Ale k těm pyramidám. Většina z nich staví na chlebu, celozrnných produktech, cereáliích, pak přijde zelenina, ovoce a nahoře je pár pochutin. Některé pyramidy jakoby se lišily, ale když je vidíte vedle sebe a přepočtete porce za den či týden, pak jsou si dost podobné. Mají ale obrovskou nevýhodu: všechno redukují na výživu, a to je omyl, protože životní styl má širší záběr než jen potravinový koš.”

* A vaše představa životního stylu?

“Vrátím se k těm Francouzům. Pijí víno, ale po jídle a ne příliš, a to je rozdíl mezi tím, když si někdo sedne a utrhne pět piv. Dále tělesně pracují, pohybují se na čerstvém vzduchu, jsou štíhlí. Většinou mají pěkný vztah k přírodě, bývají optimističtí – a to vše sem patří. Proto nelze životní styl redukovat jen na potraviny, potraviny na krevní skupiny a krevní skupiny na životní styl. To by byl obrovský nesmysl. Lidé se žení, mají děti, tím se pochopitelně míchají i krevní skupiny, a pak vůbec nejde o to, zda má A či B, protože se míchají celé genetické vlohy. Tím vlastně vznikají úplně nové podmínky pro dalšího člověka, který si zcela náhodně vybírá z genetického fondu jak otce, tak matky. Oba rodiče stejným způsobem získávali genetické vlohy od svých otců a matek, a tak to jde do nekonečna. Vezmeme-li to obráceně, pak lidé třeba v horských vesnicích, kde nebyla možnost jiného seznámení, nebo ze strachu, aby se neohrozil grunt, uzavírali příbuzenské sňatky. Mohlo se stát, že se narodilo mimořádně nadané dítě, protože není pravda, že z příbuzenských vztahů musí docházet k degeneraci. Řada slavných spisovatelů a muzikantů pocházela právě z takových vztahů. Ovšem nemusí to vždy vyjít. Dojde-li ke kombinaci dvou defektních vloh, pak je zle.”

KREVNÍ SKUPINY A VÝŽIVA