U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Kouzlo Středomoří v českých zahradách

Kategorie: Zahrada | Autor: ing. Petr Pasečný

Levandule, svatoliny a juky představují typickou flóru zahrad a parků Středomoří, dají se však pěstovat i v našich klimatických podmínkách.

Mnozí turisté, kteří tráví dovolenou ve středomoří – od Řecka přes Chorvatsko, Itálii, jižní Francii, Španělsko až po Portugalsko – si sazenice nebo řízky těchto rostlin také přivážejí. Jsou vskutku krásné, výrazné květem i olistěním. Listy i větvičky jsou navíc (kromě juk) úžasně aromatické, zvláště po rozemnutí v ruce. Prostě voňavé a krásné Středomoří. Hned úvodem však musím čtenáře upozornit na to, že rostliny přivezené z jihu nemusí vždy naše zimy přestát, protože jsou nesrovnatelně tvrdší a chladnější než v jejich domovině. Uvedené druhy však už desítky let pěstují i naši zahradníci a jsou tedy dobře aklimatizovány. Jistější je proto nákup sazenic u nás. Středomořské rostliny pochopitelně milují slunce a teplo, proto je budeme vysazovat v teplých polohách, chráněných proti chladu a zejména proti mrazivým větrům. Na půdu nejsou zvlášť náročné. Stačí běžná zahradní zem s přídavkem kompostu a hlavně písku nebo štěrku, protože musí být lehká a propustná, a tím pádem teplá, záhřevná. Nevhodné jsou těžké jílovité půdy, které jsou v zimě dost mokré. Z uvedených nároků vyplývá i jejich umístění v zahradách. Budou to hlavně větší skalky nebo trvalkové záhony u jižních zdí domů nebo chat. Můžeme je vysazovat jako solitéry, tedy jednotlivě, ale lépe vyniknou ve větších výsadbách: pak mají ono pravé “kouzlo Středomoří”. Větší výsadbou se myslí plocha několika metrů čtverečních od každého druhu. Při výsadbě 5 až 6 kusů na metr to není tak velké množství rostlin. Pokud tuto plochu doplníme například několika hezkými velkými balvany, rostliny obsypeme štěrkem a umístíme k nim nějaký velký samorost nebo bizarní kořeny lesních stromů, bude iluze dokonalá.

Levandule (Lavandula angustifolia) je šedozeleně olistěný keřík s úzkými čárkovitými listy. Je stálezelená, tedy i v zimě, a bývá vysoká jen 20-30 cm. Po více letech pěstování může jedna rostlina dosáhnout průměru až 80 cm. Květy jsou převážně modré (ale i bílé) a bohatá květenství v létě pokrývají celou rostlinu. Opylují je hlavně čmeláci. Abychom udrželi levanduli hustou a kompaktní, je nutné ji jednou ročně, nejlépe po odkvětu, zastřihnout. Koncem července nebo v srpnu tedy odstřiháváme celá květenství i s několika mladými listy na spodní části, v podstatě až po stříbřitější loňské listy. Do podzimu rostlina hustě obrazí a takto přezimuje. V dalších letech tento způsob řezu vždy po odkvětu opakujeme. Vytvoříme tak husté, ploše kulovité, kompaktní keříky. Odstřihnuté části je vhodné ve stínu usušit. Získáme tak krásně voňavou náplň do sáčků, které můžeme uložit mezi prádlo; aroma levandule totiž odpuzuje moly.

Svatolina (Santolina) vytváří také stálezelené keříky, vysoké (podle druhu a kultivaru) 20-50 cm. Všechny kvetou žlutými knoflíkovitými květy. Listy jsou silně aromatické. Pěstuje se ve dvou hlavních druzích. S. chamaecyparissus má listy velmi jemné, stříbřitě bílé. Květy jsou sytě žluté. S. rosmarinifolia je zeleně olistěná a květy jsou světle žluté.

Juka (Yucca) je sice původem ze Severní Ameriky, ale ve Středomoří je velice rozšířená v několika druzích, které jsou nízké, trsovité, nebo vytvářejí i krátký kmen. Druhy tvořící kmen u nás volně venku nevydrží, proto je můžeme pěstovat jen jako přenosnou zeleň (tzn. s podzimním ochlazením je přestěhovat do domu). Je ale celá řada nízkých druhů, které je možno i u nás pěstovat venku trvale. Všechny jsou charakteristické šedozelenými úzkými mečovitými listy, dlouhými 30-60 cm, uspořádanými v růžici. Květy obalující dlouhý stvol jsou vesměs bílé, zvonkovité.

Nejodolnější a u nás poměrně rozšířená je Y. filamentosa, jejíž impozantní květenství bývá až 150 cm vysoké. Dalším odolným druhem je např. Y. glauca s velice nápadným květenstvím, ale s úzkými listy zakončenými trnem. V teplých oblastech naší republiky se dají volně pěstovat i mnohé jiné druhy, které si jsou ale vzájemně dost podobné.

Zásadní podmínkou pro zdravý vývoj rostlin a bohaté kvetení je jejich přezimování. Ve vyšších oblastech, kde bývá souvislá sněhová pokrývka, je ochrání sníh. V nižších oblastech, kde se sníh často střídá s deštěm nebo holomrazy, je vhodné kolem kořenů nastlat slabou vrstvu listí a vlastní rostliny zakrýt chvojím. Nejlepší je napíchat chvojí okolo rostliny a nahoře svázat. Pak máme jistotu, že ani nečekaný mokrý sníh rostlinu nerozláme.

______________________

nezapomeňte

* Rostliny přivezené z jihu nemusí naši zimu přestát

* Sazenice levandule, svatoliny a juky nakupujte v tuzemsku

* Vysazujme v teplých polohách chráněných proti mrazu a větru

* Prospívá jim lehká a záhřevná zem

* Levandule a svatoliny je vhodné po odkvětu zastřihnout

* Juky tvořící kmen musíme na zimu přestěhovat do tepla

* Velmi prospěšná bývá zimní přikrývka chvojím

Kouzlo Středomoří v českých zahradách