Kdy stavět dřevostavbu?

Se stavbou zděného domu je nejlepší začít na jaře, zatímco zima k tomu vhodná není. Budování dřevostavby však taková omezení mít nemusí.

Klasické stavební materiály předpokládají „mokrý“ proces zdění a následné tuhnutí a vyzrávání malt, omítek či betonu. K tomu je ideální rozmezí teplot, které nezahrnuje ani extrémní horko, ani mráz. Dřevostavby je možné postavit téměř kdykoli a zvláště při dodávce některých typů domů na klíč se předpokládá i možnost, že stavba bude pod střechou během jednoho či několika dnů, protože se montuje z předem připravených a na míru dělaných panelů. Vadit může vytrvalejší déšť, a právě proto nabízejí mnohé firmy práce na dřevostavbách i v průběhu zimy, kdy deště až tak nehrozí. Netýká se to ovšem betonové základové desky, kterou je třeba zbudovat ve standardních podmínkách a nechat ji dobře vyzrát.

stavba dřevostavby

Staví se zpravidla z trámů, latí, OSB desek nebo už připravených prefabrikovaných dílů. Proto jdou práce poměrně rychle. Foto: Shutterstock

Dřevostavba z předem připravených dílů může být pod střechou za několik dnů

V mrazu i v horku

Jak už víme, neublíží drtivé většině materiálů používaných ve dřevostavbách ani mráz, ani vedro. Nezávislost stavění na počasí je jednou z podstatných výhod dřevostaveb, protože se vše snáze plánuje, ušetříte, proces suché výstavby je méně náročný a nepřízeň počasí například v podobě vytrvalého deště nebo průtrže mračen je řešitelná zaplachtováním, zatímco u zděných domů bývá za určitých okolností nutné práce zcela zastavit.

To vše podmiňuje další z podstatných výhod těchto staveb, totiž rychlost jejich budování. Dřevostavby je možné montovat víceméně kdykoli především proto, že se většinou sestavují z již hotových dílů, dovážených na místo stavby mnohdy s už vsazenými rámy oken a dveří. Není tedy nutné přerušovat práce kvůli počasí, nemusí se čekat na vyzrávání či přemrznutí, vše lze plánovat s návazností jednotlivých kroků a stavební firma se obejde bez těžké techniky i náročného zázemí pro skladování materiálů i manipulaci s nimi.

Časový plán

Dřevostavba roste velmi rychle a je možné počítat s bydlením mnohem dříve, než je tomu v případě budování zděného domu nebo náročnější rekonstrukce domu staršího. Přesto musíte brát v potaz časové prodlevy, které urychlit nelze. To se týká zejména stavby základové desky. Ta zahrnuje výkopové práce, zaměření, vylití betonem, armování a izolaci. Na samotné vyzrávání betonu je nutné vyčlenit zhruba jeden měsíc. Celkově se u základové desky předpokládají minimálně dva měsíce, než na ní bude možné začít stavět.

Sestavení domu se odvíjí od použitých technologií a může trvat jen několik dnů, ale i v případě, že se staví z přířezů a dalších dřevěných komponentů upravovaných přímo na místě, je ve většině případů možné předpokládat, že budete bydlet maximálně do roka. Specifickou kategorii představují například sruby z kulatiny, u nichž se někdy musí počítat se sesedáním a prosycháním dřeva.

Co ovlivní počasí?

  • Betonování základové desky – nad 5 °C
  • Nanášení fasádní stěrky – nad 5 °C
  • Montáž dřevěných dílů – ne za vytrvalého deště

Text: Richard Guryča
Foto: Shutterstock

Kdy stavět dřevostavbu?