Jak správně zalévat
Studniční nebo kohoutkovou vodu necháme do druhého dne odstát v konvi. Foto: Shutterstock
Čas, intenzita, způsob i uchování vláhy mají podstatný vliv na růst rostlin, bohaté nasazení na květ, objem úrody, ale také napadení škůdci.
Vláha je spolu s živinami a světlem jednou ze základních životních potřeb rostlin. Může však i uškodit, pokud ji rostlinám dodáme v nesprávnou chvíli nebo nesprávným způsobem. Kromě obecně platných pravidel se musíme seznámit s konkrétními nároky těch z nich, které jsme se rozhodli pěstovat, a to jak v období růstu, tak vegetačního klidu.
Pomocí zadešťovačů bez námahy zavlažíme trávník (Foto: Hornbach)
Jaro
Jestliže nebyla v zimě dostatečná sněhová nadílka nebo vyšší dešťové srážky, budou květiny, dřeviny i trávník potřebovat důkladnou zálivku. Po jarním provzdušnění dodáme vláhu trávníku, aby půda na povrchu neztvrdla a nevytvořila nepropustnou vrstvu, přes niž by se voda z dešťových srážek nebo umělé závlahy nedostala ke kořínkům.
Pravidelně musí dostávat zálivku nově vysazený nebo dosetý trávník. S jeho úpravou i zavlažováním ale počkáme, až se teplota ustálí okolo 10 °C, jinak by dlouhotrvající vlhkost mohla přispět ke vzniku plísní.
Bez pravidelné zálivky se neobejde nová výsadba. V období kvetení, vývoje a dozrávání plodů ji potřebují také ovocné stromy. Nejmenší požadavky mají jabloně a vinná réva.
Nejbezpečnější je zálivka v ranních hodinách, dokud nemá slunce sílu (Foto: Gardena)
Léto
Ideální čas na zalévání je ráno, než vyjde slunce. Večer vlhká půda láká slimáky a vzhledem k tomu, že půda a rostliny nestačí oschnout, stávají se i vhodným prostředím pro vznik plísní. Voda také za horkého dne přispívá k zahřívání půdy, což může mít negativní vliv na kořenový systém. V suchých horkých dnech ale můžeme použít během dne zadešťovače, které při rozstřiku vytvářejí jemnou vodní mlhu a zvlhčují a ochlazují vzduch. Zalévat je vhodné i při deštivém počasí, kdy je nižší teplota a voda se z povrchu půdy neodpaří, ale pronikne hlouběji.
Podzim
V tomto období se už zahrada pomalu připravuje na zimní spánek, je proto třeba dbát na zálivku u trvalek, dřevin a dosud nesklizené zeleniny. Pravidelnou zálivku nutně potřebují čerstvě vysazené dřeviny. Napomáhá jim k tomu, aby si stihly vytvořit do zimy bohatý kořenový systém, tzv. se uchytily.
Zima
Občasnou mírnou zálivku potřebují venkovní rostliny včetně těch v nádobách, které zazimováváme. Máme-li je umístěné v nevytápěných prostorách, musíme sledovat předpověď počasí a zalévat pouze tehdy, kdy nebude mrznout přes den, ale ani v noci či následující den. Jinak kořeny roztrhá voda, kterou do sebe natáhly, z důvodu, že v nich zmrzne a tím zvětší svůj objem.
Účinná a bezpečná zálivka
- Zálivka má být v běžném počasí méně častá, ale vždy vydatná, aby se dostala ke kořenům rostlin a nevypařila se z půdního povrchu. Nesmí po ní ale zůstat louže, aby nedošlo k zahnívání kořenů či stonků.
- Zálivku vedeme ke kořenům, nikoliv na listy, protože vlhko je živnou půdou pro plísňová onemocnění. Kapky vody na listech působí jako lupa, přes kterou je sluneční paprsky spálí.
- Rostliny potřebují pH okolo 6,5, v době květu 6,2, proto je pro ně nejvhodnější měkká voda, dešťovka.
- Vodu z vodovodu nebo studniční vodu necháme v nádobách odstát na stinném místě alespoň 24 hodin, aby z ní vyprchal především chlór, částečně se zbavila tvrdosti a současně rostlinám nezpůsobila teplotní šok.
- V menším množství lze vodu změkčit převařením.
- Nemáme-li možnost starat se o pravidelnou zálivku vlastními silami, instalujeme automatický zavlažovací systém řízený pomocí čidel, který můžeme navíc ovládat přes aplikaci v mobilu nebo počítači.
Foto: Shutterstock a se svolením firem Gardena, Hornbach, Fiskars
Jak správně zalévat
