Osteoporóza je tichý zloděj kostí: Pomůže chůze i jóga

Kost s osteoporózou vypadá jako řídká houba s velkými dutinami, foto: Shutterstock

Osteoporózou u nás trpí téměř tři čtvrtě milionu lidí. Vývoj ukazuje, že v civilizovaných zemích postihne úbytek kostní hmoty dříve nebo později sedm až osm procent obyvatelstva. Co s tím?

Tichý zloděj kostí – tak se osteoporóze říká snad už od dob, kdy byla objevena. Našlapuje pomalu. Aniž bychom cokoli tušili, užírá naše kosti. Projeví se teprve tehdy, když jsou tak řídké, že se i při nepatrném úrazu lámou. V České republice touto nemocí trpí zhruba půl milionu žen a 200 tisíc mužů. Přibližně další milion lidí je postižen osteopenií – prořídnutím kostí, které se od osteoporózy liší pouze tím, že celkový úbytek kostní tkáně je menší. Statistickou pravděpodobnost prodělat do konce života některou z osteoporotických zlomenin (obratlů, dolní části předloktí či zlomeninu krčku stehenní kosti) má v padesáti letech každá třetí žena a každý šestý muž.

Lze zavřít dveře?

Bohužel před určitým úbytkem kostní hmoty dveře zabouchnout nemůžeme. Je to přirozený proces stárnutí. Devadesát procent objemu kostní hmoty získáme, než oslavíme dvacáté narozeniny, zhruba ve třiceti pak dosáhneme maxima. Poté jí už jen ubývá. Děje-li se tak pomalu, nejde o nic vážného. Problém nastává tehdy, když kostra řídne rychleji, než by měla. Setkat se s osteoporózou v osmdesáti letech je přirozené. Když je nám však padesát, zdědili jsme zřejmě špatné geny, a ještě jsme asi v životě udělali řadu chyb. Většina lidí si kost představuje jako tvrdou neživou hmotu, ale je to živá tkáň, ve které během našeho života dochází k neustálé obměně. Kost je tvořena organickou a anorganickou komponentou, kde je nejvíc zastoupenou minerální látkou vápník.

Jak si v mládí usteleme…

Příjem vápníku s přiměřenou pohybovou aktivitou ve věku do 25 let – to je pro prevenci osteoporózy nejpodstatnější. I později je zdravý životní styl včetně pohybu tou nejdůležitější složkou prevence osteoporózy, protože díky němu zpomalujeme přirozený úbytek kostní hmoty v důsledku stárnutí. To by si měly uvědomit hlavně ženy. Pohlavní hormony, estrogeny, jsou důležité i pro udržení dobrého stavu skeletu. Jakmile se s nástupem klimakteria sníží v těle jejich tvorba, odchází z kostry mnohem více vápníku a fosforu, než se do ní stačí ukládat. Organismus vápník potřebuje pro řadu úkolů, a má-li ho málo, odčerpává ho z kostí. Žena proto může ztratit za tři až pět let menopauzy i několik desítek procent své kostní hmoty. Pro muže platí v podstatě totéž, ale vyhasínání tvorby pohlavních hormonů je u nich pozvolnější a nastává zhruba o deset let později než u žen. Co s tím? Stačí pít mléko, konzumovat mléčné výrobky a nekouřit. Pro dostatek vápníku se doporučuje ho denně zkonzumovat 1 500 mg (v případě žen po přechodu). Stačí plátek tvrdého sýra, sklenička mléka a jeden jogurt denně.

Důležité je také omezit pití černé kávy (více než tři šálky denně už jsou riskantní) i alkoholu a vzdát se stravy s nadměrným množstvím bílkovin. Řídnutí kostí mohou urychlit i neuvážené diety a dlouhodobé užívání některých léků. Jsou to hlavně kortikoidy, které se užívají při léčbě některých těžkých nemocí, např. astmatu, revmatických a imunitních onemocnění a řady dalších. Vstřebávání vápníku střevní sliznicí snižují rovněž antacida užívaná v léčbě žaludeční vředové nemoci. Nežádoucí účinky však lze do určité míry tlumit současnou léčbou vápníkem a vitaminem D. Potíže může způsobit i porucha vstřebávání vápníku ve střevě, způsobená nedostatkem vitaminu D nebo střevním či jaterním onemocněním.

Záchrana na dosah ruky

V současnosti umí řada odborníků (gynekologové, ortopedi, revmatologové, internisté) osteoporózu diagnostikovat a léčit. Navíc existuje síť specializovaných pracovišť – osteocenter. Osteoporózu zcela vyléčit nelze, ale přípravky, které jsou schopny zpomalit ztrátu kostní hmoty a v určitém rozsahu ji opět nahradit, existují. Nejpřirozenější prevencí postmenopauzální osteoporózy je hormonální léčba. Při ní se podávají pacientkám ženské pohlavní hormony, jimiž se nahrazuje nedostatek vlastních hormonů, a obnovuje se tak jejich ochranný vliv na kostní tkáň. Pro ženy, které hormonální substituci užívat nemohou či nechtějí, nebo pro muže jsou pak k dispozici jiné účinné přípravky. Léčba osteoporózy je vždy záležitost dlouhodobá. Navíc vyžaduje bezvadnou spolupráci pacienta s lékařem, jinak se míjí účinkem. Denzitometricky zaznamenatelný nárůst kostní hmoty lze očekávat nejdříve za jeden až dva roky léčby, většinou ale za ještě delší dobu. Rozsáhlé studie však ukazují, že již po roce a půl se zřetelně snižuje riziko nových fraktur − a to je hlavní cíl.

Text: Ivana Dulková, foto: Shutterstock, zdroje informací: livingetc.com, healthline.com

Osteoporóza je tichý zloděj kostí: Pomůže chůze i jóga