Hliněné materiály a konstrukce ve dřevostavbách

Rubrika: Stavba

Hliněné omítky, zdící malty a vyzdívky se tradičně využívaly hlavně v lidových stavbách. Ty roubené a hrázděné nejsou výjimkou.

Pohledové filcované hliněné omítky se hodí i do interiéru moderní dřevostavby

 

Kromě dřevěných konstrukcí stěn, stropů a krovů jsou v roubenkách také části zděné, a to hlavně v prostoru síně nebo bývalé černé kuchyně. Tady se stavěly zdi z nehořlavých materiálů, jako jsou kámen, pálená a nepálená cihla, z nichž jsou také komíny. Jako spojovací materiál a omítky se používaly a stále používají hliněné nebo vápenné malty, vždy podle dostupnosti a zvyklostí v místě stavby. Nezastupitelné místo má využití hlíny při stavbě pecí a kachlových kamen.

Chalupa z tesaného smrku s výplněmi spár hliněnou maltou a vápenným nátěrem

 

Od základů až na půdu

Základy a podezdívky slouží ke kvalitnímu založení stavby a odclonění před pronikáním zemní vlhkosti do dřevěných konstrukcí. Jsou většinou z kamenného zdiva skládaného na hliněnou nebo vápennou maltu. Pro delší trvanlivost stavby jsou na podezdívku často položeny tesané nebo řezané trámy z dubového a modřínového dřeva, přestože ostatní dřevěné prvky roubení, stropů a krovu jsou ze dřeva smrkového.

Hliněné malty a vymazávky se používají také ke spárování roubených staveb a zajišťují jejich neprůvzdušnost. Spáry bývají opatřeny z obou stran dřevěnými kolíky, které uchycují hliněnou hmotu s přídavkem slaměné řezanky, zamezující přílišnému praskání vymazávky. Hliněnou mazaninou se také opatřovaly záklopy stropů v prostoru půdy, kde se ukládalo seno jako izolace.

Můžeme se setkat s roubenkami, které jsou pouze vyspárovány a z obou stran jsou vidět pohledově dřevěné trámy. Můžeme však vidět i stavby, kde jsou v interiéru a někdy i z venku nataženy hliněné omítky, které chrání dřevo a zlepšují také akumulaci v obytných částech domu. Tyto omítky se aplikovaly ve větších tloušťkách, většinou mezi 3-7 cm. Jejich přídržnost zajišťovaly dřevěné kolíky, diagonální laťování nebo pouze záseky sekerou do roubení.

Roubenou stěnu je nutné před kolíkováním a spárováním připravit

 

Akumulace tepla

V současnosti se na našem území stavějí kromě nových roubených staveb z dvoustranně tesaných nebo řezaných trámů i sruby z masivní kulatiny. To ale není tradiční řemeslné řešení a historicky se tento druh staveb u nás vyskytoval jen ve vrcholném středověku. Jen v chudších oblastech můžeme občas nalézt také roubenou stavbu ze nehraněných subtilnějších prvků, která je ale z obou stran omazána hliněnou maltou se slaměnou řezankou (tzv. kožich nebo kožuch).

Hliněné omítky a vyzdívky z hliněných cihel nejsou efektivní jako tepelná izolace, ale slouží k akumulaci tepla v interiéru stavby, lepší tepelné stabilitě a setrvačnosti. To platí pro zimní období. V létě nám hliněné materiály naopak poslouží proti přehřívání stavby a přirozeně tak klimatizují obytné místnosti.

V roubených stavbách, ať již to jsou nové domy nebo rekonstrukce původních staveb, jsou vhodné vápenné malty bez příměsí cementu. Ten je hydroskopický, přijímá vodu i ze vzduchu a vzniká tak nebezpečí zavlhání dřevěných prvků, jejich napadení plísněmi či houbou a následné poškození stavby. Dřevo jako přírodní stavební materiál prostě potřebuje „dýchat“ a moderní stavební hmoty to většinou neumožňují, jelikož nejsou paropropustné. Vápenotrasové alkalické omítky a směsi bez přídavku cementu některé firmy nabízejí.

Míchání materiálu pro ruční nanášení hliněných omítek

 

Aplikace hliněné omítky na roubenou stěnu s nosným roštem z rákosového pletiva

 

Dřevo a hlína se dobře snášejí

Dřevo a hlína se ve stavbě doplňují. Hlína zlepšuje její akumulačních vlastnosti, přirozeně chrání dřevěné konstrukce a reguluje vlhkost v objektu. Na rozdíl od tvrdých cementových omítek je hlína prodyšná, paropropustná. Při použití hliněných omítek mají stěny v interiéru vyšší povrchovou teplotu a vytvářejí komfortní tepelnou pohodu.

Kromě toho jsou hliněné materiály pružnější a lépe pracují se změnami, které v dřevostavbě probíhají v průběhu vysychání a zrání stavby. Hliněné omítky umožňují svou plasticitou, složením a tvarovatelností vytvářet různé druhy povrchů, které přispívají k autentickému, rustikálnímu výrazu stavby. Mají nemalý vliv na její estetickou hodnotu – při zachování tradičního řemeslného zpracování.

V moderních dřevěných stavbách, které jsou převážně z rámových konstrukcí, jsou využívány sendvičové skladby stěn. Zde je možné uplatnit hliněné vyzdívky, příčky z hliněných cihel a hliněné omítky ve vnitřních konstrukcích domu právě pro jejich výborné akumulační vlastnosti a tepelnou setrvačnost. Vyšší povrchová teplota stěn umožňuje ušetřit na vytápění a zajistí tepelný komfort. Díky přirozené regulaci vlhkosti, kterou v interiéru použité hliněné konstrukce vytvářejí, jsou vhodnou alternativou nákladných technologických rekuperací.

Ve stropních konstrukcích dřevostaveb lze také využít vrstvy hliněných cihel pro zajištění neprůzvučnosti mezi podlažími domu. Moderní artové hliněné omítky a marocké štuky, které mohou být probarvené, umožní originální řešení interiéru a přinášejí dotykový i estetický zážitek.

Stavba ze dřeva, kamene a pálených cihel, kde budou vnitřní stěny sjednoceny hliněnou omítkou

 

Jaké malty a omítky zvolit?

Kromě vápenotrasových malt, které jsou vhodné pro zdění kamenného zdiva nebo zdiva z pálených a nepálených cihel, můžeme v různých konstrukcích vybírat ze široké škály hliněných směsí. Je důležité rozhodnout se, zda použít hlínu z místních zdrojů, anebo využít nabídky hliněných materiálů, které jsou už namíchány a vyladěny výrobcem.
Vlastnosti jílovitých hlín jsou různé, a tak použití místních zdrojů předpokládá ochotu a schopnost stavitele experimentovat se složením hliněných směsí, nalézt vhodné poměry hlíny, písku a organických příměsí a připravit větší množství vzorků omítek. Po jejich posouzení je pak možné vybrat nejvhodnější recepturu, tloušťku omítek a způsob aplikace.
Tento proces je náročný na čas, vyžaduje zkušenosti, předpokládá stavbu svépomocí. Ideální je spolupracovat se zkušeným hlinařem, který bude nápomocen při tvorbě směsi, stavebníka zaškolí a při aplikaci hliněných omítek povede.

Pokud mají hliněné povrchy dobře plnit svou funkci, měli bychom je opatřit vhodnými prodyšnými vápennými, hliněnými nebo kaseinovými nátěry. V některých případech je možné využít také nátěrů z přírodních olejů a vosků, které jsou vhodné také na všechny dřevěné konstrukce.

 

Náš tip

Hliněné omítky a í další sortiment přírodních stavebních materiálů nabízí např. firma Hliněný domu. Můžete si vybrat i hliněné materiály vhodné pro použití v roubenkách nebo dřevostavbách. Jedná se o zdicí malty, vhodné pro zdivo z hliněných nebo pálených cihel, hliněné jádrové omítky a stěrky a štukové hliněné omítky pro finální povrchy stěn. Chalupáři jistě ocení hliněnou maltu s příměsí slaměné řezanky, která se svým složením podobá tradičním směsím. Směs Organika lze použít jako hliněnou mazaninu na podlahy a omazávky stropů, jako spárovací směs a pro možnost jí nanášet ve větších tloušťkách je vhodná také pro omítání povrchu roubených stěn.

Tato ekologická společnost nabízí také vápenotrasové alkalické omítky a směsi bez přídavku cementu pro vnější omítky a spáry a samozřejmě i prodyšné vápenné, hliněné nebo kaseinové nátěry a nátěry z přírodních olejů a vosků.

 

Text: Marek Vlček
Foto: Hliněný dům

Hliněné materiály a konstrukce ve dřevostavbách