U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.

Domácí koupaliště přináší radost i starost

Kategorie: Bazény a příslušenství | Autor:

Bazén je dominantním stavebním prvkem a měl by tvořit s domem a okrasnou zahradou harmonický celek. Stavitelé nových obydlí jsou ve výhodě. Mohou naplánovat umístění bazénu nejen na pozemku, ale také v přízemí současně se zimní zahradou. Bazén můžeme postavit i na střeše garáže nebo ve sklepě.

Bazény na zahradě

Nejvíce na očích jsou samozřejmě bazény zahradní. Z praktického hlediska je výhodné jejich umístění na jižní nebo jihozápadní straně pozemku, aby slunce vodu ohřívalo co nejdéle. Jestli se ale na vodní hladinu máme dívat z okna jídelny či obýváku, je sporné. Někteří architekti považují za důležitější výhled do zeleně – a bazény by raději umístili za nízký živý plot nebo terénní vlnu. Jiní naopak říkají, že především kolem vody se v létě odehrává společenský život a bazény při vhodné úpravě nijak esteticky neruší. Záleží tedy na vkusu a přání majitele. V každém případě je vhodné (podle norem dokonce nutné) mít bazén v určité vzdálenosti od pozemku sousedů a kolem nechat dostatek místa pro slunění a další činnosti. Rozměry bazénu jsou určeny jeho plánovaným využitím, počtem uživatelů, velikostí pozemku a pochopitelně solventností stavebníka. Pro běžné kondiční plavání jednotlivců dostačuje rozměr 4,5 x 2,5 metru, pro koupající se rodinku alespoň S x 4 m. Dospělému člověku postačí hloubka vody 1,2 metru. Tato hloubka je výhodná i z hlediska úspory tepla, neboť slunce vodu ještě dostatečně prohřeje.

Plavání pod střechou

Střecha nad bazénem nesporně přinese několik výhod. Především si můžete jít zaplavat i za větru a deště. Kromě toho nemusíte vodu příliš ohřívat. Střecha též výrazně zamezuje znečištění, bazén netřeba tak často “luxovat” a sníží se i spotřeba chemických čisticích prostředků. Přehlédnou se nedá ani vyšší bezpečnost, zejména pro domácí zvířecí miláčky a malé děti. “Opravdová” střecha umožní koupel téměř po celý rok, ale stojí nejméně 200 tisíc korun. Zpravidla je tvořena kovovou konstrukcí vyplněnou termoizolačním sklem. Bazén ale můžete zastřešit i jednodušší střechou z polykarbonátových průsvitných desek ve tvaru oblouků. Střechu teleskopicky vysunete podle potřeby a počasí. Zaplatíte za ni sice nejméně 100 tisíc, ale v každém případě si prodloužíte sezónu o několik měsíců. K ochraně hladiny v době, kdy se nikdo nekoupe, lze použít i solární plachtu nebo lamelovou roletu. Solární plachta dokáže bazén částečně “vyhřívat” tím, že zamezí úniku tepla a kromě toho zabrání znečištění vody padajícím listím. Lamelová plastová roleta dokonce udrží psa nebo malé dítě. K plachtě nebo roletě ještě patří naviják v ručním nebo elektrickém provedení. Umístí se na kratší stranu bazénu nebo zabuduje přímo do stěny.

Lázeň v suterénu

Bazén vestavěný do sklepa si nemůže dovolit každý. Nejen kvůli vysoké ceně, ale i proto, že stavba vyžaduje někdy velmi razantní úpravy konstrukce domu (například bourání příček), takže hrozí nebezpečí porušení statiky. Dalším problémem je izolace bazénu. Odborníci například zásadně nedoporučují použití izolačních fólií. Většinou se totiž po letech v místě svárů poškodí a voda začne pronikat do základů stavby. Majitel pak často marně pátrá, odkud se vlhkost v základech vlastně bere. Proto se u vnitřních bazénů doporučuje betonová konstrukce, povrch vyrovnaný a izolovaný stěrkou a obložený dlažbou. A to vše provedeno velmi pečlivě a nejlépe jednou firmou! Nezbytné je účinné větrání, neboť z hladiny uniká velké množství vodní páry a hrozí zápach z unikajících dezinfekčních přípravků. Ani malý bazén uvnitř domu se neobejde bez zařízení na vysoušení vzduchu.

Náročná investice

Bazény vybíráme nejen podle tajných přání, ale především podle možnosti jeho umístění, plánovaného využití – a obsahu naší peněženky. Stavba bazénu není jednorázovou investicí: mimo nákladů na pořízení nás totiž čekají ještě výdaje na bezpečné a hygienické provozování. Při stavbě bazénů v suterénu, ve sklepě, na garáži a podobně čekají stavebníka zásahy do konstrukcedomu. Kdo je neplánoval již v projektu, měl by počítat s problémy. Pro bazén na zahradě zase musíme upravovat terén. To všechno stojí nemalé peníze… Stavebně nejméně náročné (neboli nejlevnější) jsou nadzemní kruhové bazény, které lze většinou po sezóně rozebrat a odvézt. Oválné či jinak tvarované nadzemní bazény jsou o něco složitější a některé dokonce mohou bez problémů přečkat na zahradě zimu. Zpravidla jsou vyrobeny z nosné konstrukce potažené fólií. Montáž, údržba i čištění vody není problém a drobné poškození fólie je možné prostě zalepit. Složitější (neboli dražší) jsou bazény zapuštěné do země. Nejlevnější je bazén z tenké měkčené fólie, jeho životnost je ale nejvýše 10-15 let. Odolnější jsou bazény z těžké fólie s textilní vložkou: vydrží až dvakrát déle. Bazén zapuštěný do země “jako vana” může být vyroben z kovu, laminátu, polyuretanu nebo polypropylenu. Dá se jen tak uložit do výkopu, případně podsypat štěrkem, nicméně odborníci doporučují stěny výkopu zpevnit alespoň 10 cm silnou vrstvou betonu… Pro opravdu náročné zákazníky jsou určeny klasické železobetonové konstrukce uložené v zemi, nebo jako součást stavby domu. Povrch betonu se pak upravuje různými fóliemi, stěrkami, nátěry a obkládá keramickým obkladem.

Atrakce a doplňky

Mít bazén bez přídavných zařízení, doplňků a různých atrakcí téměř nemá smysl. Například se zřejmě neobejdete bez schůdků, sprchy a dětem budete muset dříve nebo později dopřát malou skluzavku. Ani vodní masáže nebo zařízení zvané “protiproud” již dnes nelze považovat za luxus. A k základnímu vybavení určitě přidejte ještě vysavač nečistot. Vodu v bazénu lze také ohřát. Děje se tak pomocí ohřívačů, kotlů a tepelných výměníků s využitím klasických zdrojů tepla nebo v kombinaci s alternativními zdroji (slunečními kolektory nebo tepelnými čerpadly). Ohřívá se bud veškerá voda průběžně, nebo jen ta, která nově přitéká a poté se smísí s ostatní vodou na potřebnou teplotu. Bazény v interiéru nebo pod střechou mají výhodu: náklady na ohřev jsou až o 50 % nižší. Vodu lze také “ohřát” krycí laminátovou matrací nebo plastickou fólií. Účinné jsou i průsvitné plastové kuličky, které při plavání příliš nepřekážejí a přitom zamezí úniku až 70 tepla! Teplota vody v soukromém bazénu je v zásadě dána libostí nebo otužilostí. Ve veřejných plaveckých bazénech je určena typem bazénu a hygienickou směrnicí a činí asi 27 °C. V zahradním bazénu můžeme plavat i pod noční oblohou, nicméně mihotavý odraz luny na hladině lze nahradit umělým osvětlením. Světlo má, kromě umocnění emocí, též funkci bezpečnostní: například plavec unavený po bujarém společenském večírku se přece jen lépe kontroluje. Světel, určených do bazénů, je v obchodech mnoho typů. Ale pozor: jsou určeny výhradně k umístění pod vodou. Na vzduchu se rychle zahřejí a spálí. Místo “obyčejných” lamp si můžete koupit světelné kabely až několik desítek metrů dlouhé a obkroužit jimi celý bazén! Když k tomu ještě umístíte pod hladinu vodotěsné reproduktory a pustíte do nich relaxační hudbu, budete jako v ráji…

Provoz a chemie

Při plavání si každý občas “lokne”. Proto se musí kvalita vody v bazénu téměř rovnat vodě pitné a v některých parametrech ji dokonce překonat. Vodu můžeme čistit mechanicky, tedy různými filtry, síťkami a podobně, ale hlavní roli hraje tzv. bazénová chemie. Co všechno musíme pro čistou vodu udělat? Sezónu zahájíme na jaře tím, že z prázdného bazénu odstraníme špínu a vodní kámen. Po naplnění vodou (ale nejpozději již po prvním dnu napouštění) spustíme filtrační zařízení, síťkou vylovíme plovoucí nečistoty, ošetříme vadu chlorovými přípravky a stabilizátorem chlóru. Nejpozději do sedmi dnů pak upravíme kyselost vody na optimální hodnotu pH 6,8-7,6. Během sezóny alespoň jednou týdně změříme kyselost vody (hodnotu pH) a vodu dezinfikujeme, nejlépe pomalu rozpustnými tabletami nebo granuláty. Také obsah volného chlóru bychom měli pravidelně sledovat, zvláště za horka a při velkém provozu. Musí se pohybovat v rozmezí 0,1-0,5 mg/l vody. Proti tvorbě řas a výskytu baktérií použijeme k tomu určené přípravky a protože vodu musíme filtrovat denně, je třeba filtr pravidelně čistit. Novým trendem je používání dezinfekce bez chlóru, tj. přípravky na bázi například aktivního kyslíku nebo enzymů. Ekologicky je to vhodnější, ovšem – jak jinak – poněkud dražší… Když chce rodina odjet na dovolenou, máme tři možnosti: Bazén vypustíme a po návratu začneme s údržbou zase hezky, od začátku. Nebo nejdříve upravíme kyselost na hodnotu pH 6,8-7,6, dáme trojnásobnou . dávku chlorových tablet, bazén zakryjeme fólií a požádáme souseda, aby denně zapínal filtr na dobu doporučenou výrobcem. Třetí možností je automatické řízení provozu pomocí elektroniky. Bude nás to sice něco stát, ale po návratu z Kanárských ostrovů se v bazénu můžeme koupat téměř okamžitě… Na konci sezóny musíme bazén dobře “zazimovat”. Po aplikaci příslušného chemického přípravku, který zamezí tvorbě řas a usazování vápníku, vodu vypustíme, odmontujeme filtrační zařízení, stěny vyčistíme a bazén zakryjeme fólií. A na jaře můžeme začít znovu.

Kolik co stojí

Tato kapitola by asi měla být hned na začátku, ale předpokládejme, že cena pro nás nehraje roli a vezměme následující příval čísel jako orientační a nepříliš důležitou informaci… Tak například odborná konzultace může stát až 1 tisíc korun plus náklady na dopravu. Nejlevnější nadzemní bazény koupíme za 8 tisíc Kč, ale stojí také 120 tisíc – záleží na tvaru, velikostí a typu konstrukce. Zapuštěný bazén o ploše 21 m2 (rozměr 3 x 7 m) z levnější fólie stojí celkem asi 60-70 tisíc Kč, při provedení z laminátu nebo polypropylenu asi 100 tisíc Kč, v samonosné verzi z vytvrzeného polyesteru asi 200 tisíc a betonový bazén obložený obkládačkami nebo mozaikou vás přijde až na 300 tisíc korun. U vnitřních bazénů ještě připočítejte velmi podobnou částku na konstrukční úpravy. Lehká teleskopická střecha stojí nejméně 100 tisíc Kč, větší stabilní střecha nejméně 200 tisíc Kč. Za opravu zemního bazénu fólií zaplatíte asi 1300 Kč/m2, za opravu vybetonováním speciální přizdívkou asi 1100 Kč/m2, za novou izolaci betonu s dlaždicovým obkladem dáte nejméně 2 tisíce Kč/m2. Běžné mozaikové obklady stojí 500-1000 Kč za metr čtvereční. A doplňky? Za sprchu dáme asi 10 tisíc Kč, za skluzavku zhruba stejně tolik a více. Schůdky dostanete již za 5 tisíc Kč, protiproud za 60 tisíc, skromné vytápění (podle typu) stojí “jen” 10 tisíc, systémové asi 30 tisíc a více. Solidní solární plachta stojí asi 300 Kč/m2, lamelová plachta 1000-1800 Kč/m2, k tomu ruční navíjení za 7 tisíc, elektrické za 30-50 tisíc korun. Kompletní osvětlení se dá koupit již za 12 tisíc Kč, světelný kabel dlouhý 30 m za 60-100 tisíc Kč. A konečně hudba pod vodou stojí asi 30 tisíc… Za chemické prostředky na čištění vody zaplatíte asi 1-4 tisíce Kč měsíčně (podle velikostí bazénu), vysavač nečistot koupíte již za 5 tisíc. Ohřev elektrickým kotlem stojí asi 160 Kč/m2 hladiny měsíčně.

Domácí koupaliště přináší radost i starost