U tohoto článku nebylo technicky možné zajistit fotografie a obrázky.
Co zaručí úspěch?
Kategorie: Pěstujeme trávník – speciál | Autor:
* Zakládejme trávník na slunných plochách, do stínu vyberme raději některé z půdopokryvných rostlin.
* Před setím či pokládkou trávníku zbavíme pozemek bývalé vegetace, kamenů i kořenů po vykácených stromech, půdu zryjeme do hloubky alespoň 15 cm a znovu vyčistíme.
* Tráva roste nejlépe na půdách s neutrální nebo slabě kyselou reakcí; je-li příliš kyselá, přidáme vápno.
* Ať už je půda spíše jílovitá, nebo se v ruce rozpadá v důsledku vysokého obsahu písku, prospěje jí dobře rozložený kompost či hnůj.
* Připravenou půdu necháme asi tři týdny ležet ladem. Výhonky plevelů ze semen, vynesených k povrchu, pak zničíme herbicidem. Zůstávají-li na povrchu připravené plochy dlouho kaluže, položme do rýhy vyplněné štěrkopískem drenážní potrubí; zasypeme je stejnou směsí a pak teprve zeminou.
* Několik dnů před setím či pokládkou drnu posypeme půdu granulemi nebo peletami kombinovaného hnojiva
(110 – 170 g na 1 m2).
* Optimální dobou pro zakládání trávníků je 15. duben až 15. květen, popř.
15. srpen až 15. září, kdy bývá dost srážek a přiměřeně slunce.
* Pro výsev semene je nevhodnější doba, kdy je půda v profilu vlhká, ale na povrchu oschlá, aby se po ní dalo chodit; pokud je v následujících dnech hlášen mírný déšť, nebudeme muset zalévat.
* Pro vytvoření dobrého drnu se počítá zhruba 15 až 30 g semene na m2.
* Pokud předpověď neslibuje déšť, kropíme pomocí jemného rozstřikovače nebo konví s jemnou hubicí, aby se semena nevyplavovala.
* Proti mechu můžeme vedle mechanického boje uplatnit také vápno (je-li půda kyselá), nebo také směs síranu amonného (3 díly) a skalice zelené (1 díl) v dávce
5 kg na 100 m2.
* Lehkým uhrabáním usadíme semeno do půdy ne příliš hluboko, abychom nebránili dobrému klíčení (do týdne vzejde např. jílek vytrvalý, do 15 dnů kostřava červená, do měsíce lipnice luční).
* Proti ptákům můžeme osev ochránit sítí nebo mulčovací textilií; drn lze pokládat kdykoli, ale nejlépe se bude ujímat uprostřed podzimu nebo začátkem zimy.
* Pruhy drnu klademe co nejtěsněji k sobě, protože vždy trochu seschnou a zúží se. Vyplatí se nasypat do spár trochu písčité zeminy, popř. dosít vhodné travní semeno.
* Jakmile jsou stébla travin 2,5 až 5 cm vysoká, uválíme plochu lehkým válcem; to napomůže upevnění semenáčků a tvorbě výhonků.
* Čím intenzivněji trávník sekáme, tím častěji je třeba hnojit; neuděláme chybu, když v dubnu, červnu a červenci rozhodíme po povrchu stejnoměrně vždy 1 – 2 kg dusíkatého hnojiva na 100 m2 a v září asi 2 kg plného hnojiva.
* Platí pravidlo: nezavlažovat často, ale vydatně; voda by měla proniknout ke kořínkům trav, které jsou v 10 – 20 cm.
* Jarním válením lehce vlhkých trávníků zlepšíme kapilaritu v mrazem rozpukané půdě; vertikálním řezem vertikulátorem nebo prořezávacími hráběmi odstraníme zplstnatělou vrstvičku drnu a podnítíme tvorbu nových výhonů trav (není třeba dělat každý rok).
* Ocelovými nebo průbojníkovými vidlemi nebo válcem s ocelovými hřeby můžeme porost zjara a koncem léta provzdušnit, což zlepší příjem hnojiv a zakořeňování.
* V boji s dvouděložnými pleveli v trávníku pomáhá jeho časté kosení a pravidelné hnojení posilující vývoj trav; nestačí-li agrotechnická opatření, snažíme se vypichovat přízemní růžice plevelů speciálními noži nebo vidličkami.
* Nejúčinnější je zásah chemický; volíme dotykové herbicidy (Gramoxone, Reglone nebo Roundap) nebo ty selektivní, které lze použít plošně díky jejich schopnosti působit pouze na vybrané plevele.
* Mezi choroby trávníku lze počítat rzi, plísně a sněti, podle jejichž výskytu volíme vhodný fungicid. Nejčastějšími škůdci jsou larvy, mravenci, krtci a ptáci (zejména po výsevu). Můžeme sem počítat i psy, kteří v trávnících hrabou a zanechávají výkaly (žíravě působí i moč, kterou fenky vylučují najednou na jednom místě).
Foto 1 – Z plochy pro výsev nového trávníku odstraníme drn a kameny, uhrabeme
a mírně utužíme
Foto 2 – Pokud nemáme vlastní vyzrálý kompost, můžeme zakoupit trávníkový substrát a pro zjednodušení výsevu do něj vmíchat osivo
