Cihlové klenuté stropy

Cihlové klenby mají v lidovém stavitelství dlouhou tradici. Nacházíme je ve sklepích, chodbách, komorách a černých kuchyních. V některých oblastech byly klenuté i stropy obytných světnic.

Valená klenba je tvořena válcovou plochou, která se opírá o dvě protilehlé zdi

Ve vesnickém stavitelství se jednotlivé typy kleneb chronologicky vyvíjely. V první polovině 19. století jsou časté klenby plackové, ve chlévech se zpravidla objevují řady příčně položených obdélných, tzv. pruských placek s pásy. Plackové klenby jsou později vystřídány plochými valenými, které jsou klenuté v užších pruzích do železných traverz (tzv. klenby stájové).

Pokud cihlovou klenbu neohrozí povětrnostní vlivy či nestabilita podpůrných konstrukcí, bývá při dodržení statických zásad prakticky nezničitelná. Současný zvýšený zájem o citlivé rekonstrukce architektonických památek a lidových staveb znamená i návrat k osvědčeným a esteticky působivým cihlovým klenutým stropům.

Technologie výstavby

Velmi důležitá pro stavbu klenutých stropů je podpůrná konstrukce. Musí být dostatečně pevná, aby při stavbě unesla váhu klenbové zdi, ale musí být zároveň sestavena tak, aby ji bylo možné snadno uvolnit, bez otřesů a najednou.

Česká klenba vznikne z klenby báňové, jestliže se části báně svisle odříznou podle půdorysu místnosti

Při stavbě jsou klenby podepřeny skružemi – ramenáty, které mají tvar vnitřního klenbového oblouku a jsou podpírány soustavou sloupků a vzpěr. Jde vlastně o bednění, na němž se provádí vlastní zdění. Ve sklepích a v lidových stavbách vůbec sloužila místo bednění upravená část zeminy, která se následně odkopala. Důvod byl jednoduchý: déšť, mráz, sníh a vítr při stavbě narušoval pojivo i cihly, což klenbu poškozovalo a mohlo by dojít až k jejímu zřícení. Stavba kleneb a jejich opravy se proto dnes realizují v zastřešených budovách, kde je neohrožují povětrnostní vlivy.

Rekonstrukce klenby

Pokud se u starších kleneb přistupuje k rekonstrukci, případně ke změně způsobu užívání budovy, řeší se tento problém vložením tzv. helikální (šroubovité) výztuže. V současnosti je to jedna z často využívaných metod. Jde o dodatečné vlepení nerezové výztuže do předem vyfrézované drážky ve zdivu za pomoci tixotropní kotevní vysokopevnostní malty. Jen pro zajímavost – pevnost této speciální malty v tlaku se pohybuje okolo 40 MPa. Každý klenutý strop se však samozřejmě musí posuzovat, co se týká statického zajištění, individuálně.

Klenba z cihlového zdiva se často stavěla právě nad vchody a dveřmi

Výpočty jsou náročné, proto by je měli provádět statici, kteří mají dostatečné zkušenosti s tlakovou a tahovou silou v cihlovém zdivu. Zkušenosti musí mít i zedničtí mistři, proto by stavba i rekonstrukce cihlových klenutých stropů měla být vždy svěřena odborníkům.

Tvary stropních kleneb

Cihlové klenuté stropy se rozdělují podle působení výsledného zatížení na dva typy. Jsou to klenby, které se opírají o zdivo po celém obvodu, (např. klenba valená, klášterní, necková a tabulová) a klenby, které se opírají pouze v rozích zdiva, (např. klenba křížová, báňová, česká nebo česká placka).

Cihlové klenuté stropy můžete dnes stavět v celém objektu, nebo jen v určitých místnostech. Klenba by vždy měla být založena na železobetonovém zpevňujícím věnci, který je umístěn po obvodu místnosti. Spolu se statikem je tedy možné poupravit projektovou dokumentaci a nad vybranou místností navrhnout klenutý strop.

Jaký formát cihel?

Nejčastěji používaným formátem lícových cihel pro stavbu nových klenutých stropů je český formát – 290/65/140 a belgický formát – 215/65/100. Na vyzdění se používá speciální šedá malta. Spáry lze následně přespárovat v jiné barvě. Na výběr existuje široká škála barevných odstínů spárovacích hmot. Klenby je možné jako estetické a zároveň nosné prvky v prostorách, kam se typem hodí, používat i dnes.

TEXT: JOSEF ŠEFL
FOTO: AUTOR, MARIE VOTAVOVÁ, MARTIN MAŠÍN

Cihlové klenuté stropy