Červená řepa

Podzimní kořenovou zeleninu s výraznou nasládlou zemitou chutí jedni milují a druzí se její konzumaci spíše vyhýbají. Měla by ale dostat na zahradě šanci, protože je zdraví velmi prospěšná.

Pro kuchyňské účely slouží téměř výhradně bulva, což je ztloustlý kořen přecházející v dolní část stonku. Nejznámější je v nakládané podobě a je také základní surovinou do boršče, kterému dodává charakteristickou chuť a barvu. Používá se do salátů (včetně mladých lístků) či jako příloha, při výrobě vegetariánských jídel. Lze ji vařit, péct i grilovat. Vylisovaná šťáva z čerstvé červené řepy bývá součástí zdravých nápojů.

červená řepa v záhonu

Pro dobrý růst potřebuje červená řepa lehčí propustnou půdu. Foto: Shutterstock

Zdravotní přínosy červené řepy

Červená řepa je považována za zeleninu prodlužující život, důvody jsou nasnadě. Šťáva má vysoký obsah betacyaninu, který snižuje vysoký krevní tlak, pomáhá imunitě, chrání cévy před kornatěním, aktivuje kyslík při buněčném dýchání, povzbuzuje fungování žaludku a střev, stimuluje činnost jater a žlučníku. Minerální látky v červené řepě jako železo, hořčík, draslík, měď podporují krevní oběh a tvorbu krve a přispívají v prevenci i léčbě srdečních a cévních chorob či nádorových onemocnění a proti osteoporóze. Zařazuje se do jídelníčku při redukční dietě, současně zlepšuje výdrž a výkon během cvičení, je energeticky hodnotná pro těhotné.

šťáva z červené řepy

Šťáva je nejen osvěžující, obsahuje i velké množství zdraví prospěšných látek. Foto: Shutterstock

Vyhnout by se červené řepě měli diabetici kvůli vyššímu obsahu sacharidů. Nepatří do jídelníčku osob trpících dnou nebo nízkým tlakem. Nadměrná konzumace zvyšuje riziko tvorby ledvinových kamenů a potíží s játry, ani v menších dávkách není tato zelenina vhodná pro lidi s genetickou predispozicí k těmto onemocněním. Přivodit může i alergickou reakci.

Pěstování a sklizeň červené řepy

Pro úspěšné pěstování potřebuje červená řepa lehkou dobře propustnou a mírně kyselou půdu. Při hodnotě pH nižší než 6,5 se na podzim doporučuje vápnění záhonu. Semena vyséváme od poloviny dubna do konce května. Sazenice jsou poměrně odolné, ale při déletrvajících nízkých teplotách mají tendenci vybíhat do květu. Zálivka je třeba přiměřená a rovnoměrná.

Bulvy řepy sklízíme raději menší, u starších dochází k dřevnatění. Před skladováním jim odřízneme listy asi 2 cm nad bulvou, čímž se zabrání odpařování vody listy a tím sesychání bulev.

nakládaná červená řepa

Nakládání je asi nejznámější úpravou červené řepy. Foto: Shutterstock

Pozor na šťávu z červené řepy

  • Při přípravě a konzumaci řepy musíme počítat s barvivostí její šťávy, dáváme si tudíž pozor, abychom si nezpůsobili skvrny na oblečení, ubrusech apod. Nepoužíváme z toho důvodu ani plastové či dřevěné nádobí.
  • Posloužit nám naopak může přírodní barvivo, a to i z nálevu sterilované řepy, při barvení látek či velikonočních vajíček.

Text: Zuzana Ottová
Foto: Shutterstock

Červená řepa