Blýskavka: Efektní dřevina nejen do živého plotu

Méně známá dřevina rozehraje v zahradě díky proměnlivému zbarvení listů nevšední podívanou ať už jako solitér, anebo hustý živý plot.

Do rodu blýskavka, řídčeji blýskalka (Photinia) se řadí na šest desítek neopadavých i opadavých keřů a nižších stromů původem ponejvíce z východní Asie. Jméno je odvozeno od vysoce lesklého až blýskavého vzhledu listů. Drobné krémové kvítky uspořádané v hroznovitých květenstvích, krátkých latách, případně malých svazečcích se podle odrůdy objevují během jara či léta. Plodem jsou červené malvice připomínající jeřabiny či dřínky.

Kříženec z přírody

Nejčastěji je pěstována neopadavá blýskavka Fraserova (Photinia x fraseri), u níž není bez zajímavosti, že se jedná o samovolného křížence blýskavky japonské (Photinia glabra) a čínské (Photinia serratifolia). Vůbec prvním z ní vyšlechtěným kultivarem byl ‘Red Robin’, na němž upoutají listy dlouhé 10 až 14 cm a široké 4 až 8 cm, které raší třikrát ročně a mají zářivě červenou barvu postupně přecházející do tmavě zelené. Dosáhnout může až 4metrové výšky.

Jednou z novějších odrůd je ‘Magical Volcano’ dorůstající do výšky přibližně 2,5 metru a šířky 2 metry. Jedná se o pomaleji rostoucí keř s výrazně pilovitými okraji listů a déle trvajícím zbarvením nových přírůstků. Vyrašené listy jsou v sytě červeném odstínu, který se proměňuje do granátově červené až červenohnědé barvy a nakonec do tmavě olivově zelené.

U kultivaru ‘Pink Marble’, v překladu růžový mramor, jsou nové výhony sytě vínové, starší vejčité listy jsou bíle panašované a s koncem sezóny zrůžoví. Listy raší v nepravidelných intervalech až do podzimu, olistění je tudíž trojího zbarvení, což dřevině ještě přidává na atraktivitě.

Ohnivá blýskavka. Foto: Shutterstock

Zubatice

Mezi původní stálezelené druhy patří blýskavka čínská (Photinia serratifolia, syn. P. serrulata). Velmi oblíbená je odrůda ‘Crunchy’ se silně zvlněnými zoubkatými listy, které mají při jarním rašení nápadnou čokoládově vínovou barvu, jež v létě přejde v sytě zelenou. Nové listy rašící v průběhu léta jsou zbarvené již tlumenějším odstínem bronzové, do níž se celá rostlina obleče před zimou a na jaře vymění šat za zelený.

Rozložitá

Spíše raritní blýskavka Davidova (Photinia davidiana) je původní druh z Číny a Vietnamu. Je velmi odolný a rychle rostoucí, vytváří vzdušné keře, jejichž šířka může být dvojnásobkem výšky. Lesklé kopinaté listy mají v počátku karmínovou barvu a postupně zelenají. S příchodem podzimu starší listy uvnitř keře nabývají zářivě karmínově červený až oranžový odstín, okrajové listy se barví do tmavě vínové.

Díky rozdílné barevnosti starých a nových listů působí keř velmi efektně. Foto: Shutterstock

S kožichem

Vzácně se i přes snadné množení a vysokou mrazuvzdornost objevuje v nabídce zahradnictví opadavá blýskavka chlupatá (Photinia villosa). Roste spíše pomalu do keře nebo nízkého stromku o přibližně stejné výšce i šířce, a to kolem 3 metrů. Listy jsou široce oválné, poměrně tuhé, lehce plstnaté a ochlupené. Jejich množství vytváří téměř neprůhlednou clonu. Při rašení jsou měděné barvy, poté sytě zelené. Nejlepší podívaná se uskuteční v říjnu, kdy listy začnou nabírat zářivé odstíny medově zlaté, žluté, červené a purpurové barvy.

Nároky na stanoviště

Dřevinám vyberte slunné či polostinné stanoviště s dobrou cirkulací vzduchu, jež předchází poškození listů houbovými chorobami. Vzhledem k tomu, že blýskavky patří do čeledi růžovitých, která je náchylná na bakteriální spálu, nevysazujte je poblíž ovocných stromů. Půda má být vlhká, ale dobře propustná, bohatá na živiny, s kyselou reakcí, která podporuje zářivější vybarvení listů. Máte-li půdu s jinými hodnotami pH, volte kultivary jako například ‘Devil’s Dream’, které prosperují ve všech druzích půd.

Pro blýskavku Fraserovu jsou typické zářivě červené listy. Foto: Shutterstock

Správná zálivka

Mladé rostliny potřebují pravidelnou zálivku. Po zakořenění, což bývá zhruba po dvou letech, už dobře snášejí sucho. Mulčování pomáhá udržet v horkém létě vlhkost v půdě, blýskavka tak může doplňovat vláhu, kterou ztrácí vysokým výparem z listů. Pozor ale na přemokření, jež vede ke shozu listů. Při zalévání se vyvarujte toho, aby se voda dostala na listy, neboť hrozí nákaza houbovými chorobami. V případě suché zimy proveďte zálivku alespoň jednou měsíčně, když není půda zmrzlá a nehrozí minusové teploty. Předejdete tím poškození listů silnějšími mrazy.

Dospělé blýskavky jsou v našich podmínkách mrazuvzdorné. Mladé dřeviny raději zakryjte chvojím. Jestliže mráz popálil konce větví, postačí na jaře jejich ostřihání, plně se zregenerují. Řez v jarních měsících napomáhá k větvení a zahuštění.

Drobné krémové květy jsou vítanou potravou pro včely. Foto: Shutterstock

Text: Zuzana Ottová, foto: Shutterstock