Zedničtí mistři dalších regionů Čech


I v dalších regionech České republiky kdysi působili šikovní zedničtí mistři. Některé z nich známe díky novějším výzkumům, jiní na své znovuobjevení zatím čekají. A mnozí již zůstanou navždy skryti v anonymitě.

Tzv. Walzelův statek ve Vernéřovicích je příkladem výstavné klasicistní architektury Broumovska. Starší dům (vpravo) z roku 1856 je dílem neznámého stavitele, výměnek postavil „Mauermeister“ Georg Riegel po roce 1870

Tradiční venkovské stavitelství, které jsme si zvykli nazývat „lidová architektura“, v minulosti pokrývalo celé území dnešní České republiky s výjimkou velkých měst. Bohatost a různorodost forem vyplývala nejen z geografických podmínek, místně dostupného stavebního materiálu a národnostní a sociální skladby venkova, ale právě také z působnosti místních stavitelů a zednických mistrů.

Zachované staré plány nám přitom ukazují, že ne vždy byl stavitel, podepsaný pod plánem, skutečným autorem domu – jeho podobu více ovlivnil zedník. Ten musel respektovat přání majitele, ale při modelování štukové výzdoby často popustil uzdu fantazii… Skutečně realizované stavby jsou skoro vždy bohatší a malebnější než na oficiálních dobových plánech.

Dům čp. 12 v Loubí na Českolipsku patří k vrcholným příkladům zděné klasicistní architektury vesnice, která zde vznikala po požáru v roce 1843. Jeho štít se pyšní reliéfem Nejsvětější Trojice

Shrnout bohatství forem všech známých i neznámých lidových stavitelů na tomto místě nejde. Podívejme se proto spíše namátkou na několik zajímavých regionů, mezi známé i neznámé místní stavitele.

Perly severních Čech

Po všech stranách pozoruhodnou oblastí jsou severní Čechy, konkrétně oblast Českolipska, přilehlé svahy Českého Středohoří a okolí města Dubá. Zdejší kraj si spojujeme především s výstavnými patrovými roubenými domy. Většina vesnic zůstávala dlouho postavená ze dřeva, což se jim mnohdy stalo osudným. Zhoubné požáry (často celých vesnic, nebo jejich větších částí) tak otevřely prostor pro stavbu nových výstavných klasicistních a pozdně klasicistních domů.

Detail polychromovaného reliéfu Nejsvětější Trojice na štítu domu čp. 10 v Dřevčicích u Dubé na Kokořínsku

Díky výzkumům Martina Ebela a Jiřího Škabrady dnes již známe desítky zednických mistrů i školených stavitelů z Novoborska, Litoměřicka a Českolipska. Patřil k nim např. Josef Köcher, projektující vytříbeně klasicistní domy na Litoměřicku, Georg Sperlich, Franz Fröhlich, autor několika mimořádně výstavných domů v Loubí na Českolipsku, a další. Zvláště domy v okolí Dubé (Loubí, Dřevčice, Drchlava, Pavlovice) se pyšní nejen vytříbenou klasicistní ornamentikou, ale i štukovými reliéfy s náboženskými motivy (Nejsvětější Trojice, Korunování P. Marie a apod.).

Klasicizmus na Vysočině

Navenek drobná klasicistní chalupa čp. 27 v Pavlovicích na Českolipsku má průčelí členěné ionskými pilastry…

Pokud jde o bohatost forem štukové výzdoby, určitě bychom neměli vynechat Vysočinu. I tu si spojujeme spíše s dřevěnou architekturou, avšak okolo poloviny 19. století zde vznikají rozsáhlé soubory klasicistní a pozdně klasicistní zděné architektury. Zdejší zděná lidová architektura dlouho zůstávala ve stínu slavnější jihočeské. Bohužel i díky tomu nám téměř zmizely některé doklady skvostné plastické výzdoby štítů, jakými se mnohé vesnice honosily. Z nejznámějších musíme zmínit donedávna jedinečné Vojslavice u Humpolce, kde měl dříve skoro každý dům na štítu svůj reliéf. Jejich autorem měl být údajně místní truhlář Primus, náboženské náměty (opět Nejsvětější Trojice nebo Korunování P. Marie) čerpal z dobových grafik. Dnes jich zde bohužel nalezneme už jen poskrovnu, větbové byla zničena během druhé poloviny 20. století.

Štít malebné chalupy v Petrkově na Havlíčkobrodsku, další významné oblasti zdobených průčelí

V okolí Poličky, zejména v Širokém Dole (a snad i v Telecí a jinde), zanechali svá díla zedníci rodu Lorenců (otec Josef se syny Josefem, Františkem a Janem). Teprve nejnovější výzkumy, na kterých se podílejí mladí badatelé (z nich pak zejména Ivan Minář), nám odhalují zapomenutá díla zednické rodiny Benců i dalších zednických rodů v horním Posázaví, na Havlíčkobrodsku, v okolí Polné, na Jihlavsku, Žďársku či Pelhřimovsku. Dosnímky v muzejních archívech nám pak ukazují, že plastická výzdoba domů na Vysočině si v minulosti nic nezadala s tou jihočeskou.

Zděné Broumovsko

Štít známého domu čp. 25 v Ronově nad Doubravou zdobí sakrální reliéfy

Mimořádně zajímavým regionem zděné lidové architektury je Broumovsko, které jsme již na stránkách Chataře chalupáře navštívili. Výzkum zdejší výstavné klasicistní a pozdně klasicistní architektury jistě v budoucnu přinese ještě mnohá jména zdejších stavitelů a zednických mistrů. Muselo jich být větší množství, i když stylově pracovali velmi podobně. Zatím známe například Georga Riegela, působícího v sedmdesátých letech 19. století ve Vernéřovicích.

Malebné průčelí usedlosti čp. 22 v Trhonicích na Vysočině z roku 1850

Tak bychom mohli pokračovat dále. Skoro v každém kraji nalezneme pozoruhodné doklady zděné architektury, která svou výšina stavností nebo zdobením překonávají běžnou zástavbu. Dosud téměř nic nevíme o stavitelích zajímavé historizující i secesní architektury západních a jihozápadních Čech (Hradišťany, Borovice a Ostromeč na jižním Plzeňsku a Domažlicku), o secesních domech ve Stanovicích nebo Chýstovicích na Pelhřimovsku a dalších skvostech našeho venkova. Důležité je ponaučení, že za každou stavbou, za každou štukovou ozdobou, se skrývá dílo rukou našich předků – někde známých, jinde zahalených tajemstvím.

TEXT A FOTO: ING. ARCH. JAN PEŠTA

Zedničtí mistři dalších regionů Čech


Komentáře

Napsat komentář