Zdravotní pojištění v kostce


Ve většině případů se o placení zdravotního pojištění nemusíme zajímat – platí je za nás zaměstnavatel nebo stát. Jsou však i případy, kdy pojištění musíme platit sami.

Zaměstnavatel hradí za svého zaměstnance zdravotní pojištění automaticky. Důchodcům, studentům i rodičům starajícím se o dítě k vyřízení věci stačí, když zdravotní pojišťovně doloží rozhodnutí o přiznání důchodu, potvrzení o studiu, doklad o pobírání rodičovského příspěvku apod.

Jako tzv. samoplátci fungují ve zdravotním pojištění osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ) a osoby bez zdanitelných příjmů. Obě tyto skupiny musí pojišťovně každý měsíc uhradit příslušnou částku. Dříve než se podíváme, kolik a jak musí platit, ukažme si, jak zdravotní pojištění jako celek funguje.

Základem systému je solidarita

Systém zdravotního pojištění, kterým protékají každý rok miliardy korun, vychází ze vzájemné solidarity. V praxi to znamená, že ti, kdo vydělávají (včetně státu) platí pojistné zdravotním pojišťovnám, u nichž jsou občané pojištěni. Ti, kdo už nepracují, nebo jim ve vydělávání brání například zdravotní důvody, už do systému finančně nepřispívají. Dá se tedy říct, že ti, kdo pracují, platí zdravotní péči těm, kdo pracovat nemohou. Jedná se o poměrně velké částky: například největší zdravotní pojišťovnou v Česku VZP ČR „proteče“ za rok skoro 150 miliard korun.

Lidé v produktivním věku využívají často zdravotní péči jen minimálně ve srovnání s těmi, kdo (už) nepracují. Základem dobrého fungování celého systému je zajistit v něm dostatek peněz k tomu, aby mohla být potřebným poskytnuta kvalitní a dostupná zdravotní péče.

Kdo platí pojištění

Kdo tedy zdravotním pojišťovnám platí, aby tato péče mohla být lidem poskytnuta? Jsou to: zaměstnavatelé, stát, osoby samostatně výdělečně činné a osoby bez zdanitelných příjmů.

Významnou měrou přispívají do systému zaměstnavatelé. Na nich do velké míry záleží, jestli bude systém fungovat bez problémů nebo ne. Celkové platby firem do systému se mohou zvyšovat nebo snižovat -v závislosti na hospodářské situaci. Například současné ekonomická krize má na výši plateb firem negativní dopad – snižuje se počet zaměstnanců (vzrůstá nezaměstnanost) a firmy celkově zaplatí na pojistném méně.

Za nezaměstnané, kteří jsou evidováni na úřadu práce, a ostatní skupiny, o kterých jsme se zmínili, platí zdravotní pojistné stát. V roce 2009 činí podle zákona měsíční platba za „státního“ pojištěnce 677 korun. Prostřednictvím státního rozpočtu získávají zdravotní pojišťovny prostředky za více než polovinu populace.

Podíl ostatních dvou skupin samoplátců, tedy osob samostatně výdělečně činných a osob bez zdanitelných příjmů, nehraje podstatnou roli. OSVČ platí v roce 2009 měsíční zálohy v rozpětí od 0 Kč do 12 720 Kč (včetně případného ročního dorovnání), měsíční platba pojistného osob bez zdanitelných příjmů je rovna částce 1080 Kč.

Zdravotní pojištění pro samoplátce

Jaké povinnosti vůči zdravotní pojišťovně tedy mají ti, kdo se rozhodnou podnikat? Předně musí do 8 dnů oznámit příslušné zdravotní pojišťovně, že podnikání zahájili. Za zahájení samostatné výdělečné činnosti se v tomto případě považuje okamžik, kdy začnete provozovat činnost s cílem „mít příjem“ (uzavření kupní smlouvy, vystavení objednávky, fakturace apod.). Povinnost oznámit zdravotní pojišťovně zahájení a ukončení samostatné výdělečné činnosti se na OSVČ vztahuje i tehdy, je-li současně zaměstnána a pojistné za ni platí zaměstnavatel. Po přihlášení je nutné pravidelně odvádět na účet zdravotní pojišťovny zálohy na pojistné, pokud není OSVČ od placení těchto záloh zákonem osvobozena.

Kdy a kolik platit

V roce zahájení podnikání jako hlavního zdroje příjmů musíte platit od roku 2009 minimální měsíční zálohy na pojistné 1590 Kč. Měsíční zálohy na pojistné nemusíte v roce zahájení samostatné výdělečné činnosti platit, pokud je plátcem pojistného i stát, nebo za situace, kdy jste současně zaměstnancem a zaměstnání je vaším hlavním zdrojem příjmů. V takovém případě zaplatíte pojistné do 8 dnů po podání daňového přiznání za příslušný rok.

OSVČ, která daňové přiznání nepodává, doplatí pojistné do 8. dubna následujícího roku. V případě souběhu zaměstnání a samostatné výdělečné činnosti není podnikatelská činnost automaticky posuzována jako vedlejší zdroj příjmů – tuto důležitou skutečnost pojištěnec uvádí jednak při jednání se zdravotní pojišťovnou, jednak ji zaznamenává na podávaném Přehledu. Záloha na pojistné je splatná od prvního dne kalendářního měsíce, na který se platí, do osmého dne následujícího kalendářního měsíce. Připadne-li poslední den této lhůty na sobotu, neděli nebo svátek, je posledním dnem lhůty nejbližší následující pracovní den.

Dále musíte předložit do jednoho měsíce ode dne, kdy mělo být podáno daňové přiznání, každé zdravotní pojišťovně, u které jste byli ve zdaňovacím období pojištěni, vyplněný formulář „Přehled o příjmech a výdajích ze samostatné výdělečné činnosti aúhrnu zaplacených záloh na pojistné“. Případný doplatek pojistného je splatný do osmi dnů po podání daňového přiznání. Pokud zpracovává daňové přiznání daňový poradce, lze Přehled za uplynulý rok předložit až do 31. 7. následujícího roku.

Opravy a změny

Pokud děláte v daňovém přiznání opravy, musíte je do 8 dnů nahlásit zdravotním pojišťovnám, u kterých jste byli ve zdaňovacím období pojištěni. Slouží k tomu opravný Přehled, do 30 dnů pak musíte doplatit (případné) dlužné pojistné.

Změníte-li zdravotní pojišťovnu, musíte předložit nově zvolené zdravotní pojišťovně doklad o výši záloh na pojistné vypočtených z vyměřovacího základu. Oznamovací povinnost je možné (nejen ve zdravotním pojištění) splnit i prostřednictvím Centrálního registračního místa, zřízeného při obecním živnostenském úřadu, a to vyplněním tiskopisu nazvaného Jednotný registrační formulář.

Levná zdravotní péče bez práce

Pokud momentálně, ať už z jakéhokoli důvodu, nevyděláváte, můžete se veřejného zdravotního systému účastnit jako pojištěnec v kategorii osob bez zdanitelných příjmů.

Takto můžete například překlenout určité období, kdy nemůžete sehnat práci a současně nechcete začít podnikat (pokud přijdete o práci, máte ale vždy možnost se zaregistrovat na úřadu práce, a povinnost platit zdravotní pojištění vám odpadá, protože za uchazeče platí stát).

Do této kategorie se zařadíte vždy nejméně na dobu jednoho celého kalendářního měsíce. Platí to i naopak, takže když jste v příslušném kalendářním měsíci aspoň den zaměstnaný, nebo podnikáte, pak nemůže v tomto měsíci být osobou bez zdanitelných příjmů.

Pozor na pokuty

Pro přihlášení do této kategorie platí osmidenní lhůta. V případě, že se nenahlásíte, může vám zdravotní pojišťovna dát pokutu až 10 tisíc korun. Jak už jsme uvedli, za měsíc se platí 1080 korun (je to sazba 13,5 % z minimální mzdy 8000 korun). Zaplatit za daný kalendářní měsíc musíte od prvního dne tohoto měsíce do osmého dne následujícího měsíce. Připadne-li poslední den splatnosti na sobotu, neděli nebo svátek, je možné pojistné zaplatit ještě v nejbližší následující pracovní den.

Problém nastane, když se u zdravotní pojišťovny nepřihlásíte a pojistné neplatíte. Za každý den prodlení vám pak běží penále 0,05 % z dlužné částky.

Tato kategorie je poměrně výhodná tím, že i za „relativně“ malou částku máte nárok na stejný rozsah zdravotní péče jako třeba podnikatelé nebo zaměstnanci, platící měsíčně třeba částky i několikanásobně vyšší.

Přehled zdravotních pojišťoven

TEXT: JIŘÍ ZATLOUKAL
FOTO: ARCHIV


Komentáře

Napsat komentář

NEZAPOMEŇTE

Přehled o příjmech a výdajích musí každá OSVČ odevzdat do konce dubna následujícího roku (např. za rok 2009 do konce dubna 2010). Za neodevzdání Přehledu hrozí pokuta až do výše 50 tisíc korun. Z uvedených údajů se poté vypočte záloha na příští rok.