Viděli jsme cestou VII.

Chaloupka působí pěkně, ale až příliš romanticky. Barevnost oken, laděná zřejmě v podobném tónu jako plot, mohla být jemnější.

První chaloupku jsme objevili na Písecku, druhou na severu nedaleko České Lípy. Dělí je od sebe více než dvě stě kilometrů a odlišná je i architektura těchto staveb.

Romantická chaloupka

Na první pohled je příjemná, usměvavá, při bližším zkoumání však je té romantiky trochu moc. Začneme od střechy. Dva komíny, završené plechovými „napoleony“, jsou příliš robustní. Je otázka, zda by nešlo odkouření stáhnout jen do jednoho komína. Kromě toho by chalupě víc slušelo komínové zakončení vyzděné.

Barva betonových tašek je trochu jedovatá, ovšem fasáda je vybarvená pěkně, jemně. Fakt, že dvojbarevnost není výrazná, je prospěšná i proto, že zdobení moc nevystupuje ven. Secesní rostlinné ornamenty jsou bez profilace, jakoby vykrojené formičkou, a poněkud naddimenzované. Jsou zřejmě novějšího data než dům. A šambrány kolem oken, která bývala jistě menší, se do stěny sotva vejdou. Také na podélné straně fasády je moc věcí: zvonek, vývod odkouření, který by mohl být na zahradní straně, lucerničky (ještě méně přípustné jsou v bílé nebo zlaté), závěs s květinami, kterých je v zahradě dost… Málokdy se u zděné chalupy stává, že by štítová stěna předstupovala před horní část štítu. Objevovalo se to jedině tam, kde uhnila dřevěná lomenice, nebo se konstrukce přízemní části předezdila kvůli zateplení. Toto je zřejmě jedna z uvedených variant.

Nehraje si na repliku

Tento dům ze severních Čech nemá charakter stavby tohoto kraje. Majitel zřejmě často listuje v časopisech německé nebo rakouské provenience. Chalupa měla původně asi celoplošnou omítku a její otlučení na dost velkých plochách z gruntu změnilo její výraz. Místo střechy z tabulového falcovaného plechu by se tady hodila spíš krytina skládaná něco, co má strukturu. Třeba břidlice. Zakončení komínů ohnutým plechem není nejšťastnější – zvlášť, je-li komínové těleso s římsou; příznivější by rovněž bylo použití hlavice zděné.

Svítilničky na štítě nemají asi velkou účinnost, protože je pod nimi vysazené podlomení. Je to spíše prvek zdobný a možná nadbytečný. Okenice sice působí dosti výrazně, ale jak svou ochrannou funkcí, tak jako architektonický prvek nejsou na škodu.

Když ovšem budeme dům brát jako rekonstruovanou stavbu do venkovského prostoru, rozhodně neruší – novějším výrazem si dům nehraje na repliku původní chalupy. Ale je tam všeho trochu moc: kámen, omítka, u oken nahoře dřevěný překlad a dole ještě kamenná římsa. Možná by prospělo, kdyby materiály nebyly tak kontrastní. A to platí i o plotu. Je to hodně romantizované stavení.

Text: Ing. arch. Jan Hubáček a Ing. arch. Tomáš Koreček, Foto: František Vaňásek

Viděli jsme cestou VII.