Viděli jsme cestou XXXVI.


Tentokrát nás cesta vedla Kokořínskem, plným krásných roubených chalup. Vybrali jsme dvě poněkud atypické.

Zvláštní rekonstrukce

Podle rovných rohů a stěn by člověk řekl, že je to nová stavba, ale podle oken bych zase tipoval starou. U nové by navíc majitelé asi neudělali asymetrický přesah nad zápražím. Může to být obezděná zateplená roubenka. Při takové úpravě extrémně narůstá hloubka osazení špaletových oken; tady jsou ovšem posunuta do líce. Mají dobré členění, ale zdá se, že jsou tmelena zvenku, což je hloupost. Protože jsou okna vytažena k líci, jsou lemována lištou, jako to bývá u roubenek. Lišta je zde ovšem extrémně namáhaná, okna už se rozesychají, rozestupují.

Figura oken 2 – 2 byla uspořádána tak, že horní byla menší než dolní, aby se zohlednil tlak střechy na ten prostor. I tady by menší okna v patře vypadala lépe.

Vypadá to, že pavláčka je vybudována nově – i když u zděných chalup nebývaly. Bednění bych považoval za dobré, kdyby mělo nahoře zakončení. Také vrata od garáže pod chalupou poukazují na to, že šlo o hodně zásadní rekonstrukci, při níž byl udělán nový základ a suterén z betonových zdicích prvků.

Krytina je betonová, což je tady v pořádku. Vypadá to na KM Betu. Šťastně je zvolena fialovošedá kosmická barva (nejčastější barva v kosmu). Díky tvarovkám, které zakončují lem střechy a její hřeben, nezáří z chalupy klempířské prvky. Plechový bubák na komíně se k ní hodí, méně už zářící satelit. Tato zařízení mohou fungovat i pod krytinou (s výjimkou kovové, která brzdí příjem).

Chalupa se lvy

Začneme od střechy, která je úžasná. Vzory jsou zřejmě zachovány tak, jak to bylo kdysi v břidlici. U hřebene a na spodním okraji řada kladená ortogonálně, v zakončení u štítů na koso. A na koso jsou i prvky v ploše, znázorňující čínské draky.

Roubená část stavby je jistě velmi stará, do dvora jsou dokonce trámy obílené. Vše se zdá dobře zachované. Spáry jsou zřejmě vyplněny tradiční směsí a obíleny vápnem. Štít má pěknou originální špičku, kde jsou použita široká prkna a spáry kryty latičkami. Opravená spodní část už je bohužel z úzkých prkének a bez latiček. Famózní jsou okna v roubené části. Tedy hlavně jejich pískovcové obálky. Mohl je dělat zedník, který možná někde ve městě vytahoval římsy. Toto je tak zvaná sájmová římsa (sájmo je přípravek vyřezaný ze dřeva, kam se házela malta – a pak se táhnul, čímž vznikala římsa z vápenné omítky).

Dům je nezapomenutelný nejen kvůli krásně zachované roubené části a oknům se sájmovou římsou, ale i kvůli ozdobám na bráně a brance...

Okna v přízemí jsou stejně jako zcela rovné zdivo této části i přístavku vpravo čerstvá. Snad je majitelé zvětšili kvůli světlu nebo větrání (velikost oken zas až tak nevadí, člověka upoutají ta nahoře). S vlhkostí je ovšem třeba vypořádat se jinak, např. v terénu udělat žlab, který by vodu odváděl jinam, do zahrady. Třeba i v rouře.

Branka a vrata jsou původní konstrukce, prkna jsou krásná, ale neobvykle natřená. Je to milá lidová tvořivost, jakási snaha o individualizaci. Dům to nepoškodí – a je to zapamatovatelné. Chalupa se lvy. A když už vmodré plave labuť, usadili se v tyrkysu i lvi…

TEXT: ING. ARCH. KAREL DOUBNER
FOTO: MARTIN MAŠÍN


Komentáře

Napsat komentář