Viděli jsme cestou XXII.

Jistě už sami poznáte, že jsme obě dnes hodnocené stavby objevili v jižních Čechách, konkrétně na Strakonicku.

Velká hmota – málo členění

Štít prvního domu je zřejmě původní, jenom z něj při různých přestavbách úplně odstranili členění. Zůstala jen římsa, oddělující bursovský oblouk (zakončení štítu, jaké vyzdíval klasik selského baroka Jan Bursa a jeho syn) od spodní části štítu. Zachované zůstaly zjevně i obloučkové průhledy z půdy včetně niky pro obrázek, ale ten – stejně jako šambrány kolem okének – zmizel.

Na domě je zřejmé, že v tak velké ploše štítu lze jen těžko nahradit plastické článkování malováním na fasádě.

Plastické článkování je nahrazeno malováním na fasádě. Díky alespoň za ně. Ale na tak velikou hmotu štítu je to dost málo. Zřejmě zde byly nárožní pilastry a římsa mezi přízemím a štítem byla minimálně v rozměru a profilaci horní štítové. Podle tašek na zakončení římsy, která pokračuje do okapní části, byl pravděpodobně pás této krytiny i na celé hlavní římse – to bylo jistě vhodnější.

Původní špaletová okna, která mívají jemnější profilací, vystřídala okna trochu robustnější, zdvojená. Ale nevypadají špatně. Členění je v pořádku a vypadá to, že nejsou vyklápěcí, ale dovnitř otvíravá. Rámování oken, odlišené jen barvou, je neúplné – mělo by být pod oknem spojeno.

Ve střeše kryté bobrovkami jsou střešní okna, což je u tohoto domu pro osvětlení podkroví vhodnější než vikýře. Bránu majitelé možná nechají v režném zdivu, i když původně byla asi v omítce. Přeplechovaná koruna zdi a stejně i štítu nepůsobí dobře. A nevhodně konstruovaný je také přístavek – nízký sklon střechy, rozpačitá hmota. Pokud by se na střechu domu napojil nahoře, v místě pozednice, mohl se dodržet sklon. Plůtek příjemný, s pěknou podezdívkou.

Lépe zachované členění

U druhé chalupy na návsi je členění přece jen lépe zachované než v předchozím případě. Hovoříme samozřejmě o její horní části, kde je sestava obloukových oken, nička pro sochu a plastické články. Horní oblouček je ozdoben bosáží, u dvou dolních jsou lemy vytvořeny taženou profilací a vysazenými římsami. Jejich plasticitu dokresluje i barva. Římsa dělící štít a spodní část domu je možná subtilnější, než byla v původní úpravě. Profilace pod římsou volá po opravě, stejně jako omítka narušená vlhkostí.

Je škoda, že pod dobře zachovaným členěním štítu je přízemí upraveno v mnohem mladším stylu.

Úprava přízemí není příliš šťastná – jde zřejmě o 30. – 50. léta minulého století, čemuž odpovídají i okna. Jsou sice špaletová, ale na rozdíl od původních odsazená z líce. Světelnost v místnosti byla zvětšena v té době módním osekáním ostění do oblouku, což není v kontextu se štítem příliš pěkné.

Chalupě sluší dvojitá bobrovka a klasický komín. Plůtek, který je příliš prořezávaný, už k ní ovšem nesedí, jednoduchý plaňkový by byl určitě lepší. Sokl je zde vyšší, protože dům je v kopci. Je kamenný, nahozený hrubou omítkou, zatočený dřevěným hladítkem a přebílený. Proč ne.

Bok je nedodělaný a možná tak zůstane – bílá omítka by těsně u silnice dost trpěla.
Nejvíc tomuto domu škodí robustní elektrický sloup. Bylo by hezké k němu vysadit klematis nebo popínavé růže. Ale s tím by možná nesouhlasili elektrikáři.

TEXT: ING. ARCH. JAN HUBÁČEK A ING. ARCH. TOMÁŠ KOREČEK
FOTO: MARTIN MAŠÍN

Viděli jsme cestou XXII.