Velikonoční sladkosti


Svátky jara probíhají v evropských a blízkovýchodních civilizacích již odnepaměti. Keltové, staří Germáni a Skandinávci či Slované slavili jarní rovnodennost jako slavnost slunečních bohů, Židé mají dodnes svou paschu a křesťanská velikonoční tradice spojila obrodu přírody s příběhem o ukřižování a následném vzkříšení Ježíše Krista. Každopádně se až dodnes zachovaly ustálené zvyky včetně tradičních jídel. A víme ještě, proč se vlastně peče a konzumuje mazanec, jidášky, koláčky, piškotový beránek nebo zajíček?

Velikonoční beránek

 

 

 

 

 

 

 

 

Upečené Slunce

Hluboko v minulosti mají své kořeny veškeré moučníky kulatého tvaru, jako je mazanec nebo různé druhy kulatých koláčů. Svým tvarem a u mazance také zlatou barvou symbolizovaly Slunce a solární božstva. Původně se obětovaly bohům, teprve později je konzumovali lidé na hostinách slavností jarní rovnodennosti. Mazanec se také původně nepekl sladký, nýbrž jako pečivo ze strouhaného sýra, tzv. „koláč syrnej k veliké noci“. Plynule přešel do oslav křesťanských Velikonoc tím, že jej těsně před pečením hospodyně požehnala, tj. udělala doprostřed malý křížek. Správně by se měl zadělávat na Bílou sobotu a dělá se ze stejného kynutého těsta jako vánočka.

Zrádcův provaz

Typickou sladkostí, upomínající na Ježíšův příběh, jsou jidášky, charakteristické tvarem stočeného pruhu těsta. Podle křesťanského výkladu to prý symbolizuje provaz, na němž se oběsil Jidáš. Prozaičtější lidové vysvětlení praví, že vzniklo ze zbytků těsta po předchozím pečení. Připravují se na Zelený čtvrtek z bílé mouky a medu.

Beránek Boží

Ačkoli by se mohlo zdát, že beránek je až křesťanským symbolem, není tomu tak. Byl velmi rozšířený již v předkřesťanských dobách v celé středomořské civilizaci, ovládané po tisíciletí pastevci. V hebrejském kontextu symbolizovaly ovce Izraelitu jako člena „Božího stáda“ a židovský Bůh je označován za pastýře, který bere své ovce do náručí. Při židovských svátcích paschy se zabíjel živý beránek na památku vyvedení Izraele z egyptského otroctví a jeho maso se pojídalo. Dnes se spíše kloníme k pečenému piškotovému nebo kynutému beránkovi.

Vajíčko od zajíčka

Zvyk hledat na zahrádce vajíčka (či jiné menší dárky) od zajíčka se k nám přenesl teprve začátkem 20. století z Německa. Spolu s tím se také rozšířila škála velikonočních sladkostí o piškotového zajíce. Ovšem již v Písmu svatém byl zajíc symbolem všeho chudého, skromného a pokorného, tedy všech vlastností správného křesťana.

Pokud se tedy rozmýšlíte, co dobrého byste letos připravili rodině a koledníkům, máte z čeho vybírat. Zkuste se inspirovat našimi recepty.

 

Babiččin mazanec

Jidášky a mazanec

500 g hladké mouky, 350 g mléka, 150 g Korunního cukru na pečení, 100 g másla, 100 g rozinek, 2 vejce, 7 g soli, 1 balíček droždí (42 g), citronová kůra, mandle a Korunní cukr moučka mlýnek na ozdobení

Všechny přísady by měly mít teplotu 30 °C. Droždí rozdrobíme, zasypeme troškou cukru na pečení a opatrně zalijeme trochou vody. Necháme na teplém místě vyběhnout a v míse smícháme s ostatními přísadami. Důkladně prohněteme a vytvoříme vláčné těsto. Vyklopíme ho na vymazaný a pomoučněný plech (můžeme nahradit papírem na pečení), zdobíme mandlemi, uprostřed uděláme nožem malý křížek a dáme na teplé místo asi na půl hodiny vykynout. Potom pečeme asi 30 – 40 minut při teplotě 200 °C. Hotový mazanec po vychladnutí pocukrujeme vydatně moučkovým cukrem v mlýnku.

 

Kynuté koláčky

Koláčky

500 g hladké mouky, 1 balíček sušeného droždí, 50 g cukru na pečení, 250 ml vlažného mléka, 1 balíček vanilkového cukru, 2 vejce, 1 žloutek, 1 lžíce mléka

Mouku prosejeme do mísy a důkladně promícháme s droždím. Přidáme cukr, mléko a vanilkový cukr a zpracujeme elektrickým ručním hnětačem, hněteme asi 5 minut nejprve na nejnižší a pak na nejvyšší rychlost. Těsto necháme na teplém místě kynout tak dlouho, dokud dvojnásobně nezvětší svůj objem. Z těsta vytváříme pomocí lžíce malé koláčky s důlkem uprostřed. Mezitím si rozkvedláme 1 žloutek s 1 lžící mléka a prohlubeň touto směsí potřeme a naplníme povidly, marmeládou nebo některou z níže uvedených náplní. Koláčky necháme ještě trochu vykynout, okraje potřeme směsí žloutku a mléka a vložíme do předehřáté trouby. Pečeme při teplotě 175 – 200 °C asi 35 min.

Tvarohová náplň

250 g měkkého tvarohu, 150 g cukru moučky, 1 vejce, 1 vanilkový cukr, šťáva z 1 citronu

Vše smícháme do hustého a hladkého krému.

Ořechová náplň

250 g jemně mletých vlašských ořechů, 2 dl vlažného mléka, 1 vanilkového cukru, 2 polévkové lžíce  cukru na pečení

Svaříme mléko s cukrem, pak přidáme mleté ořechy. Chvíli mícháme, až vznikne hustá kaše.

Maková náplň

250 g mletého máku, 2 dl vlažného mléka, 1 vanilkového cukru, 2 polévkové lžíce Korunního cukru na pečení

Svaříme mléko s cukrem, pak přidáme mletý mák. Chvíli mícháme, až vznikne hustá kaše.

 

Jidášky našich babiček

Těsto: 120 g másla, 50 g cukru na pečení, 3 žloutky, 1/4 l mléka, 30 g kvasnic, 500 g polohrubé mouky, sůl, citronová kůra

Před podáváním: máslo, med, cukr moučka v mlýnku

V míse třeme máslo, cukr a žloutky, přimícháme kvásek z kvasnic, připravený z trochy mouky, cukru a mléka. Poté přidáme sůl, citronovou kůru, zbytek mouky a podle potřeby mléko. Vypracované těsto dáme vykynout. Když těsto zdvojnásobí svůj objem, vyválíme z něj na prst silné a 20 cm dlouhé tyčinky a stáčíme je do spirál na pomaštěný plech. Nakynuté jidášky potřeme žloutkem, posypeme mákem a v horké troubě upečeme. Studené pečivo rozřízneme, pomažeme máslem a medem a spojené pocukrujeme moučkovým cukrem v mlýnku.

 

Babiččin velikonoční beránek

2 celá vejce, 100 g cukru moučka, 80 g másla, 180 g polohrubé mouky, 1 lžička prášku do pečiva, vanilkový cukr, citronová kůra, rozinky na ozdobu, Korunní cukr moučka mlýnek na pocukrování

Množství těsta je třeba přizpůsobit velikosti formy na pečení. Níže uvedené množství je určeno pro malou až středně velkou formu.

Žloutky oddělíme od bílků a třeme je s cukrem a máslem asi čtvrt hodiny. Pak přidáme polohrubou mouku smíchanou s práškem do pečiva, vanilkový cukr, citronovou kůru a nakonec sníh ze dvou bílků. Připravené těsto dáme do dobře vymazané formy. Pečeme v předehřáté troubě asi 45 minut zpočátku na 200 °C, po 15 minutách zmírníme na 180 °C. Po upečení  beránka ještě chvíli ve formě, až se těsto trochu odtáhne od stěn. Pak jej opatrně vyklopíme. Dvě rozinky dáme místo očí a na čumáček a vydatně pocukrujeme moučkovým cukrem v mlýnku.

 

Boží milosti velikonoční

Boží milosti

250 g hladké mouky, špetka soli, 20 g másla, 20 g cukru krupice, 2 žloutky, 4 lžíce bílého vína, 34 lžíce smetany, mouka na vál, tuk na smažení, Korunní cukr moučka, vanilkový cukr

Na vále zpracujeme mouku, sůl, máslo, cukr a žloutky s vínem a smetanou. Těsto necháme přikryté asi půl hodiny odpočinout, poté je na pomoučeném vále tence rozválíme. Vykrajujeme z něj kytičky, které uprostřed lehce propíchneme vidličkou. Smažíme v pánvi na rozehřátém tuku po obou stranách dozlatova a ihned je obalujeme ve směsi moučkového a vanilkového cukru. Nejchutnější jsou čerstvé.

 

Perníčky od babičky

Těsto:
400 g hladké mouky, 250 g celozrnné žitné mouky, 250 g cukru hnědého, 1 zarovnaná lžička jedlé sody, 1 sáček kypřicího prášku do perníku, 1 lžíce kakaa, 1 lžíce koření do perníku, 4 vejce, 4 lžíce mléka, 2 lžíce medu, 50 g másla nebo tuku na pečení, vajíčko s trochou vody a kakaa na potření perníků

Poleva: 1 bílek, 150 – 200 g Korunního cukru moučka, 1 lžička citronu nebo octa

Smícháme sypké suroviny, postupně vmícháme vejce. Ve vlažném mléce rozpustíme máslo a med a postupně za stálého míchání přikapáváme do těsta. Po promíchání je hmota velmi tuhá a nesourodá.–Těsto přikryjeme v míse talířkem a necháme ½ hodiny odpočinout, vlhkost prostoupí celou hmotou. Poté propracujeme těsto v ruce. Pokud by hmota byla spíše řidší, dosypeme ještě trochu mouky. Těsto zabalíme do sáčku nebo fólie a dáme odpočinout do chladničky nejméně přes noc. Před zpracováním je nutné těsto včas vyndat, alespoň 2 hodiny předem. Těsto rozdělíme na 3 – 4 stejné díly a každý díl ještě propracujeme. Vyválíme na placku silnou 3 -–5 mm, z níž vykrajujeme formou nebo rádýlkem tvary podle libosti. Dáváme na plech vyložený papírem na pečení, nezapomeneme nechávat mezi perníčky mezery, při pečení trochu nabudou. Pečeme v dobře vyhřáté troubě při teplotě okolo 180 °C asi 5 – 15 minut podle velikosti tvarů. Je důležité dodržet tuto dobu pečení, jinak nejsou perníčky měkké. Vyndáme je ve chvíli, kdy zavoní a zrůžoví jim okraje. Upečené perníčky ihned po vyjmutí z trouby potíráme rozšlehaným vajíčkem s trochou vody a lžičkou kakaa, aby byly perníčky tmavší. Necháváme chladnout na rovné podložce, aby se nezdeformovaly. Perníčky zdobíme až druhý den, musí se vydýchat, jinak poleva opadává. Polevu umícháme z bílku, moučkového cukru a citronu nebo octa a ihned s ní zdobíme.

 

Kynutý věnec

Velikonoční věnec

500 g hladké mouky, 1 balíček sušeného droždí, 50 g cukru krupice, 1 balíček vanilkového cukru, 2 vejce, 1 bílek, 250 ml vlažné smetany

Mouku prosejeme do mísy a důkladně promícháme s droždím. Přidáme ostatní přísady a zpracujeme elektrickým ručním hnětačem, hněteme asi 5 minut nejprve na nejnižší a pak na nejvyšší rychlost. Důkladně prohněteme a vytvoříme vláčné těsto. To dáme do vymazané a vysypané rozevírací formy na věnec a necháme na teplém místě vykynout po dobu asi 30 minut. Potom pečeme v předehřáté troubě asi 35 minut při teplotě 175 – 200 °C. Dostatečné propečení zjistíme pomocí špejle – šetrně ji zapíchneme do moučníku a vytáhneme ji. Pokud je ještě vlhká, pečeme dál. Jakmile na ní jsou suché drobečky, je věnec hotový. Vyndáme jej z trouby, necháme ještě chvíli ve formě. Po chvíli se upečené těsto odtáhne od okrajů. Tehdy odejmeme postranní část formy a věnec vyklopíme na podnos.
www.korunnicukr.cz 

TEXT: EVA SUCHOMELOVÁ
FOTO: KORUNNÍ CUKR


Komentáře

Napsat komentář