Soběnice


V Českém středohoří blízko Litoměřic leží obec Soběnice se starší dřevěnou architekturou a mladšími zděnými domy. Patrové jsou jak obytné, tak hospodářské budovy.

Kteroukoliv cestou budete do Soběnic přijíždět, vždy vás budou vítat ovocné sady a chmelnice. Soběnice se totiž nacházejí v kraji zvaném zahrada Čech, ve kterém se daří i našemu „zelenému zlatu“. Malebnou a svým tvarem zajímavou dominantu nad vesnicí tvoří nedaleká hora Sedlo.

Smutný osud kostela

Na místě dnešní vsi bylo sídliště pravěkého původu. První písemný doklad o vesnici je z roku 1197, kdy ves věnoval český šlechtic Hroznata klášteru premonstrátů v Teplé. Od roku 1284 patřily Soběnice příslušníkům drobné šlechty. Koncem 16. století se rozdělily mezi ploskovické a velkoújezdské panství.

Vesnici vévodí na malém návrší barokní kostel svatého Petra a Pavla postavený v letech 1693 až 1698 podle projektu Giulia Broggia. Z dálky vypadá poměrně zachovaně, ale uvnitř je bohužel zcela prázdný a rozpadající se. Je to smutný pohled. Ještě Umělecké památky Čech z roku 1980 podrobně popisují vnitřní vybavení: hlavní oltář, malovanou kazatelnu, barokní sochy čtyř světců i obrazy v presbytáři, snad od významného malíře Ignáce Raaba.

Do roku 1945 tu žili obyvatelé převážně německé národnosti. Jejich násilné vysídlení znamenalo pro ovocnářskou obec hluboký úpadek. Řadu hodnotných lidových staveb naštěstí zachránili chalupáři. V současnosti je vesnice z velké části využívána k rekreačním účelům.

Výjimečná stará sýpka

Díky chalupářům se v Soběnicích zachovaly jak staré roubené a hrázděné domy, tak novější zděná výstavba. Vesnice nemá obvykle formovanou náves. Jedná se spíše o shluk zemědělských usedlostí v rozšířené ulici. Druhotná chalupnická a domkářská zástavba zahustila intravilán. Některé zděné usedlosti jsou postaveny ve stylu selského klasicismu.

Hned z kraje východní části Soběnic stojí velmi dobře zachovaný dům čp. 35. Přízemí i patro má roubené a v zadní části patra jsou hrázděné komory. K domu je kolmo napojena hospodářská část s dlouhou dřevěnou pavlačí. Z pavlače je přístup do hrázděného patra. Za pozornost stojí mimořádně krásné štítové průčelí s barevným břidlicovým obkladem.

Na opačném západním konci vsi se dochovalo několik poloroubených domů. Zejména pěkný je dům čp. 6, který má roubený přední díl a ze dvora hrázděnou část patra s pavlačí. Malebná je i klenutá brána do dvora a ozdobně vyřezávaná podstávka. Nejcennější je však renesanční sýpka ve dvoře domu, která má na omítce ryté vročení 1589. Je pouze málo tak starých lidových staveb přímo datovaných vročením.

Blízko stojí dům čp. 8 s pěknou trojetážovou lomenicí a původní mohutnou podve stávkou. Dům je v současnosti v rekonstrukci. Sousední čp. 9 je obnoveno, má opět zadní díl hrázděný a upoutává především štítem bohatě dekorovaným břidlicovým obkladem.

Hospoda s nejhezčí lomenicí

Jedním z typických prvků lidové architektury v oblasti Litoměřicka jsou bohatě řezbou zdobené podstávky někdy dokonce i v patře. Právě takovou, umístěnou v patře na zděném přízemí, má dům čp. 14. V roubeném patře je dlouhá pavlač s balustrádou ze silných vyřezávaných sloupků a prken tvaru plochých kuželek. Blízko čp. 14 stojí na kraji vesnice samostatná hrázděná stodola. Přestože na ní zub času již zahlodal, je stále názornou ukázkou hrázděné technologie.

V Čechách najdete hospodu v každé vesnici. Jenomže na hospodu, která je chloubou starší dřevěné architektury, hned tak nenarazíte. V Soběnicích ji mají. Jedná se o dům čp. 54, který dnes nese název Hostinec U Kalicha. Velká v celém patře roubená stavba má v přízemí vyřezávanou podstávku a její největší okrasou je čtyřetážová lomenice vyzdobená bohatě profilovanými lištami.

Z dalších poloroubenek můžeme jmenovat čp. 34 a čp. 38. Obě jsou v přízemí zděné a mají lomenice pouze jednoduše řešené. Ze zděných domů s částečně zachovanými hrázděnými konstrukcemi stojí za zmínku například čp. 46. Má jednoduché průčelí a také čerstvě novou fasádu v růžové barvě. Podle data ve štítu pochází z roku 1852. Je součástí statku, na jehož sousedním domě je pavlač s ozdobně vyřezávaným zábradlím.

Množství pěkných roubených a hrázděných staveb řadí Soběnice z hlediska lidové architektury k hodnotným lokalitám Českého středohoří. V roce 1995 byly prohlášeny vesnickou památkovou zónou.

text: Petr Petříček
foto: Martina Lžičařová a Luděk Švorc

Soběnice


Komentáře

Napsat komentář

KDYŽ SE ŘEKNE

Intravilán

Termín intravilán je používán zejména v architektuře, geodézii a územním plánování. Jedná se o souhrnné označení pro zastavěné plochy obcí. Opakem je extravilán – území ležící mimo zastavěné plochy obce.