Nové Smrkovice

Jsou klidnou, malou vesnicí, založenou poměrně nedávno, koncem 18. století při raabizaci. Patří do Podchlumí, mikroregionu, jehož centrem je Ostroměř.

Nadmořská výška 272 metrů napovídá, že už jsme mimo Podkrkonoší, které je ovšem na dohled. Kolem se rozprostírá rovina, která se víceméně táhne od Prahy až po Hradec Králové. Nové Smrkovice leží na jejím severním okraji. Ještě severněji jsou Mlázovický, Hořický a Vřešťovský chlum. Mikroregion Podchlumí sdružuje 26 obcí v čele s Ostroměří, pod niž Nové Smrkovice náleží.

Po obou stranách jediné ulice stojí roubené chalupy

Raabizační obec

Nové Smrkovice byly založeny při raabizaci kolem roku 1777. Raabizaci dal jméno rakouský ekonom, vrchní ředitel komorních a jezuitských statků v Čechách a tvůrce nové poddanské a pozemkové reformy František Antonín Raab. Cílem reformy bylo zvýšit počet statků, zefektivnit zemědělství, navýšit počet obyvatel po ztrátách za uplynulých válek a předejít revoltám poddaných přetížených robotou na vrchnostenských dvorech. Prakticky se jednalo o nahrazení neefektivních panských hospodářských dvorů s rozsáhlými polnostmi za zemědělské usedlosti s menší výměrou půdy, jaká vyhovovala potřebám jedné rodiny. Za této pozemkové reformy v Čechách a na Moravě vzniklo celkem 245 nových vesnic, s nimi Nové Smrkovice.

Lipová alej v travnatém pruhu ulici rozděluje, čímž jí dodává větší rozměr a vytváří dojem návsi

Chalupy v jedné ulici

Uspořádání historického jádra obce je pravidelné, což odpovídá prvkům reformy. Jde o malou osadu s jednou ulicí s přesnými geometrickými tvary půdorysu a plužiny. Podél silnice stojí z obou stran ve stejných rozestupech chalupy, na které navazují řádky pozemků. Obytné části byly roubené, roubení se mnohdy skrývalo pod kožichem. Protáhlé domy měly za světnicí a komorou chlévy a pak následovaly stodoly, kůlny a další hospodářské stavby – vše pod jednou střechou, protože malá šířka pozemků nedovolovala výstavbu napříč. Za domem následoval pruh zahrady a za ním políčko.
Všechny domy mají sedlovou střechu, v původní formě mírně přetaženou přes zápraží. Na několika staveních jsou vidět šestitabulková okna, v horní části do oblouku a s rámečkem do špičky. Chalupám dávají půvabný, až archaický vzhled.
Strana ulice, kde jsou štíty chalup obráceny k jihu, je lemována květinovými předzahrádkami. U mnohých chalup na obou stranách ulice se dosud dochovaly pískovcové sloupky, které rámovaly vjezd do dvora. Inu, jsme kousek od Ostroměře, kde se pískovec dodnes těží. Jde tedy o místní kámen, kterého je dostatek.
Uliční část je uprostřed rozšířena o travnatý pruh s lipovou alejí. Obec tím získala náves. Stojí tu autobusová zastávka, pomník obětem 1. světové války, socha sv. Jana Nepomuckého a zvonička.
Dnes v obci žije asi dvacítka obyvatel, stavení vesměs slouží chalupářům. Od roku 1995 jsou Nové Smrkovice památkovou zónou.

Jemná řezba na prknech štítu, tvarovaná zhlaví trámů, pískovcové sloupky s drážkovanými hlavami – to vše jsou krásné, i když nenápadné detaily na roubené chalupě čp. 19

Ves leží ve východních Čechách poblíž silničního tahu z Jičína na Hradec Králové. Na severu se zdvihají kopce Mlázovického a Hořického chlumu, kterými začíná Podkrkonoší, na jih se rozkládá rovinatá Východolabská tabule.

Drobné roubené stavení v kožichu se sdruženými okny čp. 14 je nejautentičtější chalupou v Nových Smrkovicích

když se řekne

Předzahrádka

Zelená plocha mezi veřejnou komunikací či chodníkem a domem. Bývá oplocena a plní především okrasnou funkci. Malý prostor před domem se využívá k vysazování květin a zeleniny, někdy tu je místo i na ovocný strom.

Kamenné sloupky

Sloupky držící vstupní vrátka a vrata do dvora se stavěly ze ztesaných kvádrových kamenů a často mívaly polokulovitou hlavu. Tady, blízko Ostroměře a Hořic v Podkrkonoší, kde jsou lomy, se používal pískovec. K opracování kamene se vedle kladiva používaly také ocelové sekáče a špičáky. Nářadí však kameníci měli mnohem více.

Text a foto: Martina Lžičařová

Nové Smrkovice