Skočte si do sudu

Dovedete si představit, že si v sychravém podzimním dni nebo dokonce v zimě vyběhnete na dvůr nebo zahradu a vyhřejete se v koupacím sudu?

Pokud se vám ta představa líbí, vězte, že nejde o utopii. Tento očistný způsob relaxace a hydroterapie je v Japonsku rodinnou tradicí už po staletí. Velké oblibě se těší také ve Skandinávii a v Kanadě, tedy v zemích, známých svým chladnějším klimatem. Právě tam se tuzemští výrobci inspirovali.

Dřevo nebo nerez?

Koupací sudy, které se v minulém století v Americe vyráběly z použitých dubových barelů na víno a olivy, se dnes konstruují z kvalitního tlakově impregnovaného masivu jehličnanů. Některé typy jsou navíc ošetřeny ochranným nátěrem, který zvyšuje životnost a usnadňuje čištění sudu. Jeho součástí jsou schůdky, lavičky a obvykle také nerezová kamínka.
Provoz koupacího sudu je velmi jednoduchý. Pokud není instalována filtrace, není nutné sud ani připojovat na elektřinu. V takovém případě je ovšem třeba vodu po každém koupání vypustit (ne zcela, v dřevěných sudech musíme ponechat alespoň 5 centimetrů vody, aby nesesychaly), sud vyčistit a vždy znovu napustit. To samozřejmě není optimální. A použití chemických prostředků proti tvoření řas a bakterií bez filtrace prodlužuje interval výměny vody jen mírně.

Dokonalejší variantou jsou sudy s dřevěným pláštěm a nerezovou vnitřní stěnou. Bývají opatřeny filtrací a některé i bublinkovým masážním systémem či masážními tryskami a speciálním podvodním LED osvětlením.

Pořizovací cena těchto sudů je samozřejmě o něco vyšší. Ovšem spotřeba vody je nižší (výměna se doporučuje zhruba po dvou měsících) a vzhledem k lepším izolačním vlastnostem nerezu se spotřebuje také méně dřeva na otop a chemických přípravků pro ochranu vody. Nerezový povrch se navíc lépe čistí než dřevo. Speciální kamna s ocelovým kouřovodem, kterými ohříváme vodu, jsou umístěna přímo v sudu za dřevěným ochranným roštem, anebo mimo něj. V obou případech se může přikládat přímo z vody. Stačí mít po ruce hromádku suchého dříví a není třeba koupací sud ani opouštět. Doporučovaná teplota vody je 37 – 38 °C, které se podle velikosti koupacího sudu dosáhne za dvě až dvě a půl hodiny.

Kam s ním?

Firmy nabízejí koupací sudy o průměru od 140 do 210 mm, obsah vody se pohybuje okolo 1200 litrů vody. Důležitý je stabilní podklad, protože celková hmotnost vodou naplněného sudu se blíží třem tunám. Jako podklad lze doporučit betonové dlaždice, položené na štěrkový základ. Plocha musí být ve všech směrech vodorovná. Pod koupacím sudem musí být zachována konstrukční odvětrávací mezera, aby pod dnem mohl proudit vzduch.

Umístění zvolte podle svých představ, zvažte, zda chcete, aby sud byl dominantou vašeho pozemku, anebo aby raději splynul s okolím.
Posuďte, jaký výhled do okolí budete mít vy – a jaký bude mít okolí během koupele na vás. Sud se vyplatí situovat do závětří, ovšem ne v těsné blízkosti střechy. Za deště nebo při sesuvu sněhu by se z ní mohly do vody dostávat nečistoty. Je třeba pamatovat také na kouřovod, který by neměl obtěžovat okolí.

Umístění sudu bychom měli dobře promyslet i z hlediska vzdálenosti zdroje vody a možnosti pohodlného vypuštění použité. Přívod i odvod vody může být řešen hadicemi nebo trubkovým systémem. Odvod lze zaústit do kanalizace nebo jímky.

Na co si dát pozor?

Při obsluze kamen si dejte pozor na kouřovod – může způsobit nepříjemné popáleniny. Nikdy nepoužívejte v sudu skleněné nádobí, střepy na dně a v okolí koupacího sudu silně znepříjemní zážitek. Při chladném větrném počasí se ponořte do vody až po bradu a používejte čepici, jinak si můžete místo romantické relaxace způsobit bolesti krční páteře. V období, kdy teplota klesá k bodu mrazu, nastavte častější spínání čerpadla filtrace. A když ani přes den nevystoupí nad bod mrazu, vodu z koupacího sudu a filtračního zařízení vypusťte.
Zasvěcení tvrdí, že největší riziko spojené s koupáním v téhle zahradní lázni je vznik silného návyku.

www.vitalityhottub.cz, www.keliwood.cz, www.koupacisudy.cz

TEXT: MARIE RUBEŠOVÁ
FOTO: ARCHIV FIREM

Komentáře